09.05.2017
Euroskop
V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv, Znevýhodněné osoby by měly mít v EU snadnější přístup ke službám
|
V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv
Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Vytvoření evropského pilíře sociálních práv (KOM(2017)250)
Návrh Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (KOM(2017)251)
Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (KOM(2017)253)
Reflection paper on the social dimension of Europe
Diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy (KOM(2017)206)
Doporučení Komise k evropskému pilíři sociálních práv (C(2017)2600)
|
- Komise 26. 4. 2017 předložila evropský pilíř sociálních práv a zahájila diskuzi o sociálním rozměru Evropy do roku 2025. Posilování sociálního rozměru EU je klíčovou prioritou EU, která byla potvrzena i v Římské deklaraci z března 2017.
Pozadí
Komise si od začátku svého funkčního období vytkla sociální oblast v EU za jednu ze svých priorit, což se odrazilo i v jejích politických směrech z července 2014. Následně v září 2015 při projevu o stavu Unie předseda Juncker opětovně zdůraznil změny v dané oblasti. Jednou z klíčových priorit této Evropské komise je vytvořit spravedlivější a inkluzivnější EU. V březnu 2016 Komise předložila předběžný nástin evropského pilíře sociálních práv a zahájila rozsáhlou veřejnou konzultaci s cílem získat zpětnou vazbu zainteresovaných stran. Na základě výsledků byl vypracován konečný návrh evropského pilíře sociálních práv. Pilíř by měl podpořit spravedlivé a dobře fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení a pojí se také se Zprávou pěti předsedů o dokončení evropské hospodářské a měnové unie, která rovněž zdůraznila nutnost vytvoření odolnějších hospodářských struktur.
Klíčové a sporné body
- Představený pilíř má sloužit jako vodítko pro obnovený proces konvergence členských států v sociální oblasti v zájmu zlepšení pracovních a životních podmínek v Evropě. Primárně je navržen pro eurozónu, ale měl by moci být uplatňován ve všech členských státech EU. Formálně pilíř tvoří 20 klíčových principů rozdělených do 3 kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování.
Soustředí se primárně na to, jak se vypořádat s novým vývojem ve světě práce, aby se podařilo dosáhnout dle Komise vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství usilujícího o plnou zaměstnanost a společenský pokrok.
Některé z představených principů jsou potvrzením dosavadních mezinárodních závazků, jiné jsou reakcí na poslední vývoj. Konkrétně pilíř navrhuje např. zajištění přiměřené minimální mzdy, která uspokojí potřeby pracovníků a jejich rodin s přihlédnutím k vnitrostátním hospodářským a sociálním podmínkám. Návrh podporuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a to prostřednictvím rovného přístupu žen a mužů k péči o děti. Komise chce také zvýšit využívání pracovního volna z rodinných důvodů ze strany mužů. Právo na otcovskou dovolenou v délce 10 dnů by mělo být umožněno bez ohledu na manželský nebo rodinný stav. Dále by měl být osobám v nouzi zajištěn přístup k sociálnímu bydlení.
Návrh směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob stavuje, že by členské státy měly přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby pracovníci měli právo na pečovatelskou dovolenou v délce nejméně 5 pracovních dní během roku. Státy by také měly přijmout opatření zajišťující právo na pracovní volno z důvodů vyšší moci v důsledku naléhavých rodinných důvodů. Návrh se věnuje také délce rodičovské dovolené a předpokládá, že by pracovníci měli mít individuální právo na rodičovskou dovolenou v délce nejméně 4 měsíců, které by mohli čerpat do 12 let dítěte.
Reflexní dokument rozvádí způsoby, jak v EU udržet životní úroveň, vytvářet lepší pracovní místa, vybavit občany odpovídajícími dovednostmi a posilovat sociální soudržnost ve světle očekávaných sociálních trendů a změn světa práce. Problém EU je shledáván např. v tom, že délka dožití v kombinaci s klesající mírou plodnosti vede k výraznému stárnutí evropské společnosti. Už v tuto chvíli žije v EU více lidí starších 65 let než dětí do 14 let. S mediánem 45 let do roku 2030 tak bude Evropa „nejstarší“ částí světa.
Pozice ČR
ČR by měla nyní vypracovat rámcovou pozici k představenému pilíři. Sociální pilíř by se dle ČR neměl omezovat pouze na eurozónu, protože sbližování sociální oblasti by mělo být podporováno v celé EU. Vláda ČR nicméně upozorňuje na odlišné podmínky a potřeby jednotlivých států na trhu práce a v sociální oblasti.
Předpokládaný další vývoj
Komise nyní zahájí jednání s EP a Radou.
Odkazy
- Commission launches a public consultation on the European Pillar of Social Rights
- Výsledky veřejné konzultace
- Komise zahajuje diskusi o sociálním rozměru Evropy do roku 2025
- Komise předkládá evropský pilíř sociálních práv
- Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu
- Zpráva pěti předsedů
Krátce…
Znevýhodněné osoby by měly mít v EU snadnější přístup ke službám
|
Výbor IMCO 25. 4. 2017 schválil návrh směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost výrobků a služeb pro znevýhodněné osoby. V EU má nějakou formu zdravotního postižení asi 80 mil. osob, pokud se ovšem přihlédne ke stárnutí populace, očekává se, že do roku 2020 jejich počet vzroste asi na 120 mil. Takové množství lidí musí být nějakým způsobem aktivně zahnuto do společnosti. Přístupnost je tedy základním předpokladem k inkluzi. Hlavním cílem návrhu je přispět ke zlepšení řádného fungování vnitřního trhu, odstranit překážky pro volný pohyb přístupných výrobků a služeb a těmto překážkám předcházet. Návrh směrnice se vztahuje např. na počítače a operační systémy; bankomaty; chytré telefony; autobusovou, železniční a vodní osobní dopravu; bankovní služby apod. Návrh směrnice stanovuje, jaké produkty a služby by měly být přístupné, ale neurčuje jejich technický charakter. Veškeré informace by měly být poskytovány ve formě, která by byla přístupná všem osobám (více v příspěvku „Osoby se zdravotním postižením by měly mít snazší přístup ke zboží a službám“, Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2016). Mikropodniky (s méně než 10 zaměstnanci a jehož roční obrat nepřesahuje 2 mil. €), byly z návrhu vyjmuty.