Zaměstnanost a sociální věci v únoru 2018

09.03.2018
Euroskop

Komise předpokládá pokračující stabilní růst ekonomiky EU, rostě i zaměstnanost v EU, EU se připojí k mezinárodní smlouvě na podporu nevidomých

Komise předpokládá pokračující stabilní růst ekonomiky EU, rostě i zaměstnanost v EU

• Komise 7. 2. 2018 zveřejnila svou zimní hospodářkou prognózu na rok 2018. Současně Komise 12. 2. 2018 vydala čtvrtletní přezkum zaměstnanosti a sociálního rozvoje v Evropě. Z dat vyplývá, že byl ve 3. čtvrtletí 2017 zaznamenán nad očekávání silný růst zaměstnanosti v EU, přičemž míra nezaměstnanosti se dále snížila.

Pozadí

Od letošního roku začala Komise vydávat dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě průběžné prognózy (zimní a letní) namísto tří souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012. Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající rok a roky následující pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU. Prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů o směnných kurzech, úrokových sazbách a cenách komodit s datem uzávěrky 26. 1. 2018. Všechny ostatní vstupní data zahrnují období až do 30. 1. 2018.

Čtvrtletní přezkum zaměstnanosti a sociálního rozvoje v Evropě pravidelně nabízí přehled vývoje v sociální oblasti a na trhu práce v EU. Sleduje krátkodobé změny v HDP a tendence v oblasti zaměstnanosti.

V listopadu 2017 EP, Rada a Komise vyhlásily evropský pilíř sociálních práv, který stanovuje 20 hlavních zásad a práv na podporu „spravedlivého a dobře fungujícího trhu práce a systému sociálního zabezpečení“ (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017). Komise postupně přispívá k tomu, aby se pilíř proměnil v konkrétní kroky, např. prostřednictvím iniciativy pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, návrhu směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU či připravovaného balíčku předpisů v oblasti sociální spravedlnosti (více v příspěvku „EU chce lepší pracovní podmínky pro zaměstnance“, Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2017).

Klíčovým nástrojem pro řízení procesu ekonomického a sociálního sbližování je každý rok evropský semestr. Počínaje cyklem 2017/2018 byly zásady a priority pilíře sladěny se všemi hlavními dokumenty semestru. Konkrétně návrh společné zprávy o zaměstnanosti zahrnuje nový srovnávací přehled sociálních ukazatelů pro sledování výkonnosti v hlavních oblastech, na něž se vztahuje pilíř, jako např. míra předčasného ukončení školní docházky, míra nezaměstnanosti mladých lidí nebo dopad sociálních transferů na zmírňování chudoby.

Klíčové a sporné body

Tempo růstu eurozóny i celé EU v roce 2017 předčilo očekávání. Ekonomika jak eurozóny, tak EU podle odhadů za rok 2017 vzrostla o 2,4 %, nejrychleji za poslední dekádu. Stejný trend se má v obou případech udržet i v příštích letech, v roce 2018 se očekává růst 2,3 %, v roce 2019 pak 2,0 %. Důvodem je jednak dynamičtější cyklický růst v Evropě, kde se zlepšuje situace na pracovních trzích a vládne obzvláště dobrá ekonomická nálada, jednak oproti očekávání výraznější oživení ekonomické aktivity a obchodu ve světě. Investicím v časovém horizontu prognózy pomůže silná poptávka, vysoká míra využití kapacit a příznivé podmínky financování.

Jádrová inflace, která nezahrnuje pohyblivé ceny energií a nezpracovaných potravin, by měla zůstat mírná, neboť stagnace pracovního trhu ustupuje jen pozvolna a tlak na růst mezd je stále omezený. Celkovou inflaci budou nadále značně ovlivňovat ceny energií, přičemž podle prognóz bude lehce stoupat. V eurozóně dosáhla inflace v roce 2017 1,5 %. V roce 2018 by se měla udržet na stejné úrovni a v roce 2019 pak vzrůst na 1,6 %.

V krátkodobém horizontu by ekonomický růst mohl překonat očekávání, na což poukazuje velmi dobrá ekonomická nálada. Ve střednědobém horizontu by vysoké globální ceny aktiv mohlo ohrozit přehodnocení rizik a základních ekonomických veličin. Riziko horšího než předpokládaného růstu v důsledku nejistého výsledku jednání o Brexitu zůstává a stejně tak rizika spojená s geopolitickým napětím a posunem k protekcionistickým a dovnitř obráceným politikám.

Růst reálného HDP ČR v roce 2017 překročil potenciál zejména díky rostoucí soukromé spotřebě a investicím, ale s pnutím na trhu práce. Růst v letech 2018 a 2019 bude pravděpodobně mírnější na úrovni 3,2 %, resp. 2,9 %.

V otázce zaměstnanosti ve srovnání s rokem 2016 došlo k jejímu nárůstu v EU o 1,7 %. To znamená, že práci mají nyní nově další 4 mil. lidí, z toho 2,7 mil. v eurozóně. Počet zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou vzrostl ve 3. čtvrtletí 2017 meziročně o 2,8 mil., přičemž toto zvýšení je 3krát vyšší než růst počtu smluv na dobu určitou (900 tis.). Počet pracovníků s plným úvazkem se zvýšil o zhruba 3 mil. na 181 mil., zatímco počet pracovníků s částečným úvazkem vzrostl o přibližně 300 tis. na 42,7 mil.

Míra zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let v EU poslední 3 roky soustavně roste a ve 3. čtvrtletí roku 2017 dosáhla historicky nejvyšší úrovně 72,3 %. Nicméně mezi členskými státy přetrvávají velké rozdíly. Míra zaměstnanosti na vnitrostátní úrovni se pohybovala od 58 % v Řecku do 82 % ve Švédsku.

• Zpráva rovněž ukazuje, že nezaměstnanost v EU se stabilním tempem blíží k úrovni, které dosahovala před krizí. Od svého maxima v dubnu 2013 se počet nezaměstnaných snížil o přibližně 8,6 mil. lidí a v prosinci 2017 zůstal pod úrovní 18 mil., což je nejméně od listopadu 2008.

Míra zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let v EU poslední 3 roky soustavně roste a ve 3. čtvrtletí roku 2017 dosáhla historicky nejvyšší úrovně 72,3 %. Nicméně mezi členskými státy přetrvávají velké rozdíly. Míra zaměstnanosti na vnitrostátní úrovni se pohybovala od 58 % v Řecku do 82 % ve Švédsku.

• Zpráva rovněž ukazuje, že nezaměstnanost v EU se stabilním tempem blíží k úrovni, které dosahovala před krizí. Od svého maxima v dubnu 2013 se počet nezaměstnaných snížil o přibližně 8,6 mil. lidí a v prosinci 2017 zůstal pod úrovní 18 mil., což je nejméně od listopadu 2008.

Dle zprávy se ve srovnání s 3. čtvrtletím roku 2016 produktivita práce v EU zlepšila o 0,8 %. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Lotyšsku, Litvě, Polsku a Rumunsku (meziročně o více než 3 %). Finanční situace domácností v EU se i nadále zlepšovala meziročním tempem růstu přibližně 1,5 %, což bylo způsobeno především růstem příjmů z pracovní činnosti. Téměř všechny členské státy zaznamenaly i meziročně do 1. poloviny roku 2017 růst příjmů domácností. V několika zemích (v Chorvatsku, Řecku, Itálii, Portugalsku a Španělsku a v Nizozemsku) je hrubý disponibilní příjem domácností stále pod úrovní roku 2008.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude situaci ekonomiky EU včetně pracovního trhu trhu nadále pravidelně hodnotit.

Odkazy

• Zimní hospodářská prognóza 2018: stabilní a trvalý růst
• Winter 2018 Economic Forecast
• Winter 2018 Economic Forecast – Czech Republic
• Analýza zaměstnanosti a sociální situace vypracovaná Generálním ředitelstvím pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování
• Čtvrtletní přezkum zaměstnanosti a sociálního rozvoje v Evropě – únor 2018
• Podle zprávy Komise se zaměstnanost a sociální situace v EU stále zlepšuje

Krátce…

EU se připojí k mezinárodní smlouvě na podporu nevidomých