Zaměstnanost a sociální věci v květnu 2021

Krátce…

Proběhl sociální summit v Portu

Předsedkyně Komise, předseda EP, portugalský premiér (předseda Rady EU), evropští sociální partneři a organizace občanské společnosti 7. 5. 2021 přijali portské prohlášení. Partneři se přihlásili ke 3 hlavním cílům do roku 2030 stanoveným v akčním plánu Komise pro evropský pilíř sociálních práv ve společném sociálním závazku v Portu: (1) Mělo by být zaměstnáno nejméně 78 % osob ve věku 20–64 let. (2) Nejméně 60 % všech dospělých osob by se mělo každoročně účastnit odborné přípravy. (3) Počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by se měl snížit alespoň o 15 mil., včetně alespoň 5 mil. dětí. Partneři se dále zavázali, že učiní maximum pro vybudování inkluzivnější, sociálnější Evropy. Přivítali akční plán pro evropský pilíř sociálních práv a posílili závazek uplatňovat jeho zásady v praxi v zájmu solidního a spravedlivého oživení, které povede k intenzivnímu růstu pracovních míst. Ve společném závazku signatáři vítají akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, který Komise předložila na začátku března 2021 a který stanovuje konkrétní opatření pro další provádění 20 zásad tohoto pilíře (více v příspěvku „Komise se zabývala evropským pilířem sociálních práv”, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2021). Navrhuje rovněž hlavní cíle pro oblast zaměstnanosti, dovedností a sociálního začlenění na úrovni EU, kterých má být dosaženo do roku 2030. Akční plán má EU pomoci projít transformacemi, které vyžaduje nový společenský, technologický a hospodářský vývoj a socioekonomické důsledky pandemie. Pomůže zaručit, že nikdo nebude opomenut v rámci dvojí digitální transformace a transformace v oblasti klimatu. EP, Rada a Komise vyhlásily v roce 2017 na summitu v Göteborgu evropský pilíř sociálních práv. V rámci tohoto pilíře je vymezeno 20 zásad a práv, které jsou nezbytné pro spravedlivé a dobře fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení. Pilíř je strukturován do 3 kapitol: (1) rovné příležitosti a přístup na trh práce, (2) spravedlivé pracovní podmínky a (3) sociální ochrana a začlenění (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017, v příspěvku „Evropský pilíř sociálních práv pokračuje”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2017, v příspěvku „Komise chce pokročit při provádění evropského pilíře sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2017, v příspěvku „EU chce zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pro občany EU“, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2019, v příspěvku „Komise představila sdělení týkající se „sociálně silné” EU”, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2020 a v příspěvku „Komise nastínila směřování EU v následujícím roce”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2020).

Instituce se dohodly na systému modrých karet

Rada a EP 17. 5. 2021 dosáhly předběžné dohody o návrhu směrnice, kterou se stanoví podmínky pro vstup a pobyt vysoce kvalifikovaných státních příslušníků třetích zemí přicházejících do EU za účelem pobytu a práce – směrnice o modré kartě (více v příspěvku „Unie se snaží bojovat proti nedostatku kvalifikovaných pracovních sil“, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2016 a v příspěvku „Vyjednávání revize modrých karet se dostala do další fáze”, Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2017). Cílem celoevropského systému přijímání je přilákat a udržet si vysoce kvalifikované pracovníky, zejména v odvětvích, která se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Nová pravidla, která mají nahradit stávající pravidla, dále harmonizují podmínky vstupu a pobytu vysoce kvalifikovaných pracovníků a mají zvyšovat zájem o modré karty EU: (1) stanovením inkluzivnějších kritérií pro přijetí, jež zahrnují mimo jiné snížení minimální výše mzdy pro přijetí, možnost pro členské státy použít pravidlo snížené minimální mzdy i u čerstvých absolventů nebo profesí, které potřebují pracovní sílu, zkrácení minimální délky pracovní smlouvy na 6 měsíců a rozšíření oblasti působnosti na vysoce kvalifikované pracovníky z odvětví ICT; (2) usnadněním mobility v rámci EU, mimo jiné zkrácením minimální doby pobytu v prvním členském státě, zjednodušením a urychlením postupu pro využívání mobility a umožněním sčítání doby pobytu v rámci různých systémů pro účely získání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta; (3) usnadňováním sloučení rodiny a umožněním neomezeného přístupu manžela/manželky nebo partnera/partnerky držitele modré karty na trh práce; (4) zjednodušením postupu v případě uznaných zaměstnavatelů; (5) poskytnutím velmi vysoké úrovně přístupu na trh práce, zejména stanovením toho, že členské státy mohou držitelům modré karty EU povolit souběžně vykonávat samostatně výdělečnou činnost nebo jiné vedlejší profesní činnosti, jakož i poskytováním ochrany, zejména v případě nezaměstnanosti; (6) rozšířením oblasti působnosti směrnice, aby se vztahovala i na rodinné příslušníky, kteří nejsou občany EU, a na osoby, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana. Členské státy EU mají moci zachovat vnitrostátní systémy zaměřené na vysoce kvalifikované pracovníky souběžně se systémem modrých karet EU. Nová pravidla však zavedou řadu ustanovení, která mají zajistit rovné podmínky, aby držitelé modré karty EU a jejich rodiny nebyli znevýhodněni ve srovnání s držiteli vnitrostátních povolení. Dříve než se přistoupí k formálnímu postupu přijímání, podléhá předběžná politická dohoda schválení Radou a EP.

Komise vyplatila 12 státům prostředky z nástroje SURE

Komise 25. 5. 2021 vyplatila 12 členským státům EU 14,137 mld. € v rámci 7. splátky finanční podpory z nástroje SURE. V rámci těchto operací obdržela Belgie 2 mld. €, Bulharsko 511 mil. €, Kypr 124 mil. €, Řecko 2,54 mld. €, Španělsko 3,37 mld. €, Itálie 751 mil. €, Litva 355 mil. €, Lotyšsko 113 mil. €, Malta 177 mil. €, Polsko 1,56 mld. €, Portugalsko 2,41 mld. € a Estonsko 230 mil. €. Bulharsko a Estonsko získaly finanční prostředky z tohoto nástroje poprvé. Ostatních 10 zemí EU dostalo půjčky z nástroje SURE již dříve. Tyto půjčky mají pomáhat členským státům řešit zvýšení veřejných výdajů na zachování zaměstnanosti po koronavirové pandemii. Konkrétně jim pomohou pokrýt náklady přímo spojené s financováním vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby a dalších podobných opatření zavedených v reakci na koronavirovou pandemii, mimo jiné pro osoby samostatně výdělečně činné. Výplata prostředků následuje po 7. emisi sociálních dluhopisů v rámci nástroje EU SURE, která za stávajících obtížných podmínek na trhu vyvolala velký zájem investorů (více v příspěvku „Komise chce pomoci zajistit pracovní místa”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020, v příspěvku „Pomoc z nástroje SURE byla schválena Radou”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2020, v příspěvku „Na lucemburské burze byl kotován první sociální dluhopis vydaný v rámci programu SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020, v příspěvku „Komise vydala sociální dluhopis v hodnotě 14 mld. €”, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2021, v příspěvku „Komise vyplatila 9 členským státům 14 mld. € z nástroje SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v únoru 2021 a v příspěvku „Komise vyplatila další prostředky z nástroje SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2021). Touto platbou v rámci nástroje SURE vzrostla celková částka poskytnutá členským státům ve formě půjček „back-to-back“ na téměř 90 mld. €. Všechny členské státy EU, které požádaly o využití režimu, obdržely celou požadovanou částku nebo její část. Přehled dosud vyplacených částek je k dispozici online, stejně jako úplné částky pro jednotlivé členské státy. Celkem má 19 členských států EU v návaznosti na schválení Radou EU – na základě návrhu Komise – získat v rámci nástroje SURE finanční podporu ve výši 94,3 mld. €. Nástroj SURE má celkovou kapacitu až 100 mld. € a země mohou o tuto finanční podporu nadále žádat, a to až do konce roku 2022.