Zemědělství a rybolov v listopadu 2013

06.12.2013
Euroskop

Budou členské státy EU rozhodovat o GMO neomezeně?, Členské státy odmítají zpřísnění pravidel státní podpory v zemědělství, Podoba SZP v letech 2014–2020 potvrzena EP, Komise chce spustit propagační strategii zemědělských produktů z EU

Budou členské státy EU rozhodovat o GMO neomezeně?

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na jejich území (KOM(2010)375)

Komise vyzvala 6. 11. 2013 Radu, aby konečně přijala její návrhy na změnu schvalovacího procesu pěstování geneticky modifikovaných organismů v EU směrem k rozšíření pravomocí jednotlivých členských států. Reaguje tak na rozsudek ESD ve věci žaloby na nečinnost Komise při autorizaci nového typu GMO kukuřice.

Pozadí

Ačkoliv členské státy hrají v současném autorizačním procesu u GMO významnou roli, provádějí prvotní posouzení rizik u žádostí na pěstování nového druhu GMO, schvalovací mechanismus probíhá na úrovni EU. Individuální společnosti podávají žádost Komisi, která ji předává k posouzení regulativnímu výboru a posléze postupuje návrh členským státům v Radě EU.

Současný režim upravuje směrnice č. 18/2001. Již v roce 2010 ovšem Komise předložila návrhy na změnu platné legislativy (více v příspěvku „Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy“, Zemědělství a rybolov v červenci 2010). Komise prosazuje změny legislativy tak, aby členské státy mohly na svém území neomezeně rozhodovat o pěstování GMO.

Klíčové a sporné body

Úsilí Komise ještě více podnítil rozsudek Soudního dvora EU, poté co byla dvakrát žalována na nečinnost v případě žádosti společnosti Pioneer o autorizaci pěstování tzv. kukuřice 1507. Návrh byl proto předložen členským státům v Radě. Podle stávajícího postupu, pokud Rada nebude schopna učinit rozhodnutí, je Komise nucena povolení udělit.

Důvodem je žádost členských států, které chtějí získat svobodu při rozhodování o povolení pěstování GMO tak, aby mohly rozhodovat na základě jiných důvodů, než je vědecké hodnocení rizik pro zdraví a životní prostředí vypracované na evropské úrovni (konkrétně Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin).

Patová situace způsobující minimální pokrok v legislativním procesu je zapříčiněna existencí blokační menšiny členských států (více v příspěvku „Rada má pochybnosti o nových návrzích Komise v oblasti GMO“, Zemědělství a rybolov v říjnu 2010).

Předpokládaný další vývoj

Diskuse na půdě Rady proběhne opět v prosinci 2013.

Odkazy

Členské státy odmítají zpřísnění pravidel státní podpory v zemědělství

Nařízení Komise (EU) č. 1114/2013 ze dne 7. listopadu 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1857/2006, pokud jde o dobu jeho použitelnosti (KOM(2006)1857)

Sdělení Komise týkající se změn a prodloužení doby použitelnosti pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (2013(C 339)01)

Kvůli panujícím neshodám institucí EU o podobě pravidel veřejné podpory Komise v období 2014–2020 předkládá opatření na prodloužení stávající podoby regulace veřejné podpory o 6 měsíců.

Pozadí

Oblast veřejné podpory v zemědělství je v současnosti upravována těmito nástroji Komise: (1) nařízením o blokových výjimkách (ABER), (2) obecnými zásadami Komise k veřejné podpoře, (3) nařízením o podpoře v rámci pravidla de minimis a (4) nařízením k oznamovacím formulářům.

Komise předložila návrh na úpravu pravidel nařízení ABER v zemědělském sektoru spolu s veřejnou konzultací v říjnu a listopadu 2013. Dosavadní jednání však ukazují, že instituce EU nestihnou uzavřít dohodu do konce roku 2013, kdy končí stávající pravidla. Třetí nástroj rovněž prochází revizí, u něj je však dosažení konsensu do konce roku pravděpodobné.

Návrh nařízení na pomoc v režimu de minimis v agrárním sektoru je součástí revize nařízení č. 1998/2006, která byla avizována Komisí ve sdělení k modernizaci státní podpory.

Klíčové a sporné body

Komise se 7. 11. 2013 rozhodla prodloužit platnost ABER a 19. 11. 2013 prodloužila své obecné zásady prostřednictvím sdělení.

19 členských států (včetně např. Německa a Francie) se v deklaraci přijaté na konci října 2013 k navrhovaným změnám u podpory de minimisshodlo, že by měla být zachována schopnost flexibilního jednání členských států, jak to umožňují stávající pravidla. Kritizují především návrh Komise na vytvoření centrálního registru příjemců podpory v režimu de minimis a předkládání ročních zpráv Komisi. Podle nich tím dojde k významnému navýšení administrativních nákladů ve srovnání s tím, na jak nízké úrovni je nastavena hranice podpory na 1 zemědělce.

Ta je v současné době určena ve výši 7 500 € poskytované podpory v období 3 let, kdy nemusí být ze strany členského státu individuálnímu zemědělci oznamována Komisi. V následujícím období Komise navrhuje zvýšit hranici na 10 tis. €. To je ovšem podle většiny členských států nedostačující vzhledem k inflaci a obtížím, kterým zemědělský sektor aktuálně čelí. Preferují proto dvojnásobný nárůst podpory – tj. 15 tis. €.

Předpokládaný další vývoj

Komise plánuje přijmout revidované obecné zásady a ABER 1. 7. 2014. Do té doby bude podléhat veřejná podpora členských států stávajícím pravidlům i za platnosti nového nařízení k rozvoji venkova. Komise stále předpokládá, že Rada schválí návrh nařízení k pravidlům de minimis do konce roku 2013.

Odkazy

Podoba SZP v letech 2014–2020 potvrzena EP

European Parliament legislative resolution of 20 November 2013 on the proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the financing, management and monitoring of the common agricultural policy (COM(2011)628)

European Parliament legislative resolution of 20 November 2013 on the proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on support for rural development by the European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) (COM(2011)627)

European Parliament legislative resolution of 20 November 2013 on the proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing a common organisation of the markets in agricultural products (Single CMO Regulation) (COM(2011)626)

European Parliament legislative resolution of 20 November 2013 on the proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing rules for direct payments to farmers under support schemes within the framework of the common agricultural policy (COM(2011)625)

European Parliament legislative resolution of 20 November 2013 on the proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council laying down certain transitional provisions on support for rural development by the European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) and amending Regulation (EU) No [RD] as regards resources and their distribution in respect of the year 2014 and amending Council Regulation (EC) No 73/2009 and Regulations (EU) No [DP], (EU) No [HR] and (EU) No [sCMO] as regards their application in the year 2014 (COM(2013) 226)

Plénum EP schválilo 20. 11. 2013 jak kompletní reformní balíček SZP v letech 2014–2020, tak specifické podmínky pro fungování SZP v přechodném období v roce 2014. EP tak formálně stvrdil kompromis uzavřený s členskými státy.

Pozadí

Jednání o reformě SZP pro období po roce 2013 probíhají již více než rok. V březnu 2013 o reformě hlasovalo plénum EP a také Rada dospěla ke společné pozici. Obě pozice se ale po prvním čtení v EP v některých důležitých bodech odlišovaly, proto od dubna 2013 probíhala jednání mezi institucemi, která měla vést ke kompromisnímu řešení. Nejen v případě finanční perspektivy 2014–2020, ale také u dlouho projednávané otázky reformy SZP nakonec EP, Rada a Komise dospěly k dohodě do konce června 2013 (více v příspěvku „EP, Komise a Rada se dohodly na reformě SZP“, Zemědělství a rybolov v červnu 2013).

Dohoda klade důraz na konvergenci přímých plateb a jejich „spravedlivější“ rozdělení, na ekologizaci, tedy „ozelenění“, i když s určitým oslabením původních požadavků, a podle Komise i na posílení pozice zemědělců v potravinovém řetězci a na větší transparentnost SZP.

Obtížně vyjednaný kompromis, kterého dosáhli zástupci Rady, EP a Komise na konci června, oficiálně schválil 30. 9. 2013 i výbor AGRI. Tento termín hlasování byl lhůtou pro vyřešení posledních sporných bodů reformy souvisejících s víceletým finančním rámcem. Finální dohodu před hlasováním AGRI instituce uzavřely na neformálním zasedání Rady pro zemědělství a rybolov 24. 9. 2013 (více v příspěvku „Poslední sporné body SZP vyřešeny, výbor AGRI schválil reformní balíček“, Zemědělství a rybolovv září 2013).

Nedořešená situace v oblasti zemědělské reformy vedla v dubnu 2013 EK k tomu, že Radě předložila návrh, který se týká přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014.

Přechodné období se má týkat především vyplácení přímých plateb předtím, než bude zaveden nový systém na základě reformy, a také programů rozvoje venkova, které jsou momentálně připravovány na základě projednávané legislativy na úrovni jednotlivých členských států (více v příspěvku „EK vydala návrh týkající se přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014 a Rada dále jednala o reformách SZP a SRP“, Zemědělství a rybolov v dubnu 2013).

Instituce EU se v říjnu 2013 shodly na atributech přechodného období reformy společné zemědělské politiky v roce 2014. Členské státy tak získají potřebný čas na implementaci nových opatření. Nový systém přímých plateb včetně nově stanovených podmínek pro ochranu životního prostředí (tzv. ozeleňování) bude v rámci reformy společné zemědělské politiky pro léta 2014–2020 zaveden až od roku 2015 (více v příspěvku „Přechodné období pro reformu SZP v roce 2014 – dohoda institucí EU uzavřena“, Zemědělství a rybolov v říjnu 2013).

Klíčové a sporné body

Plénum EP završilo 3leté meziinstitucionální jednání a přijalo reformu SZP obsaženou ve 4 nařízeních bez pozměňovacích návrhů. Za největší přínos je považována větší flexibilita, povinný mechanismus podpory mladých farmářů a zjednodušení administrativy pro menší zemědělce.

Uzavřená dohoda však nesplnila očekávání velké části představitelů EP – liberálové kritizují například povinné požadavky na ozeleňování, 3 parlamentní frakce odmítly reformu jako celek (ECR, EFD a GUE-NGL).

Předpokládaný další vývoj

Schválení ze strany Rady je očekáváno na zasedání v prosinci 2013. Nyní nastává fáze implementace, kdy mimo jiné Komise přijímá opatření v oblastech delegovaných EP a Radou v rámci komitologie. Tento proces provází kritika za nerespektování politické dohody ze strany Rady i EP, které mohou delegované akty Komise pouze přijmout nebo odmítnout. 23 členských států vyzvalo v deklaraci Komisi, aby odstranila nesrovnalosti mezi přijatými obecnými legislativními návrhy a návrhy delegovaných aktů Komise. Ta ovšem usiluje o co nejrychlejší schválení vzhledem k termínu 1. 1. 2015 a volbám do EP na jaře roku 2014.

Odkazy

Komise chce spustit propagační strategii zemědělských produktů z EU

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on information provision and promotion measures for agricultural products on the internal market and in third countries

Komise představila 21. 11. 2013 návrh nařízení, které obsahuje konkrétní nástroje na vytvoření strategie EU zaměřené na podporu zemědělských produktů pocházejících z EU na trzích třetích zemí. Cílem je přesunout propagaci primárně zaměřenou na domácí trh za hranice EU a podpořit projekty z více členských států.

Pozadí

Pravidla týkající se informování spotřebitele o zemědělských a potravinářských produktech vyrobených ve Společenství a jejich propagace vznikla v rámci SZP již v 80. letech 20. století. V souladu s existujícím nařízením č. 3/2008 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích je kupř. od roku 2007 poskytována na propagaci produktů z EU každoroční finanční podpora pohybující se okolo 50 mil. €.

V červenci 2011 zahájila Komise diskusi o budoucí strategii k propagaci evropských zemědělských výrobků zveřejněním zelené knihy doprovázenou veřejnou konzultací (více v příspěvku „Komise zveřejnila zelenou knihu o propagaci evropských zemědělských výrobků“, Zemědělství a rybolov v červenci 2011). Na tu navázala sdělením v březnu 2012. K vytvoření koherentní evropské strategie v této oblasti vyzval Komisi i EÚD. Nyní přichází Komise s konkrétními legislativními návrhy, které předkládá Radě a EP.

Klíčové a sporné body

Komise má v úmyslu využít světového trendu rostoucí poptávky po bezpečných a kvalitních potravinách a podpořit evropské zemědělské produkty dodržující přísné normy na světovém trhu. Chce tak přesunout důraz propagační politiky EU za její hranice na nové trhy ze třetích zemí – zejména těch, které uzavřely či uzavřou dohodu o volném obchodu s EU – a obrátit tak dosavadní poměr, kdy dvě třetiny podpory propagace evropských potravin byly určeny na domácí trh a pouze zbylá část na propagaci mimo EU.

Komise dokonce zvažovala adresovat 100 % podpory na zahraniční propagaci, to však odmítli poslanci z výboru AGRI.

Komise rovněž navrhuje rozšířit příjemce podpory místo individuálních projektů členských států na mezinárodní programy evropských organizací z více členských tátů. Projekty zaměřené na trhy ve třetích zemích a předkládané více členskými státy získají rovněž vyšší míru kofinancování – ze stávajících 50 % vzroste na 60 %. U propagačních a informačních programů uvnitř EU bude ovšem zachována míra 50 %.

Na vyšší míru spolufinancování budou mít nárok pouze informační kampaně orientované na propagaci ovoce a zeleniny v evropských školách. Komise rovněž chce ukončit dosavadní možnost členských států doplnit finanční prostředky z národních rozpočtů, protože řada z nich nepřispívala dostatečnou měrou.

Propagační politika EU by podle plánů Komise měla získat rozpočet 883 mil. € v letech 2014–2020, roční alokace by se měla postupně zvyšovat z 60 mil. € v roce 2014 až na 200 mil. € v roce 2020. Jedním z nových nástrojů se mají stát pravidelné zahraniční podnikatelské mise představitelů institucí EU spolu se zástupci evropského zemědělského průmyslu. K dalším opatřením patří administrativní zjednodušení výběrového řízení z dvoustupňového na jednostupňové, rozšíření způsobilých příjemců o organizace producentů a produktů i na oblast zpracovaných zemědělsko-potravinářských produktů.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení nyní budou projednávat Rada a EP ve standardní spolurozhodovací proceduře. EP deklaroval zájem poskytnout svoje stanovisko ještě před vypršením svého mandátu na jaře roku 2014. Nová strategie by měla vstoupit v platnost v lednu 2016.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality