Tereza Chlebounová, Euroskop, 22. 6. 2020
V Česku žije z celé EU téměř nejnižší podíl lidí, kteří si prací nevydělají na pokrytí životních nákladů. Podíl Čechů, kteří jsou ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením klesl z 15,4 % v roce 2012 na 12,2 % v roce 2018. Dopady pandemie koronaviru mohou s čísly v budoucnu zamávat, z údajů Eurostatu pro rok 2020 však vyplývá, že v naplňování Cílů udržitelného rozvoje týkajících se vymýcení chudoby a zajištění důstojné práce patří ČR v Evropě mezi premianty.
Evropský statistickýúřad Eurostat dnes vydal monitorovací zprávu pro rok 2020, jak se Evropské unii daří naplňovat Cíle udržitelného rozvoje. Spolu s ní nabízí interaktivní vizualizaci, která ukazuje, jak si vedou v plnění konkrétních cílů jednotlivé státy, umožňuje je srovnávat nebo sledovat dlouhodobější trendy.
Cílů udržitelného rozvoje, které v září 2015 přijalo 193 členských států Organizace spojených národů, je celkem 17. Jejich prostřednictvím se státy zavázaly do roku 2030 vymýtit světovou chudobu, dosáhnout genderové rovnosti a úspěšně bojovat s klimatickými změnami.
Česko podle dat Eurostatu zazanamenalo pokrok ve vymýcení chudoby nebo zajištění ekonomického růstu a důstojné práce – v posledních letech rostlo HDP na hlavu i zaměstnanost, naopak dlouhodobá nezaměstnanost klesala. Zdroj: OSN
V ČR bylo chudobou ohroženo nejméně obyvatel v EU
Česká republika v EU k premiantům z hlediska úsilí o vymýcení chudoby (cíl 1). Podle dat Eurostatu bylo v roce 2018 v ČR ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 12,2 % populace, zatímco v rámci celé EU se jednalo o více než pětinu obyvatel (21,6 %). V Bulharsku a Rumunsku hrozí chudoba dokonce téměř třetině lidí (32,8 %, respektive 32,5 %).
Podíl lidí ohrožených chudobou v Česku klesá od roku 2012, kdy s ní zápolilo 15,4 % české populace.
Podíl obyvatel států EU ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2018. Zdroj: Eurostat
Pouze 2,7 % Čechů si nemůže dovolit dostatečně v zimě vytápět svůj domov, což je stejně jako například v Německu a podobně jako v bohatším Lucembursku, Švédsku či Nizozemsku. Účty za teplo jsou přespříliš vysoké hlavně pro obyvatele Bulharska (33,7 %) a Litvy (27,9 %).
Po Finsku žije také v Česku nejméně lidí, kteří si prací nevydělají dost peněz na důstojné živobytí. Chudobou bylo v roce 2018 ohroženo 3,4 % pracujících Čechů starších 18 let, zatímco celoevropský průměr je téměř trojnásobný (9,3 %). Největší problém vydělat si na pokrytí životních nákladů mají Rumuni (15,3 %), Lucemburčané (13,5 %) a Španělé (12,9 %).
Loni měla ČR 3. nejvyšší zaměstnanost v EU
Velmi dobře si Česká republika dlouhodbě vede v oblasti zaměstnanosti. V roce 2019 se podle Eurostatu umístila v žebříčku států EU na 3. místě s 80,3 % zaměstnaných lidí ve věku 20-64 let. Předstihlo ji pouze Švédsko (82,1 %) a Německo (80,6 %); nejméně obyvatel mělo práci v Řecku (61,2 %).
Češi se také nemuseli obávat, že zůstanou bez práce dlouhou dobu. Déle než 12 měsíců bylo loni bez práce jen 0,6 % aktivní české populace. Nejhorší situaci zaznamenalo Řecko, kde nesehnalo práci víc než rok 12,2 % ekonomicky aktivních obyvatel.
Vývoj zaměstnanosti lidí ve věku 20-64 let v České republice (v %). Zdroj: Eurostat
Méně než polovina Čechů důvěřuje Evropskému parlamentu
V negativním slova smyslu se naopak Česko vymyká evropskému průměru například v míře obezity – výraznou nadváhou trpí pětina dospělé populace (20,5 %) a spolu s Maltou, Lotyšskem, Estonskem a Finskem tak Češi patří k pěti nejobéznějším národům.
Oproti většině Evropy také Češi výrazně méně důvěřují Evropskému parlamentu. V roce 2019 v něj mělo důvěru jen 45 % obyvatel, nejméně po Francii (39 %) a Slovinsku (44 %). Naopak v Dánsku a Švédsku se europarlament těšil 72% podpoře místních obyvatel.
EU zaznamenala pokrok ve většině cílů OSN
Podle dat Eurostatu pokročila Evropská unie jako celek za posledních pět let téměř ve všech sledovaných oblastech. Největšího pokroku dosáhla u cíle 16, který se změřuje na mír, spravedlnost a silné instituce. Viditelně se podařilo zmírnit také některé aspekty chudoby (cíl 1) a zlepšit zdraví evropské populace (cíl 3). Tento posun zároveň přispěl ke zlepšení udržitelnosti měst a obcí (cíl 11).
Naopak pokrok v oblasti životního prostředí a udržitelnosti byl podle zprávy Eurostatu v EU za poslední roky velmi pomalý nebo dokonce žádný. Celou monitorovací zprávu Eurostatu pro rok 2020 naleznete zde.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
