18.06.2020
Úřad vlády
V pátek 19. června proběhne jednání členů Evropské rady (ER). Jednání se bude po konzultaci s lídry členských států konat v původně plánovaném termínu, nicméně lídři se nesejdou osobně v Bruselu, ale budou jednat formou videokonference.
Ta by měla sloužit k přípravě fyzického setkání k dosažení dohody na aktuálně klíčových otázkách VFR 2021-2027 a plánu obnovy v červenci. Po tradiční úvodní výměně s předsedou EP se očekává nejprve rychlé shrnutí premiéra A. Plenkoviče k výsledkům končícího chorvatského předsednictví. Následovat bude informace o stavu jednání o budoucí dohodě mezi EU a UK (brexit) ze strany obou předsedů ER a EK. Předsedkyně ECB podá informaci o ekonomické situaci. Poté proběhne diskuze k víceletému finančnímu rámci 2021 – 2027 a plánu obnovy. Zcela na konci proběhne informace o aktuálním stavu implementace Minských dohod.
Možné dopady
Z videokonference se neočekává žádný písemný výstup, ale předpokládá se živá diskuse o představách a případných požadavcích na změny nového návrhu Komise, aby se členské státy co nejvíc přiblížily dosažení dohody na očekávaném červencovém osobním setkání.
K hlavnímu tématu Evropské rady, víceletému finančnímu rámci na roky 2021-2027 a plánu obnovy, se objevilo několik výhrad, třeba k celkovému objemu ze strany tzv. úsporných států („frugal four“ – Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Rakousko), k délce trvání jednotlivých prvků plánu, případně ze strany části skupiny V4 (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko) k alokačnímu klíči, atd. Kvůli všeobecné podpoře tohoto návrhu nelze očekávat dramatické změny, ale je zde v případě nalezení konsenzu prostor pro jisté úpravy alokace finančních prostředků.
Předseda Evropské rady Charles Michel při videokonferenci s lídry členských států EU. Zdroj: Evropská rada
Předběžná pozice ČR
ČR považuje rychlou a efektivní odpověď na krizi za potřebnou, ale má k návrhu několik výhrad. Mezi ně patří například potřeba hlubší diskuse alokačního klíče, delší možnost čerpání pomoci, větší zapojení grantů na úkor půjček ČS, využití tradičních politik místo zavádění nových nevyzkoušených nástrojů (a větší podpora koheze) nebo větší zaměření pomoci na dopravu, energetickou infrastrukturu a průmysl (třeba na silně zasažený automobilový průmysl).
Autor: Lukáš Lukačovič
