Tereza Chlebounová, Euroskop, 24. 3. 2020
Šíření dezinformací je celosvětovým fenoménem, s takzvanými fake news se podle únorového průzkumu Eurobarometr setkalo 70 % Čechů. Řada falešných zpráv se vyrojila i v souvislosti s šířením nákazy COVID-19. Jen polovina lidí přitom dokáže nepravdivé informace rozeznat. Výzkumná služba Evropského parlamentu radí, jak na to.
Falešné zprávy (fake news) a dezinformace, jejichž cílem je manipulovat s jejich příjemcem, vnímá podle Eurobarometru jako problém ve své zemi zhruba 85 % Evropanů, zároveň je 83 % považuje za hrozbu pro demokracii.
Rozpoznat zmanipulované zprávy není vždy snadné, existují však určitá vodítka, pomocí nichž se lze v nepřehledném mediálním terénu zorientovat. Jejich shrnutí nabízí Výzkumná služba Evropského parlamentu (EP). Na co si tedy dát pozor?
Zkontrolujte médium a autora
Zkuste zjistit co nejvíce informací o daném médiu. Podívejte se do sekce „O nás“, zjistěte, kdo za médiem stojí, případně kdo jej financuje. Porovnejte obsah s dalšími důvěryhodnými zdroji. Zpravodajské informace by měly být objektivní a nezaujaté.
Zjistěte také více o autorovi a zda vůbec existuje. Pokud ano, půjdou dohledat informace o jeho předchozí práci. Pokud je jméno falešné nebo není uvedeno vůbec, může být nepravdivý i text.
Autor by měl používat spolehlivé a respektované zdroje a citovat skutečné odborníky ve svém oboru. Pokud zdroje neuvádí nebo jsou anonymní, existuje riziko, že by informace mohly být vymyšlené.
Falešné zprávy se snadno šíří obzvláště prostřednictvím sociálních médií. Uživatelé je často sdílejí, aniž si je vůbec sami přečtou. Zdroj: Pixabay.com
Pozor na obrázky a bezmyšlenkovité sdílení
K manipulaci mohou být snadno použity obrázky. Zkuste obrázek vyhledat a zjistit, zda byl již dříve využit v jiném kontextu. Existují také nástroje, které pomohou odhalit, jestli někdo s obrázkem nebo videosnímky manipuloval. Jednou z možností, kterou uvádí EP, je například plugin InVID.
Výzkumná služba EP uvádí, že šest z deseti zpráv, které jsou sdíleny na sociálních sítích, si uživatel, který je sdílel, předtím vůbec nepřečetl. Důležité je proto nejdříve se zamyslet, než budu okamžitě informaci sdílet. Příběh může být například zkreslením skutečných nebo starých událostí, může se ale také jednat třeba o satiru.
Udržujte si přehled
Falešné zprávy často využívají silné emoce, aby upoutaly pozornost co nejvíce lidí. Vždy je dobré v klidu porovnat informace s důvěryhodnými zdroji. Pokud se událost skutečně stala, budou o ní informovat i další spolehlivá média.
Evropský parlament také doporučuje udržovat si přehled o nejnovějších tricích a příbězích, které šiřitelé dezinformací používají. Využít k tomu můžete například facebookové a twitterové účty EUvsDisinfo nebo DFRLab. Nepravdivé zprávy můžete i sami nahlásit nebo o nich říct svým přátelům a blízkým.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
