Rebelka

V loňském roce vyšla v českém překladu autobiografie Ayaan Hirsí Alí, někdejší nizozemské poslankyně somálského původu. Hirsí Alí vyvolává ve světě značné kontroverze především svým kritickým postojem k islámu, jenž označila za „zpátečnický“. Říká, že islám, tak jak je praktikován dnes, je neslučitelný s otevřenou společností.

ANOTACE

Hirsí Alí varuje sekularizovaný Západ před nárůstem islámského fundamentalismu a radikalismu. Současně poukazuje na nesnesitelné utrpení muslimských žen, jehož příčinou je rigidní interpretace koránu. Cílem autobiografie je umožnit čtenáři lépe pochopit, proč se její autorka vydala na nelehkou cestu boje za obranu základních demokratických principů.

Kniha je rozdělena na dvě části, první nese název Mé dětství, druhá má příznačný název Svoboda. V první části nám autorka přibližuje svůj život v Africe a v Saudské Arábii, přísnou výchovu v islámském náboženství, které učí k poslušnosti a nepřipouští názorovou pluralitu. Druhá část knihy je situována do Nizozemí, kde Hirsí Alí zahájila novou etapu svého života, dokázala zpřetrhat rodinné vazby a zjistila, že je možný i jiný život, v němž má jednotlivec právo rozhodovat o sobě sám.

Předěl mezi oběma částmi představuje rok 1992, kdy se autorka rozhodla ukončit jednu etapu svého života. Dokázala se postavit nejen dohodnutému sňatku ale i celému hodnotovému systému v němž vyrůstala. Hirsí Alí často kritizovala svou náboženskou komunitu poukazujíc na to, že některé aspekty islámu zpomalují rozvoj společnosti, protože brání kritickému myšlení a udržují ženy v pozadí. Otec i její vlastní komunita ji za to odvrhli. Stal se z ní odpadlík.

Podle autorky knihy je islám, který reguluje každý detail života, potlačuje svobodnou vůli a nutí člověka k poslušnosti a odevzdání, nesprávný. Mnohé muslimské ženy nikdy žádnou individuální vůli nezískají. „V islámu jste Alláhovým otrokem: podřizujete se, a tak se zbavujete osobní vůle. Už nejste svobodné individuum. Chováte se dobře, protože se bojíte pekla, žádnou osobní etikou se neřídíte“. Vedoucí islámští představitelé hlásají absolutní popírání individuálních občanských a lidských práv. Také požadují, aby stát lidem vnucoval jediný správní názor na svět – názor vedoucích náboženských představitelů muslimské komunity. Islám v jejich podání brání svobodě slova, připouští domácí násilí, toleruje vraždy ze cti nebo mrzačení pohlavních orgánů.

Ayaan Hirsí Alí ve své knize také konfrontuje realitu muslimského světa se Západem. Mnoho zemí, kde zuří válka je muslimských. „Co je s námi špatně? Proč mají mít nevěřící mír a muslimové zabíjet jeden druhého, když my jsme ti, kdo uctívají pravého boha?“ klade si autorka otázku. Zatímco v muslimském světě je žena podřízena muži v západní kultuře existuje rovnost pohlaví. Ve svých projevech Hirsí Alí neustále upozorňuje, že Evropané si dostatečně neuvědomují hrozbu, jakou radikální islám představuje pro základní hodnoty a normy západní společnosti. Způsob myšlení, který autorka pozorovala v Saudské Arábii a mezi členy Muslimského bratrstva v Keni, je jednoznačně v rozporu s lidskými právy a liberálními hodnotami.

Zatímco autorka sama se dokázala do nizozemské společnosti plně integrovat, většina ostatním muslimských přistěhovalců nikoliv. Kniha přináší zajímavé odhalení, že řada imigrantů z muslimských zemí si do Evropy přináší a nadále zde praktikuje své zvyklosti. Hirsí Alí, když zahájila svou politickou kariéru provedla průzkum v němž se zaměřila na počet zabití ze cti. Dospěla k šokujícímu odhalení, že v období mezi říjnem 2004 a květnem 2005 bylo svými rodinami jen ve dvou nizozemských oblastech (a takových je v Holandsku dvacet pět) zabito ze cti jedenáct muslimských dívek. Na problematiku integrace islámských přistěhovalců upozorňuje také známý italský politolog Giovanni Sartori. „Mýlím se například, když tvrdím, že islámský přistěhovalec je nám ,nejvzdálenější´, je nám nejvíce ,cizí´, a dá se proto integrovat s největšími obtížemi? Pokud se mýlím, nikdo mi to doposud neprokázal“, říká Sartori.

Hirsí Alí ve své autobiografii nepopírá, že holandská společnost není ve všem dokonalá. Připouští, že i Holandsko má své „mouchy“. I zde totiž existuje diskriminace, vydávat ji ale za rasismus může být někdy jenom dobře promyšlená strategie. Autorka upozorňuje, že řada imigrantů zneužívá slova rasismus, nelichotivě se vyjadřuje o své nové „vlasti“, ale přitom vesele využívá štědrých podpor. Hledá příčiny, proč je mezi muslimskými imigranty vyšší nezaměstnanost, zločinnost a sociální problémy. „Jestliže muslimští imigranti tolik zaostávají za jinými skupinami imigrantů, není potom možné, že jedním z důvodů je islám?“, klade si autorka řečnickou otázku.

Kniha Rebelka. Odvrácená strana islámu je zároveň silným příběhem ženy, která se odvážila veřejně prezentovat své často velmi vyhraněné názory na islám. Jako přesvědčená liberálka obhajuje Hirsí Alí demokratickou západní společnost, v níž jsou respektována základní lidská práva a svobody. Svou osobní zkušeností dospěla k závěru, že současný islám je nekompatibilní s liberální demokracií.

Ayaan Hirsí Alí: Rebelka. Odvrácená strana islámu, vydání první, překlad Alexandra Fraisová, 392 (+ 8 stran přílohy), vazba vázaná, vydala Euromedia Group, k.s. – Ikar, Praha 2008.

Pro Euroskop napsala Lívia Orfánusová, západoevropská studia FSV UK