Roselyne Chenu
Nakladatel Jitro 2008
Nakladatelství Jitro vydalo vzpomínky Francouzky Roselyne Chenu, která jezdila za Husákovy normalizace do Československa pomáhat disidentům a bývalým politickým vězňům. Knihu můžeme vnímat také jako hezký příspěvek k francouzskému a navazujícímu českému předsednictví EU.
ANOTACE
Kniha Roselyne Chenu nazvaná Žít svobodně je umění je svědectvím v tom nejlepším slova smyslu. Autorka navštívila normalizační Československo celkem čtyřikrát jako mladá spolupracovnice básníka Pierra Emmanuela a pařížské Mezinárodní společnosti pro svobodu kultury.
Během svých cest se setkávala na nejrůznějších místech se spisovateli a překladateli: Janem Vladislavem, Václavem Černým, Jindřichem Pokorným, Antonem Vantuchem a Albertem Marenčinem i s bývalými mukly Václavem Renčem, Josefem Kostohryzem a Bedřichem Fučíkem.
Během prvních návštěv v letech 1969 a 1970 ještě s optimismem komentovala, jak jsou lidé mezi sebou tváří v tvář sovětské okupaci solidární. Přesto si začala stále častěji připouštět, že šikana a pronásledování svobodně smýšlejících lidí přestává být dílem okupantů, ale domácích kolaborantských snaživců.
Každá další návštěva utvrdila autorku v přesvědčení, že situace v Československu je čím dál horší. Kruh československých estébáků se stahuje. Jdou důsledně po jejích přátelích, které všechny, jak se později dozví, ihned po její návštěvě vyslýchají a nutí k falešným udáním, ale i po ní samotné.
I občasné obecnější úvahy, které ve svých zápiscích autorka vede, jsou velmi přesné, a to i přes to, že Chenu musela mnoho věcí jen vypozorovat na ulici nebo si to sama vyvodit z množství osobních informací, kterých se jí od lidí, se kterými se setkala, dostalo. Mezi otázkami, již si nejčastěji kladla, bylo, jak rozdílně se okupace projevuje v Čechách a jak na Slovensku, do jaké míry je možné tlaku Rusů čelit a jak to vlastně nakonec všechno dopadne.
Roselyn Chenu: Žít svobodně je umění, z francouzštiny přeložil Matěj Turek, 282 stran, vazba brožovaná, první vydání, Jitro 2008