Češi v Radě Evropské unie

text: Tereza Chlebounová, infografika: Kristina Kvapilová, Euroskop

Zasedání Rady Evropské unie se účastní čeští ministři spolu se svými zahraničními protějšky. ČR má svoje zástupce také v orgánech, které zasedání připravují. V roce 2022 převezme Česká republika již podruhé předsednictví Rady EU a bude tak moct určovat její agendu a priority.

Rada Evropské unie, dříve Rada ministrů, funguje na mezivládním principu. Každý členský stát je v Radě zastoupen jedním členem. Rada EU se schází v deseti různých složeních, podle toho, jakou agendu právě projednává. Zasedání Rady se účastní vždy český ministr nebo jeho zástupce, do jehož rezortu dané téma spadá.

Rada EU zastupuje zájmy členských států EU. Projednává a přijímá právních předpisy (nařízení, směrnice, rozhodnutí), ve většině případů schvaluje legislativu společně s Evropským parlamentem.

Koordinuje hospodářské politiky členských států, rozvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU, uzavírá mezinárodní dohody a spolu s Evropským parlamentem schvaluje rozpočet Unie.

ČR bude předsedat Radě EU v roce 2022

Radě EU předsedá vždy jeden členský stát Unie, který má možnost určovat její agendu a priority. Předsedající země se střídají po 6 měsících, předsednictví trvá vždy od ledna do června a od července do prosince. Aby byla zajištěna kontinuita práce Rady, je vždy vytvořena „trojice“ – tři země, které předsednictví vykonávají po sobě, svůj program koordinují na celé období 18 měsíců.

Česká republika vykonávala předsednictví v první polovině roku 2009, příště na ní vyjde řada ve druhé půlce roku 2022. Svůj program bude koordinovat s Francií a Švédskem.

Česko má v Bruselu své stálé zástupce

Ministři členských států se setkávají na zasedání Rady, v mezidobí pak funguje v Bruselu Výbor stálých zástupců (Coreper), kde probíhají přípravné práce. Podle projednávané legislativy se dělí na dvě formace – Coreper II se skládá z velvyslanců a zabývá se politickými, finančními a zahraničními tématy, Coreper I je složen z nižších diplomatických zástupců a řeší například agendu zemědělství, vzdělávání nebo výzkumu.

Coreperu podléhá více než 150 pracovních skupin a výborů, které se zabývají technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů. O návrzích, které Coreper projedná, pak rozhoduje Rada, často již jen formálně.

Českou republiku zastupuje v Coreperu II velvyslanec Jakub Dürr. Stálým představitelem ČR ve výboru Coreper I je velvyslanec Jaroslav Zajíček.

Součástí stálého zastoupení při EU je také Politický a bezpečnostní výbor, který pro Radu připravuje agendu týkající se společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) Evropské unie. Výbor se skládá z velvyslanců členských států; stálým zástupcem za Českou republiku je velvyslanec Tomáš Szunyog.

Zasedání Rady zajišťuje po technické a administrativní stránce Generální sekretariát. Stará se o přípravu zasedání, vedení protokolu, o tlumočnické a překladatelské služby a zveřejňování dokumentů. Spravuje také rozpočet Rady a archívy. Dělí se na 10 generálních ředitelství, která se dále člení na jednotlivá ředitelství. V čele ředitelství pro zemědělskou a sociální politiku stojí od roku 2016 Petr Blížkovský, který v ředitelských funkcích Rady EU působí už od roku 2004.

V zásadních otázkách má ČR právo veta

Rada EU jako celek hlasuje různými způsoby v závislosti na projednávaných otázkách. Pokud se jedná o citlivé oblasti jako je zahraniční politika, daně, sociální zabezpečení, společná obrany, jazyková pravidla, policejní spolupráce nebo sídla institucí, rozhoduje jednomyslně. Každý členský stát, tedy i Česká republika, má jeden hlas a může uplatnit právo veta.

K přijetí některých návrhů stačí, aby s ním souhlasila prostá většina států – v současnosti 15 z 28 států. Jedná se zpravidla o procedurální otázky. V tomto případě má opět každá země jeden hlas.

Nejpoužívanějším způsobem hlasování je kvalifikovaná většina. S návrhem musí souhlasit 55 % členských států (16 z 28), které zastupují alespoň 65 % obyvatelstva EU. Toto pravidlo platí pro návrhy, které předložila Evropská komise nebo vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. U jiných návrhů je ke schválení potřeba nejméně 72 % členů Rady, kteří zastupují alespoň 65 % obyvatelstva EU.

Pokud státy s návrhem nesouhlasí, mohou jeho přijetí zablokovat. K tomu je potřeba utvořit takzvanou blokační menšinu – musejí ji tvořit nejméně 4 státy, které zároveň zastupují více než 35 % obyvatelstva EU. Je tak zaručeno, že tři nejlidnatější státy Unie – Německo, Francie a Velká Británie – nemohou samy rozhodování v Radě blokovat.

Autor: Tereza Chlebounová, Kristina Kvapilová, Euroskop, aktualizováno k únoru 2019