EKONOMIKA

V rámci digitální ekonomiky hraje EU důležitou podpůrnou úlohu a zavádí předpisy v mnoha oblastech, jako jsou například kybernetická bezpečnost, telekomunikace, ochrana osobních údajů, elektronická komunikace s úřady a další. Důraz EU klade také na ochranu spotřebitele; vývoj technických norem a podporu výzkumu a inovací. Do popředí se silně dostává také téma umělé inteligence a využívání dat. Hlavním cílem politiky je vybudovat jeden společný digitální trh.

Vize digitalizace Evropy

Německá politička Ursula von der Leyen se v roce 2019 ujala postu předsedkyně Evropské komise s šesti hlavními cíli, mezi nimiž jsou na předním místě digitalizace hospodářství a společnosti a ochrana životního prostředí. Svou vizi digitalizace Evropy představila 19. února 2020 v zastřešující strategii s názvem „Formování digitální budoucnosti Evropy“, kde navrhuje konkrétní iniciativy na podporu digitální ekonomiky na příštích pět let.

Strategie Evropské komise je postavena na třech hlavních pilířích a na rozdíl od předchozích strategií obsahuje také mezinárodní dimenzi digitalizace. Tři hlavní pilíře jsou zaměřené na (I) technologie, které slouží lidem, (II) spravedlivou a konkurenceschopnou ekonomiku, a (III) otevřenou, demokratickou a udržitelnou společnost. Poslední pilíř je úzce provázaný s politikou Nové zelené dohody (European Green Deal). Komise má ambici přenést evropský přístup k digitální agendě na mezinárodní úroveň a vytvořit např. Strategii pro globální spolupráci v digitální oblasti.

Strategie Evropské komise je postavena na několika ústředních myšlenkách. V rámci prvního pilíře se zdůrazňuje zejména nutnost posílení investic do výzkumu a vývoje super moderních technologií (např. vysoce výkonná výpočetní technika, kvantová komunikace pro bezpečnost systémů, blockchain, umělá inteligence, autonomní řízení), budování vysokorychlostních internetových sítí (sítě nové generace 5G a 6G), digitalizace veřejné správy a posílení digitálních dovedností občanů. Komise v této souvislosti uvádí, že zvýšení míry investic a přijetí souvisejících opatření do roku 2025 by mělo přispět k 3,2% růstu HDP a došlo by také k vytvoření nových pracovních míst. Na financování digitálních technologií budou v následujícím rozpočtovém období EU (2021 – 2027) využity různorodé nástroje, zejména Program Digitální Evropa (Digital Europe Programme), Nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility - CEF II), program Horizont Evropa (Horizon Europe) a další nástroje jako je InvestEU a strukturální fondy (ERDF, EARDF). S rozvojem digitalizace úzce souvisí také zajištění odolnosti proti kybernetickým útokům a bezpečnost a důvěryhodnost služeb. Proto i stávající Evropská komise chystá řadu nových kroků, které mají kybernetickou bezpečnost a spolupráci členských států v této oblasti dále prohlubovat. Jedním z nich je například ambice vybudovat společnou unijní kybernetickou jednotku, která bude mít za úkol čelit rychle a koordinovaně přeshraničním virtuálním hrozbám.

Rozvoj umělé inteligence (AI)

Jedno z vlajkových témat současné evropské digitální agendy je rozvoj systémů umělé inteligence, která se promítá do řady oborů, jako je například doprava. V současné době v EU neexistuje jednotný přístup, který by stanovil základní pravidla pro využívání této technologie. Z tohoto důvodu předsedkyně Komise Ursula von der Leyen nastínila vytvoření evropského legislativního návrhu k AI. V únoru 2020 byla představena právně nezávazná Bílá kniha k umělé inteligenci, ve které Komise načrtla svou představu regulatorního rámce pro oblast AI. Komise se chce v prvé řadě zaměřit na špičkový výzkum, vývoj a produkci AI systémů a důvěru uživatelů v AI. V rámci excelence chce Komise podpořit aktivity vedoucí k rozvoji a zavádění této technologie. V souvislosti s důvěrou se chce Komise v rámci plánované regulace zaměřit na tzv. vysoce rizikové aplikace umělé inteligence. To mohou být aplikace AI v sektorech, kde hrozí významná rizika např. v oblasti energetiky, dopravy apod.

Druhý pilíř Strategie, nazvaný spravedlivá a konkurenceschopná ekonomika, osvětluje tzv. technologickou suverenitu, což je stěžejní princip, který současná Evropská komise v digitální agendě prosazuje. V praxi se jedná o podporu evropských inovací s cílem snížit závislost Evropy na dovozu technologií ze třetích zemí, zejména z Číny a USA. Tato ambice je samozřejmě úzce provázána se zmíněnými investicemi do evropského výzkumu a vývoje, ale také s podporou malých a středních podniků. Komise chce také pokračovat v nastavování rovných podmínek na vnitřním trhu EU. Tyto podmínky pro hospodářkou soutěž, daně a ochranu spotřebitele a práv pracovníků by měly být stejné pro offline a online svět. V neposlední řadě se Komise chce v rámci tohoto pilíře zaměřit na zdanění digitálních podniků, jejichž sídla jsou však v drtivé většině mimo území EU. Debata o sjednocení digitální daně proto probíhá i na mezinárodních fórech a EU se ji aktivně účastní.

Výměna dat

Data tvoří do velké míry páteř současné ekonomiky. Ne vždy je však v Evropě jejich využívání a dostupnost hladkou záležitostí. EU se proto v následujících letech bude věnovat tomu, aby práce s daty pro podniky a veřejné instituce byla co nejjednodušší, protože na jejich základě mohou vznikat nové užitečné produkty a služby. Smyslem je vytvořit takové prostředí, ve kterém nebudou výměně a sdílení dat bránit právní, ani technické překážky. Sdílení dat by tak mělo být snazší, jak mezi jednotlivými členskými státy EU, tak mezi různými odvětvími. Evropská komise již v Evropské strategii pro data navrhla několik konkrétních kroků, jak takového stavu docílit. Jedná se především o tvorbu jednotného legislativního rámce, který zatím v EU neexistuje, o vývoj a stanovení technických norem, a financování nezbytné infrastruktury jako jsou cloudové služby pro ukládání a uchovávání dat.

Mezi další úkoly, které před sebe EU v digitální agendě staví a tematicky spadají do třetího pilíře Strategie, patří vyjasnění role online platforem, jako jsou například sociální sítě a vyhledávače a obecně nastavení srozumitelných pravidel pro projevy na internetu, zejména nenávistné komentáře nebo prodej padělaného a nebezpečného zboží. Cílem je, aby jednání, které odporuje etickým a hodnotovým normám Evropy, či je právně postihováno v reálném světě, bylo stejně hodnoceno i v tom virtuálním. Tyto aspekty internetu bude nově upravovat evropský předpis (tzv. balíček k digitálním službám – Digital Services Act Package), který nahradí původní unijní směrnici o elektronickém obchodu z roku 2000. V rámci třetího pilíře se Komise bude věnovat také oblasti médií a jejich transparentnosti a také tomu, jak technologický sektor může přispět ke snižování energetické náročnosti ekonomiky.

Dosavadní výsledky evropské digitální agendy

Ačkoliv byly jednotlivé prvky digitální ekonomiky součástí agendy EU již dříve, zásadním milníkem pro ustanovení této oblasti jako samostatné politiky bylo zveřejnění plánu Digitální agenda pro Evropu v roce 2010. Jednotný digitální trh se pak v roce 2014 stal jednou z deseti priorit Junckerovy Komise, konkrétní cíle byly stanoveny v Strategii pro jednotný digitální trh v Evropě z roku 2015, která se dočkala přezkumu a revize v roce 2017.

Strategie pro jednotný digitální trh zahrnovala 16 iniciativ od problematiky autorského práva po kybernetickou bezpečnost. Cílem bylo zajistit lepší přístup k digitálním produktům a službám pro podniky a spotřebitele z celé Evropy; příznivé a rovné podmínky pro digitální sítě a rozvoj inovačních služeb a maximalizovat růstový potenciálu digitálního hospodářství.

Za Junckerovy Komise byla přijata řada nových opatření (celkem 28 právních předpisů), mezi nejdůležitějšími můžeme uvést následující:

zrušení poplatků za roaming v rámci širší reformy telekomunikačních služeb,
modernizace ochrany údajů v rámci Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR),
přeshraniční přenositelnost on-line obsahu (pravidla, která zajistí, že spotřebitelé, kteří zaplatili za on-line služby poskytující obsah ve vlastní zemi, budou moci mít přístup k těmto službám i v jiných zemích EU),
geoblocking, neboli dohoda o uvolnění elektronického obchodování na základě ukončení neopodstatněného zeměpisného blokování,
směrnice o audiovizuálních mediálních službách (AVMSD),
Akční plán k 5G sítím,
nařízení k elektronickým podpisům eIDAS,
směrnice ke snížení nákladů na výstavbu vysokorychlostních sítí,
pravidla pro přeshraniční dodávání balíků,
směrnice o kybernetické bezpečnosti (NIS),
nařízení k volnému toku neosobních dat.

Instituce EU

Evropská komise – Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie

Politicky za oblast odpovídá komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, pod kterého činnost toto generální ředitelství spadá. Nicméně agenda digitální ekonomiky je strategicky řízena portfoliem“ Evropa připravená na digitální věk“ výkonné místopředsedkyně Margrethe Vestager. Aktuality o digitální agendě Evropské komise můžete sledovat zde (částečně v anglickém jazyce).

Evropský parlament – Výbor pro výzkum, průmysl a energetiku

Předsedou výboru je rumunský europoslanec Cristian-Silviu Busoi z frakce Evropské lidové strany. Členové výboru jsou i Martina Dlabajová (ANO 2011), Mikuláš Peksa (Piráti) a Evžen Tošenovský (ODS). Náhradník je pak Luděk Niedermayer (TOP 09 a Starostové).

Rada EU – Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (část telekomunikace)

Ministři zodpovědní za telekomunikace se obvykle scházejí dvakrát ročně.

Evropský inspektor ochrany údajů

Evropský inspektor ochrany údajů má za úkol dohlížet na ochranu osobních údajů a soukromí a podporovat dobrou praxi v institucích a orgánech EU. Inspektorem je v současnosti Wojciech Wiewiórowski.

Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)

Agentura nabízí podporu členským státům v oblasti kybernetické bezpečnosti, pomáhá při vytváření a implementaci potřebné legislativy.

Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (Úřad BEREC)

Tato agentura EU poskytuje administrativní a odbornou podporu Sdružení BEREC (sdružení evropských národních telekomunikačních regulátorů). Agentura BEREC svou činností podporuje konzistentní uplatňování evropské legislativy v oblasti telekomunikací a naplňování cílů jednotného trhu elektronických komunikací. Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA)

Úkolem agentury je řídit evropské programy Nástroje propojování Evropy (CEF), části programu Horizont 2020, zabývající se integrovanou dopravou a energetikou, a starších programů jsou například Transevropské sítě (TEN).

Společný podnik ECSEL

Společný podnik se zaměřuje na realizaci partnerství veřejné a soukromé sféry na inovacích v oboru elektronických komponent a systémů.

Nejdůležitější dokumenty

Formování digitální budoucnosti Evropy

Digitální agenda pro Evropu

Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě

Přezkum v polovině období provádění strategie pro jednotný digitální trh