Úřad vlády, 17. 12. 2018
Ve dnech 13. a 14. prosince 2018 se v Bruselu uskutečnilo řádné zasedání Evropské rady. Jednalo se o poslední setkání lídrů členských zemí v rámci rakouského předsednictví v Radě EU. Českou delegaci vedl předseda vlády Andrej Babiš. Hlavními tématy prosincové Evropské rady byly otázky brexitu, víceletého finančního rámce, migrace, zahraničních vztahů a téma dalšího prohlubování hospodářské a měnové unie.
Úvodem dvoudenního zasedání nejvyšší představitelé členských zemí diskutovali o budoucí podobě víceletého finančního rámce. Předseda vlády A. Babiš zde zdůraznil, že Česká republika bude požadovat adekvátní financování pro kohezní politiku a zemědělství, ale také potřebu větší flexibility pro členské státy v provádění těchto důležitých politik.
„Naším cílem je prosazovat peníze na investice, nechceme podporovat měkké projekty, jako jsou workshopy či konference“ uvedl k prioritám vlády ČR premiér A. Babiš. Evropská rada ve svých závěrech stanovila cíl dosáhnout dohody o podobě příštího dlouhodobého rozpočtu na podzim příštího roku.
EU: Irská pojistka je jen dočasná
Po otázce rozpočtu se lídři věnovali současnému mezinárodnímu dění a otázkám vnějších vztahů. Evropští státníci zde vyzdvihli důležitost připravovaného únorového summitu EU a Ligy arabských států, a to zejména v kontextu migrace. Evropská rada také přijala závěry k situaci v Azovském moři a shodla se na prodloužení platnosti sankcí vůči Rusku. Lídři rovněž přivítali schválení obchodní dohody mezi EU a Japonskem ze strany Evropského parlamentu.
Čtvrteční setkání poté pokračovalo pracovní večeří, během které delegace ve formátu EU27 diskutovaly o aktuální situaci kolem brexitu. Představitelé zemí zde ujistili, že sporná pojistka pro zachování hladkého celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem je jen dočasná a nejspíš ani nebude použita.
Shodli se také, že samotnou brexitovou dohodu znovu otvírat nehodlají. V otázce brexitu dali najevo, že jsou dál připraveni pomoci britské premiérce Therese Mayové s ratifikací smlouvy o brexitu.
Český premiér Andrej Babiš se svým rakouským kolegou Sebastianem Kurzem během zasedání Evropské rady v Bruselu. Zdroj: ČTK.
Prohlubování vnitřního trhu je pro ČR prioritou
Druhý jednací den byl zahájen politickou diskuzí o problematice migrace a vnitřního trhu. Nejvyšší představitelé zemí EU zde přijali závěry k vnitřnímu trhu, které vyzývají k dalšímu pokroku v dokončování vnitřního trhu. To by mělo vést ke zvýšení konkurenceschopnosti EU v globální ekonomice. ČR se v této otázce bude i do budoucna zasazovat o to, aby téma vnitřního trhu a jeho dalšího prohlubování bylo jednou z priorit příští Komise.
„Věřím, že prohlubování a zefektivňování vnitřního trhu je nejlepší způsob, jak podpořit růst, tvorbu pracovních míst, investice a inovace a že je v našich společných silách toho dosáhnout,“ uvedl Andrej Babiš k české podpoře dalšího prohlubování vnitřního trhu.
V Bruselu dnes pokračuje zasedání Evropské rady. Po včerejších rozhovorech o brexitu dnes lídři zemí #EU budou debatovat o migraci, dezinformacích a ve formátu #EU27 také o prohlubování #HMU. Viz → https://t.co/ZoHzJYcxAd #EUCO #disinformation pic.twitter.com/MKMRcwCPi3
— Euroskop.cz (@euroskop) 14. prosince 2018
Migrace, dezinformace a bezpečnost
V následné diskuzi o migraci lídři potvrdili platnost závěrů Evropské rady z června a zabývali se spoluprací se třetími zeměmi. „Zaměřme se na partnerství se zeměmi původu a tranzitu,“ uvedl premiér Andrej Babiš. „Plně podporuji komplexní strategický dialog mezi EU a aktuálně především africkými zeměmi. Naší prioritou by měla být spolupráce s Marokem,“ upřesnil předseda vlády.
V pátek přijaté závěry Evropské rady dále zmiňují klimatickou změnu, bezpečnost a obranu, boj proti dezinformacím, potírání rasismu a xenofobie i nedávné občanské konzultace. Lídři se rovněž shodli, že v květnu 2019 na neformálním summitu v rumunském Sibiu prodiskutují priority pro další směřování EU.
Páteční zasedání bylo zakončeno eurosummitem v inkluzivním formátu, kdy se jednání zúčastnily i země mimo eurozónu. Diskutovalo se především o prohlubování hospodářské a měnové unie, včetně potenciálního investičního nástroje pro eurozónu.
Autor: Euroskop
