Narodil se 9. srpna 1939 ve městě Scandiano v severoitalském regionu Emilia-Romagna. Romano Prodi absolvoval studium práv na Katolické univerzitě v Miláně (1961), ve kterém pokračoval postgraduálně na London School of Economics. Jeho pedagogická činnost je spjatá především s katedrou ekonomie na univerzitě v Bologni, kde se odborně zabýval mimo jiné problematikou soutěžního práva, rozvojem malých a středních firem či vztahem státu a trhu.

Politickou kariéru zahájil v sedmdesátých letech, kdy zastával po dobu několika měsíců post ministra průmyslu ve vládě Giulia Andreottiho. V osmdesátých letech byl předsedou státního Institutu pro rekonstrukci průmyslu (IRI), který vedl proces privatizace státem vlastněných společností.

Ve volbách v roce 1996 a 2005 dokázal opakovaně zvítězit nad středopravicovou koalicí vedenou Silviem Berlusconim a stanout v čele italské exekutivy. V září roku 1999 byl Romano Prodi zvolen předsedou Evropské komise poté, co v důsledku bezprecedentních obvinění z korupce odstoupilo dosavadní kolegium vedené lucemburským předsedou Jacquesem Santerem.

Nová Komise vedená Prodim se stala protagonistou některých historických momentů evropské integrace. Mezi nejvýznamnější mezníky patří nepochybně zavedení společné měny euro do platebního styku (2002), doposud největší vlna rozšíření z 15 na 25 členských států Unie (2004), či spuštění ambiciózního projektu evropské sousedské politiky (2004).

Z institucionálního hlediska došlo v době mandátu této Komise rovněž ke vstupu v platnost smlouvy z Nice (2003), či signování Smlouvy o Ústavě pro Evropu (2004), jež byla následně odmítnuta ve francouzském a nizozemském referendu, stala se však předobrazem v současnosti platné Lisabonské smlouvy.