Euroskop, čtk, Evropská komise, 23. 4. 2018
Vysokou míru ochrany takzvaných whistleblowerů, tedy těch, kdo upozorní třeba na zpronevěřování evropských fondů, chce zajistit Evropská komise. Příslušný návrh dnes představili první místopředseda Komise Frans Timmermans a komisařka pro spravedlnost Věra Jourová.
Návrh má zajistit ochranu těch, kdo by upozornili na porušování evropských pravidel v řadě oblastí – od zadávání veřejných zakázek, přes praní špinavých peněz a financování terorismu, bezpečnost dopravy, výrobků či potravin, ochrany životního prostředí až třeba po ochranu a nakládání s daty.
Nově navrhovaná ochrana se má týkat také upozorňování na porušení unijních pravidel hospodářské soutěže, firemního zdaňování či právě finančních zájmů EU, tedy nakládání s evropskými fondy.
Komise chce nastavit minimální pravidla na ochranu whistleblowerů, která by platila ve všech zemích EU. Plnou ochranu jim zajišťuje zatím jen 10 států z 28. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise.
Odhalení nepravostí nesmí znamenat riziko
„V globalizovaném světě, kde občas vládne pokušení maximalizovat zisky na úkor práva, potřebujeme podpořit ty, kdo na sebe berou riziko a odhalí vážná porušení unijních pravidel. Dlužíme to poctivým občanům Evropy,“ poznamenala dnes Jourová. Komise připomněla, že právě upozornění podobného typu vedla k odhalení kauz z nedávné doby jako je Dieselgate, Luxleaks či takzvaných panamských dokumentů.
„Za to, že se někdo zachová správně, by neměl být trest. Návrhy také chrání ty, kdo jsou klíčovými zdroji investigativních žurnalistů,“ upozornil Timmermans. Připomněl, že takový typ žurnalistiky je pod tlakem celosvětově. V narážce na nedávnou vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky či maltské žurnalistky Daphne Caruanové Galiziové upozornil, že ani EU není imunní.
Plnou ochranu whistleblowerů poskytuje jen 10 států EU
Komise dnes upozornila, že stávající pravidla ochrany whistleblowerů jsou v EU velmi roztříštěná. Plnou ochranu jim garantuje jen deset států osmadvacítky, v ostatních to pravidla umožňují jen částečně či se týkají jen určitých sektorů či typů pracovníků.
Komise proto navrhuje minimální pravidla, která by měly uplatnit všechny země. Týkaly by se podle návrhu EK firem s více než 50 zaměstnanci nebo ročním obratem nad deset milionů eur (asi 250 milionů Kč). Platily by také pro všechny státní a regionální úřady a pro místní úřady v obcích s více než 10.000 obyvateli. Všechny tyto instituce si mají vytvořit pravidla, která budou příslušnou ochranu zajišťovat.
K oznamování mají sloužit bezpečné kanály
Mezi nimi mají být jasná definice důvěrných způsobů a kanálů, jak je možné nezákonnosti oznamovat, a to jak uvnitř organizace samotné, tak mimo ni. Whistlebloweři budou moci využívat jak interních postupů – kdy by měla reakce přijít do tří měsíců – i zpráv kompetentním úřadům, pokud vnitřní oznámení selže. Budou také moci jít s věcí na veřejnost a do médií v případě, že předchozí varianty nepovedou k výsledku.
Návrh zavádí lepší ochranu oznamovatelů, kteří by v případě, že se stanou obětí následných represí, měli mít přístup k bezplatnému poradenství a vhodným opravným prostředkům. Ty by měly například zajistit, že whistleblower nebude obtěžován na pracovišti nebo propuštěn. Důkazní břemeno bude v takových případech obráceno tak, že osoba nebo organizace musí prokázat, že jejich jednání nepředstavuje odvetná opatření proti oznamovateli, navrhuje Komise.
Návrh Komise ale zároveň obsahuje pojistky, které mají zajistit, že možnost upozorňovat na údajné nedodržování unijního práva nebude zneužívána například k neoprávněnému poškozování pověsti. Ti, na které whistlebloweři upozorní, se musí těšit presumpci neviny a musí mít právo na soud.
Autor: Euroskop
