Euroskop, čtk
Ve dvou měsících, které zbývají do konce letošního roku, čeká šéfy států a vlád zemí Evropské unie nebývale rozsáhlá řada společných setkání. Ačkoliv jsou to mnohdy schůzky naplánované dlouhodobě, je možné jejich koncentraci vykládat jako příznak obnoveného zájmu zemí EU o společný projekt. Jde ale také o výraz faktu, že státy unie teprve hledají formát, jak o tématu vlastně hovořit.
Diskuse o budoucnosti evropské integrace souvisí s odchodem Británie z Evropské unie, kdy se ostatních 27 zemí rozhodlo i dál postupovat společně. Standardní unijní summity byly následně doplněny o neformální jednání hlav států a vlád oné sedmadvacítky. Poprvé se tak stalo v červnu loňského roku na summitu bezprostředně po referendu, v němž Britové rozhodli o vystoupení z EU. Následoval neformální summit 27 zemí v Bratislavě, kde debata o budoucnosti Evropy bez účasti Británie v zásadě začala. Pokračovala pak nejen setkáními na Maltě a v Římě, ale i schůzkami sedmadvacítky na okraj řádných summitů unie.
Například v říjnu se po čtvrtečním podvečerním jednání summitu a následné pracovní večeři sešlo v pátek 27 prezidentů a premiérů hned na dvou oddělených jednáních. Nejprve schválili návrh harmonogramu diskusí právě o budoucnosti evropské integrace a pak diskutovali o postupu jednání s Londýnem o brexitu. Návrh předložil šéf Evropské rady Donald Tusk, který summitům předsedá.
O budoucnosti EU debatovali lídři členských států i na říjnovém summitu v Bruselu. Zdroj: Evropská rada
Podobně bude do několika částí rozloženo také prosincové setkání šéfů států a vlád osmadvacítky. Řádný summit svolaný na 14. a 15. prosince opět druhý den doplní debata o brexitu, na níž by mělo 27 zemí rozhodnout o začátku druhé fáze vyjednávání, tedy o spuštění rozhovorů týkajících se budoucí podoby vzájemných vztahů.
Na okraj schůzky se ale uskuteční také summit zemí eurozóny v takzvaném otevřeném formátu, který může být do značné míry přelomovým bodem. Tusk jej svolal za podmínek, které umožňují účast všech 27 zemí bez odcházející Británie a setkání by mělo být zahájením diskuse o podobě dalšího prohlubování evropské hospodářské a měnové unie. Pohledy států se v této věci výrazně liší a Tuskův říjnový plán předpokládá první výsledky debaty v polovině roku 2018.
Debata o budoucnosti eurozóny se rozjíždí
Dobře informovaný unijní diplomat v rozhovoru s ČTK řekl, že Tuskovo svolání eurosummitu „vybočuje za standardní řady“. Poprvé podobný nápad existoval už před několika lety, tehdy ale takovou schůzku Tusk organizovat nechtěl. „V nové atmosféře k tomu přikročil. Debata se rozjíždí. Ale jak rychle se pojede, to se teprve uvidí,“ upozornil diplomat s tím, že prosincová zahajovací debata nemůže ještě vést k žádným konkrétním závěrům.
O budoucnosti unijní integrace, pro kterou je posun v hospodářské a měnové unii klíčový, hovořili v minulých měsících jak šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, tak francouzský prezident Emmanuel Macron, portugalský premiér António Costa i další.
Tusk ji na konci září využil „digitálního summitu“ v estonské metropoli Tallinnu ke svolání neformální debaty lídrů unijních zemí o budoucnosti. Podobně už k „sociálnímu summitu“ – který na 17. listopadu do švédského Göteborgu svolali premiér Stefan Lövfen a předseda komise Juncker – připojil neformální debatu 28 lídrů o vzdělávání a kultuře.
Špičky unijních států se navíc do konce roku sejdou ještě na dvou významných setkáních s mezinárodními partnery. Bude to nejprve 24. listopadu summit se zeměmi Východního partnerství, následně pak 29. a 30. listopadu kvůli migrační problematice významné jednání se státy Africké unie.
Autor: Euroskop
