Tereza Chlebounová, Euroskop, 14. 3. 2017
Evropská komise zveřejnila ve středu 1. března bílou knihu, která má přispět k debatě o budoucnosti EU. Předložila v ní pět různých možností, jak by se mohla evropská spolupráce dále vyvíjet do roku 2025. Které z nich jsou reálné a jaká by byla nejlepší varianta pro Českou republiku? K možným scénářům se pro Euroskop vyjádřili Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra AMO a Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil na začátku března nový dokument, ve kterém komise nastínila pět cest, kterými by se v budoucnu mohla Evropská unie ubírat. Tato bílá kniha má sloužit jako podklad pro další debatu o vývoji EU, která bude zahájena na setkání hlav států v Římě 25. března k příležitosti 60. výročí Římských smluv, jež položily základy pro vznik EU.
K větší integraci chybí politická vůle
„Předseda Juncker by si přál hlubší integraci či federalizaci, alespoň v nějakých oblastech (eurozóna, migrace, vnitřní bezpečnost, obrana), ale to není reálné,“ myslí si Radko Hokovský. „ Ne dokud budou přetrvávat fundamentální rozdíly v názoru mezi státy a politickými silami v rámci států o tom, jak přistupovat k fiskální politice, masové imigraci a islámskému extremismu. Tyto rozpory jsou dnes hluboké a stále se zvětšují.“
Také podle Víta Dostála chybí v ČR i v Evropě politická vůle nutná k naplnění pátého scénáře a ani veřejnost na něj není připravena. Kromě toho by zřejmě vyžadoval změnu stávajících smluv, která by podle Dostála pravděpodobně „přinesla více chaosu, než máme nyní“.
EU bude nejspíš pokračovat jako dosud, možná ale více rychlostmi
Nejreálnější je podle ředitele AMO naopak první varianta, kdy státy budou spolupracovat ve stejném rozsahu jako dosud. Pokud by se EU rozhodla vrátit pouze k jednotnému trhu, soustředila by se podle Dostála především na volný oběh kapitálu, zatímco pohyb osob či služeb vyžaduje větší regulaci. Česká republika je ale otevřenou ekonomikou, která potřebuje pracovní sílu z vnějšku, proto by pro ni tento scénář nebyl příliš výhodný.
Hokovský vidí v současnosti jako jedinou možnou cestu vícerychlostní a vícesměrnou integraci, kdy si jednotlivé státy budou vybírat různou míru zapojení do politik EU. Ani tento vývoj však nepovažuje za ideální.
Ve vícerychlostní Evropě by se Česko dostalo na periferii
„Vícerychlostní integrace by EU rozdělila na jádro a periferii, Česká republika by byla periferií,“ předpokládá Dostál s tím, že takovýto vývoj by pro ČR nebyl žádoucí. V jádru by se patrně ocitly převážně země eurozóny.
Čtvrtý scénář „Dělat méně, zato efektivněji“ je podle Dostála kombinací první a druhé varianty, tedy zachování současného stavu a návratu pouze k jednotnému trhu. Ve výsledku by ale podle jeho názoru vedl k vytvoření vícerychlostní Evropy, protože některé státy by chtěly v určitých oblastech postupovat rychleji než ostatní. ČR by se tak zřejmě opět dostala na okraj.
Hlubší integrace může vzbudit odpor států
Hokovský se obává, že by tlak na větší integraci EU v některých oblastech mohl mít negativní důsledky. „Junckerův preferovaný scénář v podobě unifikace například azylové politiky by vedl k posilování euroskepticismu a tlaku na vystupování dalších států. Přitom naším českým i společným evropským zájmem je primárně, aby EU zůstala pohromadě jako strategická aliance. Volnější a flexibilnější, ale pohromadě,“ uvedl ředitel Evropských hodnot.
Autor: Tereza Chlebounová
