Lucie Priknerová, Euroskop, 9. 5. 2016
EU představila na konci dubna návrh politiky v regionu Arktidy. Jedná se o 39 opatření týkajících se ochrany životního prostředí, změny klimatu, udržitelného rozvoje a mezinárodní spolupráce. Průřezově ve všech těchto oblastech bude klást důraz na výzkum, vývoj a inovace.
„Je to region obrovského environmentálního, sociálního a hospodářského významu pro nás pro všechny,“ uvedla při zveřejnění strategie Mogheriniová. „Opatření, která byla dnes přijata, zdůrazňují náš závazek vůči tomuto regionu, místním státům i jejich obyvatelům a naši povinnost zajistit, aby region byl i nadále zářným příkladem tvořivé spolupráce na mezinárodní úrovni,“ dodala.
200 milionů eur na výzkum Arktidy
Komise v roce 2014 dostala požadavek od Rady a Evropského parlamentu, aby vytvořila rámec opatření a unijní programy financování pro arktickou oblast. Poprvé se EU výrazněji arktickou oblastí zabývala již v roce 2008, kdy Komise přišla s myšlenkou na vytvoření arktické strategie.
EU se také dlouhodobě zajímá o výzkum v tomto regionu. Z unijního rozpočtu na něj od roku 2002 šlo 200 milionů eur.
V arktické oblasti má své území několik členských zemí EU, a to Dánsko, Finsko a Švédsko. Vnitrostátní politické rámce týkající se Arktidy už mají kromě těchto států i Velká Británie, Německo, Itálie a Polsko.
Arktida se otepluje dvakrát rychleji než světový průměr
Zájem o Arktidu vzrostl i s tím, jak se kvůli tamnímu oteplování dostalo do popředí možné ekonomické využití oblasti. Oteplování v Arktidě podle Evropské komise způsobuje postupné uvolňování metanu v plynném stavu do ovzduší. Zvyšování teploty v Arktidě probíhá podle měření posledních let oproti světovému průměru dvakrát rychleji.
„My máme vliv na Arktidu a Arktida má vliv na nás,“ uvedl Karmenu Vella, komisař EU pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybářství, který zároveň kladl důraz na udržitelnost rozvoje a dodal: „Musíme přitom plně respektovat způsob života těch, kteří žijí v této oblasti, a chránit nejcennější zdroj: životní prostředí.“
„Je úžasné vidět, že EU vážně přemýšlí o více integrované politice pro Arktidu,“ řekl Alexander Šestakov z Arktického programu Světového fondu na ochranu přírody (WWF) webu Euobserver, ovšem dodal, že očekával více opatření na ochranu přírody při případné těžbě ropy a zemního plynu.
Evropský program neobsahuje žádné limity týkající se těžby těchto surovin, ani se nezmiňuje o tvorbě chráněných přírodních zón, zdůraznil Šestakov pro Euobserver.
O Arktidu má zájem Rusko
„Arktida je rovněž důležitá z hlediska regionální a globální bezpečnosti a je strategickým prvkem naší zahraniční politiky,“ řekla Mogheriniová. EU chce podle ní spolupracovat v záležitostech týkajících se Arktidy např. s Ruskem nebo Čínou.
Dva největší státy v blízkosti regionu mají o vliv v Arktidě také zájem. Obamova administrativa na nátlak ochránců životního prostředí v březnu 2016 odvolala původní záměr povolit těžbu v jihovýchodním atlantickém pobřeží, ale zároveň prozatím ponechala pro možné investory otevřená tři místa u pobřeží Arktidy, jejichž budoucnost je momentálně nejasná.
Ruský prezident Vladimir Putin zase v polovině roku 2015 se vyjádřil, že na ekonomickou kontrolu téměř 500 tisíc milionů km2, včetně severního pólu, má nárok Rusko. Tento požadavek by měla řešit příslušná komise OSN zabývající se rozhodováním ve věci mezinárodních nároků.
V roce 2015 Rusko začalo v Arktidě budovat vojenskou základnu, která má mít kapacitu 150 vojáků. Ti by měli být schopni samostatně operovat v oblasti až po dobu 18 měsíců.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop
