04.05.2016
Lucie Priknerová, Euroskop
Evropská komise přišla s novým návrhem evropského azylového systému. Má sice dojít k zachování stávajícího principu, že o udělení mezinárodní ochrany, tedy i azylu, rozhoduje první země EU, do které imigrant vstoupil, ale pokud budou některé státy EU čelit velkému náporu běženců, tak dojde k jejich přerozdělení v rámci EU.
„Není jiné cesty než: kdykoliv bude členský stát zahlcen, musí přijít solidarita a spravedlivé sdílení zodpovědnosti v rámci EU. To je to, co má náš dnešní návrh zajistit,“ uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Mechanismus se spustí jen při náporu migrantů
Relokační systém, tzv. „spravedlivý mechanismus“ se aktivuje, pouze pokud v členském státě požádá o azyl více než 150 procent osob, než by odpovídalo referenčnímu počtu, který bude stanoven na základě populace a bohatství daného státu. Mechanismus bude platit do té doby, než se v dotyčné zemi množství žadatelů opět sníží pod 150 procent referenčního počtu.
Česká vláda s tímto mechanismem nesouhlasí. „Každá země je zodpovědná za ochranu svých hranic a za provádění azylového řízení,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.
Z hlediska vztahu k migrantům samotným pak návrh klade důraz zejména na ochranu dětí bez doprovodu a rozšíření definice rodinného příslušníka. Vyjasňuje také postih pro imigranty, kteří nebudou dodržovat pravidla a přestěhují se ze státu, ve kterém by měli pobývat.
Evropský podpůrný azylový úřad (EASO) by se podle návrhu Komise změnil v plnohodnotnou Agenturu EU pro azyl. Mezi jejími úkoly bude stanovení referenčního počtu imigrantů, které by měl být daný členský stát schopen přijmout. Dále by měla být tato agentura schopná vyslat do zemí zasaženým migrační vlnou až 500 expertů, kteří by v azylových podpůrných týmech posilovali tamní kapacity.
Návrh také rozšiřuje databázi otisků prstů EURODAC, do níž mají být zařazeny i údaje osob ze třetích zemí nebo bez státní příslušnosti, které nepožádaly o azyl v EU a zdržují se nelegálně. To má napomoci k zefektivnění návratové politiky.
Mechanismus by měl hrát roli i ve snaze členských zemí přesídlovat uprchlíky v ohrožení přímo ze třetích zemí do EU.
Jungwirth: Můžou vzniknout další dělící linie
„Důraz na spravedlivost a udržitelnost evropského azylového systému lze jen přivítat. Nezbytnost transformace EASO v plnohodnotný orgán byla zjevná už delší dobu. Otázkou je, zda náležitosti návrhu budou pro většinu unijních zemí přijatelné a zda mezi nimi nepovedou k vytváření dalších dělících linií,“ hodnotí návrh Komise Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky.
„Jde o způsob oživení kvót pro přerozdělování uprchlíků a o jasně formulovanou snahu o solidární evropskou azylovou politiku,“ uvádí Jungwirth.
Místo imigranta 250 tisíc eur
Členská země EU se může ze systému vykoupit, a to konkrétně částkou 250 tisíc eur (6,75 milionu Kč) za jednoho imigranta, kterého by měla přijmout.
„Jde o pokutu pro ty státy, které se odmítnou solidárně podílet na společném evropském řešení (typicky státy střední Evropy). Navrhovaná výše pokuty je přitom taková, aby měla skutečně odrazující efekt,“ říká Jungwirth.
Skeptický postoj ČR ke kvótám to pravděpodobně neovlivní. „Na tom nic nezmění ani žádná možnost vykoupit se z této povinnosti, kterou můžeme na jedné straně brát jako jakýsi odpustek, ale na druhé straně jako trest pro ty, kteří na nefungující povinné kvóty nechtějí přistoupit,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec.
Nesouhlas Visegrádu
Evropská komise 6. dubna nabídla k politické diskusi dvě možnosti úprav azylových pravidel. Obě navržené varianty počítali s přerozdělováním migrantů, slabší z nich jen v případě mimořádného přetížení členské země, která se potýká s velkým přílivem žadatelů.
Komise se přiklonila k druhé variantě. I předložená varianta ovšem vyvolala vlnu nevole. Zástupci visegrádské skupiny (V4) již návrh odmítli.
Podle českého ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka by Evropská komise neměla předkládat něco, co Evropu rozděluje. Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó návrh označil za nepřípustný a postoj Evropské komise za vydírání. Šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski poznamenal, že si stále není jist, zda Evropská komise svůj návrh myslí vážně. Proti kvótám se vyslovil i slovenský státní tajemník Lukáš Parízek.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop
