Euroskop, čtk, 18. 3. 2016
Jaké jsou hlavní body vznikající dohody o migraci mezi EU a Tureckem tak, jak je možné jej zrekonstruovat z informací dostupných na právě probíhajícím summitu EU.
Návraty uprchlíků z Řecka
– Do Turecka by měli být na náklady EU vráceni všichni migranti, kteří od zatím neurčeného data nelegálně vstoupí na řecké ostrovy v Egejském moři. Web německého týdeníku Der Spiegel dnes uvedl, že datum spuštění je 20. března, oficiálně to potvrzeno nebylo.
– Mechanismus by měl začít fungovat co nejrychleji po přijetí dohody, zdržení by mělo značný přitažlivý efekt, kdy by migranti ještě chtěli „stihnout“ současná pravidla.
– Řecko by mělo umět jasně odlišit ty migranty, kteří na ostrovy dorazili do začátku platnosti nových pravidel a poté.
– Pro EU je významné, aby se celý proces návratů odehrával podle mezinárodního a unijního práva, do věci bude zapojen také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
– Pokud migrant v Řecku žádost o azyl nepodá, bude vracen na základě readmisní dohody mezi Řeckem a Tureckem.
– Každá podaná žádost o azyl musí být individuálně posouzena, s možností se proti výsledku odvolat. Posouzení žádosti by se mělo dít velmi rychle, v řádu dnů.
– Ostatní země EU jsou ochotné s výrazným posílením řecké justice a související agendy Aténám výrazně pomoci.
– Pro naprostou většinu migrantů by však měl proces skončit odložením žádosti jako nepřípustné, neboť Turecko bude vnímáno jako „bezpečná třetí země“ či případně proto, že už jsou v Turecku jako uprchlíci přímo registrováni.
– Potřeba jsou změny legislativy v Řecku, které musí Turecko jednoznačně za třetí bezpečnou zemi označit, i v Turecku, které musí pro všechny migranty zajistit přístup k azylovému řízení.
– Má jít o jasný signál, že nemá smysl pokoušet se s pomocí pašeráků lidí Egejské moře překonávat na vlastní pěst.
Před zahájením jednání lídrů zemí EU se v pátek ráno setkal předseda Evropské rady Donald Tusk a turecký premiér Ahmet Davutoglu. Zdroj: Evropská rada
Přebírání syrských uprchlíků z Turecka
– Za každého syrského občana vráceného v rámci mechanismu z Řecka zpět do Turecka vyzvedne unie z Turecka jednoho jiného Syřana s právem na mezinárodní ochranu. Přednost mají mít ti, kteří se o nelegální cestu do Řecka nepokusili.
– Také zde bude do výběru kromě obou stran zapojen i UNHCR.
– Unie k tomu plánuje využít celkem 72.000 míst v EU již odsouhlasených programech přerozdělování a přesídlování migrantů.
– V první fázi se bude jednat o cca 18.000 stále volných míst z loňské dohody převzít celkem přes 22.000 syrských uprchlíků z oblasti, tedy z Turecka, Libanonu a Jordánska.
– Dalších 54.000 míst plánuje EU využít z loni schválených 160.000 uprchlíků, kteří měli být přerozděleni z Itálie a Řecka. Jde o počty míst, původně nabízené jako úleva Maďarsku, Budapešť to tehdy odmítla a počty zůstaly „v rezervě“. K takovému kroku ale bude potřeba nový souhlas členských zemí.
– Pokud po vyčerpání oněch 72.000 míst nepřestanou migranti do Řecka přicházet, bude to znamenat, že koncept nefunguje a je třeba jej přehodnotit.
Program dobrovolného přesídlování
– Poté, co program prokáže svou funkčnost a počty přijíždějících se sníží, navrhuje především Německo výrazně posílit plán na dobrovolné přebírání syrských uprchlíků z Turecka. Turečtí diplomaté před nedávnem zdůrazňovali, že reálný efekt by mělo přesídlování stovek tisíc lidí.
– Program by byl pro členské země dobrovolný. Česko a další státy dávají jasně najevo, že své závazky ohledně přijímání migrantů zvyšovat nehodlají.
Evropské kroky vůči Turecku
– Vízová liberalizace. Turci před 11 dny žádali bezvízový styk od června. Unie nyní dává najevo, že to je především Ankara, která musí sama splnit zbývajících 35 z celkem 72 technických bodů, jako je ochrana dat či biometrické pasy. Komise nedávno uvedla, že pokud by byl cíl spustit bezvízový styk od června, museli by Turci splnit vše do konce dubna. Případný návrh komise na spuštění bezvízového styku musí schválit členské země i Evropský parlament. Některé unijní státy jsou proti.
– Otevření nových kapitol roky se táhnoucích přístupových rozhovorů. Turci žádali přípravu otevření nových kapitol. Unie nyní slibuje, že se společně s Ankarou začne na takový krok připravovat, „jak jen to bude možné“. O otevření kapitol, o které Turkům jde, ale nechce nic slyšet Kypr. Věc je potenciálně největším problémem, který na cestě k dohodě stojí.
– Další peníze na podporu syrských uprchlíků v Turecku. Ankara 7. března chtěla dodatečné tři miliardy eur (81 miliard Kč) nad stejnou částku, už odsouhlasenou loni v listopadu ve společném akčním plánu osmadvacítky a Turecka. EU nyní slibuje rychlejší proplácení odsouhlasené částky s tím, že je připravena rozhodnout o dodatečném financování až do stropu dalších tří miliard do roku 2018.
Ostatní body
– Turecko učiní vše potřebné, aby zabránilo vzniku nových námořních či pozemních cest pro neregulérní migraci do EU a bude při tom spolupracovat se svými sousedy.
– EU a Turecko budou spolupracovat ve snaze zlepšit humanitární situaci přímo v Sýrii tak, aby umožnili místním i uprchlíkům z jiných míst v zemi žít v bezpečnějších oblastech.
Autor: Euroskop
