Marie Bydžovská, Euroskop, 27.10. 2015
Minisummit zemí, přes které vede tzv. balkánská migrační trasa, dospěl v neděli ke shodě nad sedmnáctibodovým plánem spolupráce při řešení aktuálních problémů s vlnou uprchlíků. Mimo jiné se 11 zemí včetně třech nečlenů EU zavázalo, že přestanou přepravovat běžence k hranicím svých sousedů bez předchozího svolení dotčené země.
Kompromis nalezly zúčastněné země v pozdních nočních hodinách, poté co se jim podařilo vyřešit nejkontroverznější otázku – kolika běžencům má být umožněn pobyt v Řecku, přes nějž proudí do Evropy nejvíce migrantů.
Po ostré diskuzi Athény přistoupily na dohodu, že do konce roku umožní pobyt dodatečných 30 tisíc uprchlíků. Dalších 20 tisíc poskytnou přístřeší s pomocí mezinárodních organizací. 50 tisíc uprchlíků navíc bude ubytováno v jiných zemích podél balkánské trasy.
Významným bodem dohody je vznik kontaktních míst u vlád jednotlivých států ležících podél balkánské stezky. Země v regionu, přes který proudí do Evropy nejsilnější migrační vlna, díky tomu budou mít možnost si velmi rychle vyměňovat potřebné informace.
Společné závěrečné prohlášení ze schůzky zmiňuje rychlou pomoc Slovinsku, které do týdne dostane pomoc ve formě 400 policistů, ale také podporu evropské námořní operace v Egejském moři. Posílena by měla být, pod koordinací evropské agentury Frontex, také ochrana řecké hranice s Makedonií a Albánií.
Pesimističtí premiéři
Ačkoliv se politikům podařilo shodnout se nad závěrečným dokumentem, účastníci nepronášeli příliš optimistické deklarace. „Jde nyní o Evropu. Pokud neuděláme společně vše, co bude možné, obávám se, že to bude počátek konce Evropské unie,“ varoval slovinský ministerský předseda Miro Cerar.
Chorvatský premiér Zoran Milanović dokonce označil plán na řešení migračních problémů na Balkáně, který předložil svolavatel schůzky předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, za „zcela nerealistický“.
Orbán jako „pozorovatel“
Oproti nim přijel viditelně dobře naladěn maďarský premiér Viktor Orbán. „Doufám, že dnes odpoledne ukončíme politiku otevřených hranic, která je v rozporu se schengenskými pravidly,“ prohlásil při příchodu a dodal, že je třeba konečně začít debatovat o nutnosti dodržovat mezinárodní pravidla.
Před pár týdny se nechal slyšet, že uprchlická krize je německý problém, protože většina běženců směřuje právě tam. Na bruselském summitu zase zdůraznil, že poté, co Maďarsko postavilo plot, už neleží na migrační trase. Schůzky se podle vlastních slov účastnil jen jako „pozorovatel situace“.
Konec EU, jak ji známe
Německá kancléřka Angela Merkelová, jež podle deníku Financial Times konání schůzky iniciovala, zdůraznila, že pro řešení migrační krize je důležité zahájení přerozdělování uprchlíků mezi státy EU.
Řecký závazek zvýšit přijímací kapacity umožní podle Merkelové reálný start relokace dohodnutých 160 tisíc uprchlíků. „Bude to významný krok směrem ke zvládnutí situace a také spravedlivějšímu rozdělení zátěže,“ řekla kancléřka.
Podle diplomatického zdroje serveru Politico.eu bylo jednání velmi napjaté. Kancléřka Merkelová, která čelí rostoucímu odporu ve vlastní zemi proti své strategii v uprchlické krizi, podle něj zdůraznila před ostatními lídry, že se nacházejí ve „velmi křehké situaci“. Další zdroj portálu Politico.eu interpretoval poznámku Merkelové jako varování, že pokud se Unii nepodaří záležitost vyřešit, povede to ke „konci EU, jak jí známe“.
Účastníci schůzky |
|
Na pozvání předsedy Komise se účastnily hlavy států či vlád Albánie, Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Makedonie, Německa, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovinska a Srbska. Současně byli přítomni předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, předseda Evropské rady Donald Tusk, zástupce současného a následujícího předsednictví Rady (Lucembursko a Nizozemí) a vysoký komisař OSN pro uprchlíky. |
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
