Marie Bydžovská, Euroskop, 7.10. 2015
Turbulence dluhové krize ustaly díky reformám v Irsku, Portugalsku a Španělsku. Na evropskou ekonomiku ale stále číhá nebezpečí, protože některé členské státy se vyhýbají dodržování rozpočtové zodpovědnosti, řekl guvernér německé centrální banky Jens Weidmann v rozhovoru pro magazín Der Spiegel.
Navrhl proto, že „úkoly Komise v oblasti fiskálních pravidel by měly být přeneseny na nezávislý úřad, který může fungovat bez ohledu na politické úvahy“. „Konečně rozhodnutí stejně bude na ministrech financí, můžeme ale přinejmenším zajistit, že rozpočtová disciplína nebude už předem oslabována,“ dodal.
Weidmann poukázal na to, že například Francie už několik let hospodaří s větším deficitem než tři procenta HDP, což je hranice stanovená Paktem stability a růstu, nečelí ale žádným sankcím.
Proč nahradit Komisi nezávislým úřadem
„Když se Komise soustředí hlavně na svou politickou roli a cítí se povolána vyjednávat kompromisy mezi členskými státy, není u ní dohled nad rozpočty v dobrých rukou. Rozpočtová pravidla se pak stávají předmětem politického vyjednávání a jejich závaznost se ztrácí,“ řekl.
Weidmann není jediným vlivným mužem, který kritizuje Komisi, že si ukrajuje příliš politického vlivu. Již dříve si jí vzal na mušku německý ministr financí Wolfgang Schäuble. V červenci uvedl, že Komise nemůže mít dohled nad dodržováním hospodářské soutěže a pravidel vnitřního trhu a zároveň posilovat svou politickou pozici a snažit se hrát roli evropské vlády. Podobně jako německý guvernér navrhl vznik nezávislého úřadu, ovšem pro oblast hospodářské soutěže.
Jak se Komise politizovala
Vliv na posílení politické role Komise měla především novinka z roku 2014, kdy byla pro volbu jejího předsedy poprvé využita procedura tzv. spitzenkandidátů. Jednotlivé politické frakce ve volbách do Evropského parlamentu do čela kandidátky postavily své kandidáty na předsedu Komise. Stal se jím lídr vítězné Evropské strany lidové Jean-Claude Juncker.
Politický matador, který 18 let vedl vládu Lucemburska a byl nejdéle sloužícím premiérem v historii EU, rozhodně není úřednický typ bez politických ambicí. Projevilo se to mimo jiné i při řešení migrační krize, kdy Komise v květnu navrhla povinné kvóty na přerozdělení uprchlíků, navzdory tomu, že o měsíc dříve lídři členských států zdůraznili, že EU by měla zvážit přesídlování uprchlíků pouze na dobrovolném základě.
Výmluva pro oddalování úspor?
Německý guvernér se ale v rozhovoru neomezil pouze na kritiku Komise. Rozporoval také návrh předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze, aby EU kvůli mimořádným výdajům způsobeným rekordním přílivem běženců zmírnila svá rozpočtová pravidla.
„Přinejmenším ve většině zemí se dají skutečné náklady udržet v hranicích (Paktu stability a růstu). Vidím v tom spíše problém, že se znovu hledá odůvodnění, proč odkládat konsolidaci (rozpočtů). Eurozóna stále bojuje s příliš vysokými dluhy,“ řekl Weidmann.
„V Německu, které bylo uprchlickou vlnou zasaženo obzvláště silně, se očekává, že při 800 tisících běžencích, půjde o asi deset miliard eur, tedy okolo 0,3 procent HDP,“ ilustroval své tvrzení, že není nutné zvyšovat povolený rozpočtový deficit nad tři procenta HDP. V ostatních zemích podle něj navíc budou náklady na řešení uprchlické vlny ještě nižší.
I v této otázce drží guvernér za jedno s německým ministrem financí. Ten se vyjádřil, že migrační vlna by neměla být využívána jako nástroj k dosažení jiných cílů.
Lucemburské předsednictví EU již nicméně oznámilo, že Komise zanalyzuje finanční dopady uprchlické krize. Přitom má za úkol zhodnotit, zda daná situace spadá do „výjimečných okolností“, při kterých nemusí členské státy pravidla Paktu stability dodržet.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
