Lucie Priknerová, Euroskop, 7.10. 2015
Britský premiér David Cameron nevyloučil, že může vést kampaň za odchod Británie z EU, a to v případě, pokud EU nesplní britské požadavky. „Jestliže nedostanu, co chci, pak nic nevylučuji,“ řekl Cameron pro BBC. Na stranické konferenci Konzervativní strany ale řekl, že je přesvědčen, že „dostaneme, co chceme.“
„Myslím si, že správná odpověď pro Británii je, aby zůstala v reformované Evropské unii. Ale vždy jsem říkal, že pokud nedostaneme, oč žádáme, tak nic nevylučuji a myslím to velmi vážně,“ řekl Cameron listu The Sunday Telegraph a dodal, že zvyšující se pravděpodobnosti odchodu země z EU se nebojí.
Podle jeho předvolebních slibů by se mělo referendum o setrvání země v EU konat do konce roku 2017. Původně čekalo, že předseda strany oznámí termín referenda na sjezdu konzervativců se. Nakonec se tak nestalo a Cameron The Sunday Telegraphu naznačil, že s jeho uspořádáním nebude nijak spěchat.
Financial Times ovšem upozorňuje, že britské vládě jde o to, zdržovat oficiální seznam britských požadavků vůči EU, a naopak přibližovat datum referenda – zřejmě na rok 2016. Při brzkém zveřejnění britských požadavků hrozí, že je zastánci Brexitu začnou cupovat na kusy. Navíc, v roce 2017 by termín referenda mohl kolidovat s parlamentními volbami v Německu a ve Francii. Cameron se údajně obává, že čím později se referendum odehraje, tím je pravděpodobnější jeho výsledek ve prospěch odchodu země z EU, dodává Financial Times.
Cameron chce dojednat co nejlepší podmínky
Pro britského předsedu vlády je základem vyjednat v EU co nejlepší podmínky. Mezi hlavní britské požadavky patří možnost výjimky z pravidel eurozóny, protože země podle Camerona euro nikdy nepřijme a tato pravidla ji poškozují. Británie dále požaduje, aby ji EU povolila přispívat méně na imigranty z jiných členských států EU. Šéf konzervativců chce pracovníkům z EU zamezit přístup k zaměstnaneckým benefitům na dobu čtyř let, a žádá ukončení vyplácení benefitů dětem přistěhovalců, pokud tyto děti žijí v zahraničí.
Cameronovým cílem je také zvýšení role národních parlamentů, vyvázání Británii z konceptu „stále užší unie“, nebo zabránit volnému pohybu osob pro nové členské země EU, než se jejich ekonomika rozvine, informuje list The Telegraph.
Podle listu The Guardian se Cameron poslední dobou posouvá směrem k zastáncům setrvání země v EU. „Jsou tu věci, které z Evropy dostáváme, o tom není pochyb. Jsme obchodující národ. Nechceme pouze přístup na evropské trhy, potřebujeme mít možnost mluvit do pravidel. To je důvod, proč sedíme za stolem“, uvedl Cameron.
Pětina konzervativních poslanců chce Brexit
Cameron je ve složité situaci, protože se snaží udržet jak přízeň konzervativnějších spolustraníků a voličů, a zároveň se vyvarovat unáhlené podpory Brexitu. Zatím se snaží být opatrný. Každý pátý poslanec Konzervativní strany by totiž pravděpodobně hlasoval pro vystoupení Británie z EU, uvádí podle agentury Reuters aktuální průzkum veřejného mínění britského institutu Open Europe. Celkem 67 z 330 konzervativních poslanců uvedlo, že je „rozhodně pro vystoupení“ své země z EU nebo „se přiklání k vystoupení“. Naopak 14 poslanců toryů uvedlo, že jsou „rozhodně pro setrvání“ a 44 se „přiklání k setrvání“ země v EU, 203 poslanců se zatím v této otázce nerozhodlo, uvádí průzkum Open Europe.
Podle Reuters to sice vypovídá o rozkolu uvnitř strany. Británie je ovšem zemí, kde existuje většinový volební systém, tudíž názory poslanců nejsou proporčním vyjádřením celé populace.
Spor o roli ministrů v kampani
Z britské vlády se pět členů přiklání spíše k odchodu Británie z EU, čtyři se přiklánějí k setrvání v EU a 12 členů zatím neví, uvádí průzkum institutu Open Europe.
V britském parlamentu se v současnosti dojednává podoba pravidel, které budou 28 dní před samotným referendem určovat, co smí a nesmí k tomuto tématu říkat vláda, jde o tzv. purdah. Při hlasování o jeho podobě vláda neuspěla s prosazením určitých výjimek z těchto pravidel. Postavili se proti nim labouristé, Skotská národní strana a 37 konzervativních rebelů, kteří se bojí, že vláda bude ovlivňovat referendum ve prospěch setrvání země v EU.
Vláda už dříve přijala na návrh labouristů možnost podobu purdahu v případě nutnosti měnit. Cameron ale musel ustoupit konzervativnějším toryům a souhlasit, že se v rámci purdahu zakáže, aby šly veřejné peníze na podporu jakékoliv z názorových stran referenda, píše The Telegraph.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop
