Lucie Priknerová, Euroskop, 29.9. 2015
Závěry zářijové Evropské rady zmiňují Turecko jako zemi, s níž je potřeba vést dialog na „všech úrovních“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan 5. října navštíví Brusel. Evropská unie tedy může začít.
Syrští uprchlíci nám berou práci
Špatné podmínky v uprchlických táborech v Turecku podle webu Politico motivují migranty k odchodu do Evropy. „Momentálně v Turecku žije na dva miliony syrských uprchlíků. Drtivá většina nemá legální právo pracovat. Syřané v lepším případě vykonávají méně placenou ilegální práci,“ řekl Emil Souleimanov z Fakulty sociálních věd UK.
Je možné, že Brusel bude na Ankaru tlačit, aby umožnila Syřanům legálně pracovat. Podle Souleimanova k tomu bude mít turecká vláda jen malou motivaci. Důvodem je nezaměstnanost, která je navíc vyšší ve výbušných provinciích na jihu a jihovýchodě země, obývaných Kurdy.
„Přibližně polovina Turků se již dnes domnívá, že syrští uprchlíci jim berou práci… Lze stěží předpokládat, že by Turecko mělo zájem si tyto lidi ponechat, pokud ovšem nedostane velmi významnou finanční podporu ze strany EU“, uvádí Souleimanov.
EU se chce vykoupit penězi
Podle serveru Politico chce Evropská unie zvýšit pomoc Turecku až na jednu miliardu eur, což by znamenalo zdvojnásobení dosavadní částky. Možná také nabídne podporu pro rozvoj tamní infrastruktury a škol.
Až 45 procent nových evropských fondů jde od roku 2015 do zdravotnického sektoru – např. na akutní péči v hůře dostupných horských regionech. Ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací se EU podílí na integraci syrských lékařů v Turecku.
Pomocí evropského programu „Nástroj pro předvstupní asistenci“ je mj. prostřednictvím UNHCR podporována registrace a přístup uprchlíků ze Sýrie ke zdravotní péči (13 milionů eur). Evropská unie podporuje i projekt UNICEFu na zlepšení životních podmínek syrských dětí v tureckých uprchlických táborech. Jen za poslední dva roky program takto vydal více než 2,5 milionu eur.
„Pro EU ale i pro samotnou Českou republiku je typické, že se problémy snaží řešit tím, že někam prostě pošle peníze. Tento jednostranný přístup Turecko odmítá,“ řekl Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů.
Turecké zájmy v Sýrii
„Turecko požaduje, aby se EU aktivně podílela na řešení uprchlické krize přijmutím části z těch milionů uprchlíků, o které se v současnosti stará Turecko, Jordánsko a Libanon. Turecko také požaduje aktivnější zapojení Evropy do řešení syrské války, samozřejmě způsobem, který odpovídá turecké představě o řešení konfliktu“, vysvětluje Beneš rozdílný pohled mezi EU a Tureckem.
Pro Turecko je důležité vytvoření bezletové zóny nad severní Sýrií, která by vytvořila bezpečnou zónu pro syrské uprchlíky uvnitř Sýrie samotné. Zároveň se Turecko obává, že povede k vytvoření autonomní kurdské entity v Sýrii. Ankaře vadí i vyzbrojování Kurdů Západem.
„V dlouhodobé perspektivě Turecko požaduje odchod Bašára Asada, který je pro něj hlavním viníkem občanské války v Sýrii a potažmo i uprchlické krize,“ řekl Beneš. „Dnes se mediální pozornost soustřeďuje na Islámský stát, ten se ale objevuje na scéně až v letech 2013-2014. Neměli bychom zapomínat na bombardování syrských měst Aleppo a Homs a na válku, kterou Assadův režim vede proti samotným Syřanům – tedy těm kteří se hlásí k sunitské větvi islámu,“ dodal.
Mohou Turci zavřít syrskou hranici?
V posledních měsících Ankara posiluje kontrolu 400 km dlouhé turecko-syrské hranice. „Prochází rovinatým terénem, takže ji turecká armáda i pohraničníci dokáží relativně efektivně kontrolovat. Naopak, turecko-irácká hranice je značně členitá a podstatně hůře kontrolovatelná,“ vysvětlil Emil Souleimanov.
Turecko v létě částečně zavřelo dva zbývající hraniční přechody se Sýrií, protože se obávalo zásahu džihádistů Islámského státu do červnových parlamentních voleb. Drtivá většina Syřanů se tudíž nyní dostane na turecké území ilegálně. V minulosti turečtí pohraničníci a vojáci několikrát zahájili palbu na syrské uprchlíky, kteří se snažili překročit hranici. Zemřelo více než 30 lidí.
Úplné uzavření hranice si však Turecko nemůže dovolit, protože je pro uprchlíky ze severní Sýrie první bezpečnou zemí. „Uzavření hranic by bylo nemorální a odporující mezinárodnímu právu, ale i politicky riskantní,“ myslí si Vít Beneš „Řada syrských uprchlíků jsou Kurdové. Mohlo by to dále eskalovat napětí mezi tureckými Kurdy a tureckou vládou,“ uvedl.
Větší kontrola u hranic s Řeckem a Bulharskem
Více střežit začínají Turci také pozemní hranicí s EU, která probíhá podél Řecka a Bulharska. Například turečtí řidiči hromadné dopravy mají zákaz vozit uprchlíky blíže k hranicím s Řeckem. V září 2015 policie v turecké oblasti Edirne rozmístila bariéry, a učinila z oblasti 15 kilometrů od hranic pro uprchlíky zakázanou zónu.
Více střežena je také turecko-bulharská hranice, která měří 260 kilometrů. Na třiceti kilometrech je nyní ostnatý drát. Bulharsko, které je členem unie, ale nikoli Schengenu, poslalo k ochraně hranic dalších 1000 policistů. Hlavní trasou uprchlíků a pašeráků lidí se tak stává pobřeží Turecka, odkud se po moři mohou dostat do Řecka.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop
