3 scénáře vývoje v Řecku

Marie Bydžovská, Euroskop, 1.7. 2015

Snad poprvé v dějinách evropské integrace nikdo netuší, zda následující den nedojde ke zlomu, který se zapíše černým písmem do evropských dějin. Existuje ještě dobré řešení řecké krize? Nabízíme scénáře dalšího vývoje.

1. Dohoda s eurozónou a odvolání referenda

O půlnoci skončil druhý záchranný program pro Řecko a zároveň země jako první vyspělá ekonomika neuhradilo splátku dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu, čímž se dostala do platební neschopnosti. Přesto ještě existuje naděje na dohodu s věřiteli.

Řecko na poslední chvíli přišlo s novým návrhem k jednání. Požaduje dvouletou dohodu se záchranným fondem eurozóny a souběžnou restrukturalizaci svého dluhu. Hodnota této finanční pomoci má podle všeho dosahovat 29,1 miliardy eur (794 miliard Kč).

Podle zdrojů agentury Bloomberg Athény nabídly, že poskytnou více informací a jsou ochotné změnit podmínky referenda a doporučení vlády hlasovat proti požadavkům věřitelů. Maltský premiér Joseph Muscat dokonce v parlamentu řekl, že Řecko nabídlo odvolání plebiscitu výměnou za nové otevření rozhovorů.

Ministři financí eurozóny, tzv. euroskupina, budou o řeckém návrhu jednat ve středu v 17:30 prostřednictvím telekonference. Předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem ale upozornil, že podmínky pro Řecko mohou být tvrdší.

Každopádně řecké martyrium neskončí ani v případě dohody s eurozónou. Řecko je se státním dluhem ve výši 320 miliard eur po Japonsku druhou nejvíce zadluženou zemí světa. Úsporný program po pěti letech zemi z potíží nevyvedl. Každý čtvrtý Řek je bez práce a mezi mladými je nezaměstnanost dokonce 50procentní. Řecké hospodářství je stále o 25 procent níže než před krizí. Není příliš pravděpodobné, že pokračování jízdy v zaběhnuté stopě v příštích letech přinese výsledky.

2. Referendum s výsledkem ANO

Euroskupina může rozhodnout, že s případnou dohodou počká na výsledek referenda, které je plánované na neděli. Z aktuálního průzkumu, který uskutečnil institut ProRata, vyplývá, že 54 procent Řeků by o přijetí návrhu věřitelů, který nabízel Řecku finanční podporu výměnou za reformy, hlasovala záporně. Pro návrhy by hlasovalo 33 procent.

Naději ale dává skutečnost, že v době po dočasném uzavření bank a omezení výběru z bankomatů odpovídalo více Řeků pozitivně. Proti návrhu věřitelů bylo 46 procent, zatímco 37 procent respondentů by hlasovalo pro. Je možné, že do neděle se ručička vah vychýlí ve prospěch proevropského tábora.

Premiér Alexis Tsipras již dříve avizoval, že v takovém případě to bude vláda respektovat. Kabinet se pustí do příprav všech potřebných zákonných opatření. Nepřímo ale premiér připustil, že by časem následovala demise jeho kabinetu. „Nebudeme sloužit této politice,“ upozornil. „Nejsem premiérem na věčné časy,“ dodal.

3. Referendum s výsledkem NE

Pokud občané v referendu dohodu s eurozónou odmítnou, těžko Řecko včas získá potřebné financí na další splátky svého obřího dluhu. Stěží tak bude moci splatit 20. července 3,5 miliardy eur Evropské centrální bance.

Frankfurtská banka přitom prostřednictvím svého nouzového financování bank (ELA) drží nad vodou řecké banky. Banka ho zatím nechává na úrovni 89 miliard eur. Analytici již nyní čekají, kdy ECB prohlásí řecké finanční domu za nesolventní a odpojí je od nouzového financování. Po nesplacení úvěru 20. července by těžko mohla v programu ELA pokračovat. Po jeho vysazení by bankovní systém v Řecku zkolaboval a země už by se bankrotu nevyhnula. V sázce by bylo i členství v eurozóně.

Spouštěcí momenty odchodu s eurozóny mohou být různé. Stát může nějakou dobu fungovat se zavřenými bankami, jako tomu bylo z kraje americké krize ve 30. letech nebo v roce 2013 na Kypru. Malé firmy a jednotlivci přejdou na hotovostní platby a velké korporace by využívaly zahraniční bankovnictví. Nemůže to ale trvat dlouho. Časem bude stát tlačen k tomu, aby umožnil převod zmražených depozit do národní měny. Což by vyžadovalo návrat k vlastní měnové politice.

Další variantou je, že když dojdou řeckým autoritám peníze, začnou platit státní zaměstnance formou neformálních dlužních úpisů, tzv. IOU, jejichž proplacení by záviselo na budoucích příjmech z daní. V eurozóně by tak vznikla virtuální druhá měna. Od ní už by byl jen krok k nové drachmě.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 5 let vývoje mezi Řeckem a eurozónou

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop