Euroskop, čtk, 26.6. 2015
Státy EU v příštích dvou letech převezmou 40.000 azylantů z Itálie a Řecka. Oproti původnímu návrhu bude rozdělování uprchlíků v rámci EU dobrovolné. Přesný postup do konce července vyřeší ministři vnitra. Tak stojí dohoda nejvyšších představitelů států EU, ke které došli v brzkých ranních hodinách.
„Svedli jsme velkou bitvu, s úspěchem, protože se nám podařilo udržet princip dobrovolnosti… Bude na jednotlivých členských státech, aby přišly se svými návrhy,“ řekl po jednání český premiér Bohuslav Sobotka s tím, že o žádných konkrétních počtech zatím nebyla řeč.
Bitva o principy
Podle Sobotky byla jednání velmi komplikovaná a šlo o „bitvu o principy“. „Podařilo se nám prosadit princip nutnosti konsensu, bylo by nešťastné, kdyby se země v této věci přehlasovávaly,“ dodal premiér.
Německá kancléřka Angela Merkelová na své tiskové konferenci připomněla, že řešení se bude týkat celkem 60.000 osob. Kromě oněch 40.000 osob, které se zdržují v Itálii a Řecku, přijmou země unie také 20.000 osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se ale nyní nacházejí mimo evropské území.
„Migranti, kteří nemají právo na pobyt v EU, musí být vraceni,“ zdůraznil předseda unijních summitů Donald Tusk. Odpověď unie na migrační krizi je totiž širší. Unie kromě rozdělování migrantů řeší také spolupráci se třetími zeměmi či aktivní zásahy proti pašerákům lidí.
Francouzský prezident François Hollande před novináři zdůrazňoval další aspekty evropské odpovědi na migrační vlnu. Je podle něj třeba lépe spolupracovat se zeměmi, odkud lidé na cestu do Evropy vyráží. Připomněl také plánovanou evropskou operaci proti pašerákům lidí. EU se rozhodla zřídit místa, kde budou v Itálii a Řecku a případně v Maďarsku migranti registrováni, aby mohli být posléze snadno identifikováni jako azylanti nebo ekonomičtí migranti.
Maďarsko může mít výjimku
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který v noci na dnešek utrpěl porážku, když summit nakonec odmítl návrh jeho týmu na povinné kvóty, na ranní tiskové konferenci prohlásil, že důležitější než povinný či dobrovolný přístup je fakt, že země si potřebný počet uprchlíků skutečně rozdělí.
Iluze prý Juncker nikdy neměl. „Jsem rád, že summit dohodl něco, co má smysl,“ uvedl s tím, že členské země souhlasily se základem návrhu komise. V příštích třech týdnech se podle něj na jednání ministrů vnitra ukáže, jak bude mechanismus přesně vypadat.
Podle Donalda Tuska by se i bez povinných kvót měl záměr podařit. „Všechny členské země deklarovaly svou účast poměrně optimistickým způsobem. Diskuse byla o tom, zda dobrovolně či regulovanějším způsobem,“ poznamenal s tím, že potřebné číslo se podaří naplnit. Přispět se podle něj rozhodly všechny členské země, výjimku by mohly mít Maďarsko a Bulharsko, které mají s migrační vlnou vlastní problémy.
Noční vřava
Sedmihodinová debata summitu, který začal ve čtvrtek navečer, byla podle dostupných informací místy velmi napjatá. Diplomaté mimo záznam uvádějí, že premiéři zemí visegrádské skupiny, ale i dalších východoevropských států se ostře střetli především se svým italským kolegou Matteem Renzim, který jim vyčítal nedostatek solidarity.
„Ty výčitky absolutně nebyly na místě. Jsme připraveni být solidární, jsme připravení sdílet odpovědnost, břemeno. Šlo o to, zda uhájíme princip dobrovolnosti,“ řekl k tomu Sobotka. Matteo Renzi po jednání dohodu EU ocenil, ale zdůraznil, že jde jen o první krok a nikoli konečné řešení.
Rozdíly v názorech, například mezi Junckerem a Tuskem, předseda komise Juncker po jednání zlehčoval s tím, že novináři by neměli velkou váhu přikládat únikům informací z jednání. „Konflikt mezi námi je čirá abstrakce, nejsme sebevrazi,“ dodal k tomu Tusk.
Juncker ale připustil, že některým členským zemím se nelíbil postup komise, která ve svých návrzích nerespektovala plně závěry dubnového mimořádného summitu k migraci.
Autor: Euroskop