Marie Bydžovská, Euroskop, 15.6. 2015
Ministři spravedlnosti zemí EU schválili reformu ochrany soukromí na internetu. Jejím cílem je zlepšit ochranu spotřebitelů. Internetové firmy se však obávají, že nová regulace nepřiměřeně přidusí on-line byznys.
Deník Financial Times o daném tématu hovořil s českou komisařkou Věrou Jourovou, do jejíchž kompetencí daná oblast spadá.
„Je to pozitivní revoluce: jeden soubor pravidel nahradí současných 28,“ zdůraznila v rozhovoru Jourová. Celoevropský rámec podle ní nabídne investorům jistotu. „Přísnější pravidla ochrany osobních údajů zase pomůžou obnovit důvěru spotřebitelů v bezpečnost on-line transakcí,“ dodala.
70 % občanů se bojí zneužití dat
To je v souladu s výsledky průzkumu veřejného mínění napříč EU – Eurobarometru. Podle nich je pro 63 procent občanů EU sdělování osobních údajů citlivou záležitostí. Celých 70 procent z nich má obavy, že jejich data firmy použijí pro jiný účel, než k jakému byla poskytnuta.
Pocit, že data mají pod kontrolou, má jen čtvrtina uživatelů sociálních sítí a jen 18 procent těch, kdo na internetu nakupují. A devět z deseti občanů osmadvacítky míní, že napříč unií by v této věci měla platit shodná pravidla.
Komise představila svůj legislativní návrh již v roce 2012. Jeho smyslem je modernizovat zásady stanovené ve směrnici o ochraně údajů z roku 1995, tedy doby, kdy si ani lidé s bujnou fantazií nedovedli představit, kam až vývoj internetu za pár let dospěje.
V Evropě se bude snáze zapomínat
„Fragmentovaná pravidla napříč EU jsou bariérou pro přeshraniční byznys,“ říká Jourová. Jasnou ukázkou roztříštěnosti právních řádů v různých členských státech podle ní ukázal případ Google Views. Natáčení na ulicích v letech 2009 a 2011 vzbudilo v různých státech naprosto odlišné reakce.
Pro občany by mělo být podle nových pravidel jednodušší odmítnout poskytnutí dat a prosazení „práva být zapomenut“. V EU je to ostře diskutované téma po více než rok starém rozsudku Evropského soudního dvora. Na jeho základě musely Google i další vyhledávače z výsledků odstraňovat – v reakci na konkrétní žádosti konkrétních lidí – data, která jsou irelevantní či nepřesná.
Nová pravidla také budou zajišťovat, aby data poskytnutá za jedním účelem nemohla být prodána k jinému účelu. Například zdravotnická data mohou odkoupit zdravotní pojišťovny. Narušení, jako například útoky ze strany hackerů budou muset být oznámeny regulačním orgánům do 24 hodin.
Europoslanci chtějí 100milionové pokuty
Klíčové podle komisařky také je, že se lidé se svými případnými stížnostmi v této oblasti budou moci obracet na „nejbližší“ regulační autoritu, tedy na úřady ve své vlastní zemi. Pokud budou čeští uživatelé nespokojeni třeba s Facebookem, nebudou se muset dovolávat svých práv v Dublinu, kde sídlí pobočka americké společnosti, a budou moci jednat v češtině.
Po dnešním schválení balíčku legislativních návrhů Radou ministrů, začne vyjednávání o finálním textu s Evropským parlamentem a s Komisí. Česká komisařka věří, že trojstranná jednání (tzv. trialog) by mohla být uzavřena do konce roku.
Podle předpovědi Financial Times nejtvrdší spor mezi členskými státy a Evropským parlamentem vypukne o výši sankcí. Zatímco ti první chtějí, aby hraniční hodnotou byla dvě procenta obratu a maximálně milion eur, europoslanci tlačí na navýšení na pět procent obratu a 100 milionů eur.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
