Euroskop, 20.2. 2015
V Hrznánském paláci se konalo „Prague International Symposium on Foreign Direct Investments“, které se věnovalo hlavně investicím ve střední a východní Evropě. Uspořádala ho Sekce pro evropské záležitosti.
Na investičním symposiu vystoupil i premiér Bohuslav Sobotka, který zmínil kroky vlády na podporu zahraničních investic v České republice. „Je zřejmé, že /investice/ přispívají k hospodářskému růstu, k zaměstnanosti, přinášejí potřebný kapitál pro ekonomický rozvoj, který nelze vždy zajistit z domácích zdrojů,“ řekl český premiér.
Opatření pro investice
Sobotka zmínil jako úspěšný krok novelu zákona o investičních pobídkách, jež reagovala na změnu podmínek pro jejich poskytování v rámci EU. Dále to je zákon o platbě poplatku za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, který má pomoci udržet ve hře řadu dlouhodobě připravovaných investičních záměrů.
„Tento zákon už teď prošel legislativním procesem a jsem přesvědčen o tom, že vytvoří lepší podmínky pro investice v celé řadě připravených průmyslových zón,“ řekl premiér.
Premiér Bohuslav Sobotka na symposiu o zahraničních investicích (foto: vlada.cz)
V roce 2014 bylo v Česku podpořeno celkem 149 investičních projektů, které mají české ekonomice přinést přes 78 miliard korun a téměř 15 tisíc nových pracovních míst. Sobotka uvedl například investici společnosti Nexen, Hyundai nebo Lego. Jedná se také o rozšíření výroby společnosti Škoda Auto v Kvasinách nebo společnosti Amazon v Dobrovízi. Většina investic směřuje do regionů postižených vysokou nezaměstnaností.
Infrastruktura a fondy EU
Sobotka zmínil jako proinvestiční opatření také investice do dopravy nebo zlepšení čerpání fondů Evropské unie. „Výdaje na dopravní infrastrukturu by se v průběhu volebního období měly přiblížit zhruba dvěma procentům hrubého domácího produktu,“ řekl. V otázce fondů nejde podle něj pouze o to dočerpat stávající programy, ale začít v roce 2015 reálně čerpat finanční prostředky.
„Doufám, že se to podaří a že tím prvním operačním programem, který bude schválen ze strany Evropské komise a bude moci být zahájeno čerpání, bude Operační program PIK v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu,“ uvedl.
Ekonomická diplomacie
Jako důležitý krok vidí premiér i aktivní ekonomickou diplomacií, kterou je nutné dobře koordinovat mezi ústavními činiteli. Sobotka zmínil svoji návštěvu Korejské republiky, kam s ním jede velká podnikatelská delegace.
Doposud největší jihokorejskou investicí v Česku je nošovická automobilka Hyundai, kterou následovali i dodavatelé dílů. Korejci také mají podíl v Českých aeroliniích nebo v plzeňské Škodě Power, kterou v roce 2009 koupila jihokorejská strojírenská skupina Doosan. Firma je jedním z pěti hlavních světových výrobců turbín.
„Chceme připravit také návštěvu na vysoké úrovni, která proběhne v Turecku a Brazílii a dalších zemích s rychle rostoucí ekonomikou,“ prohlásil. Do Brazílie vyvezli v roce 2013 čeští exportéři zboží za více jak 8 miliard korun, do Turecka za 43,2 miliardy.
Panely konference
Kromě premiéra vystoupili na symposiu také ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, náměstek pro ekonomickou diplomacii Ministerstva zahraničních věcí Martin Tlapa, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová nebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Symposia se účastnili rovněž akademici a experti na zahraniční investice z Rakouska, Velké Británie, Polska, Belgie, Španělska, Portugalska, Maďarska a samozřejmě České republiky. „Cílem bylo otevření debaty o struktuře a roli přímých zahraničních investic v ekonomikách nových členských států,“ řekl za organizátory hlavní ekonomický analytik Sekce pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.
Účelem bylo rovněž sdílení dobré praxe a dialog mezi zahraničními experty a českou státní správou a informování o posledních globálních a regionálních trendech v zahraničních investicích. Podle Chmelaře by měl seminář účastníkům pomoci identifikovat a seznámit se s nástroji pro co nejúčelnější využití zahraničních investic pro českou ekonomiku i celý náš region.
Jednotlivé panely hodnotily strukturální změny zahraničních investic ve střední a východní Evropě během krize a poukazovaly na implikace pro dlouhodobou hospodářskou strategii celého regionu v jejich konvergenci k západní Evropě. Zaměřily se rovněž na úlohu domácích inovací v přitahování vyšší přidané hodnoty.
Důležitým tématem jednoho z panelů bylo porovnání našeho regionu s jinými zeměmi s podobnými předpoklady a strukturou zahraničních investic v minulosti, konkrétně Portugalskem a Španělskem. Poslední panel rozebíral potenciál specializace po jednotlivých sektorech (ICT a obchodní služby) a následky na strukturu ekonomiky.
Autor: Euroskop