Petr Zenkner, Euroskop, 13.2. 2015
Evropské deníky hodnotí dohodu z Minsku. Dohadují se, jak velkého vítězství ruský prezident Vladimír Putin dosáhl, a spekulují, jak dlouho dohoda vydrží. Názory na to, zda jde o úspěch Angely Merkelové a Francoise Hollandea, se různí.
Le Monde: Ukázka francouzsko-německého motoru EU
Podle deníku Le Monde dohoda z Minsku ukázala význam německo-francouzského motoru pro Evropskou unii. „Jejich jedinečná iniciativa v uplynulých dnech v Kyjevě, v Moskvě a pak v Minsku, dokazuje, že francouzsko-německá diplomacie pracuje,“ dodal Le Monde. Francouzský list oceňuje, že Merkelová a Hollande dokázali utlumit odlišné názory na podporu hospodářského růstu a rozpočtovou disciplínu v eurozóně.
„Dohoda o Ukrajině, urvaná v bolestech ve čtvrtek 12. února v Minsku, je nevyhnutelně nedokonalá a křehká. Ale bez její existence by pokračovala téměř rok trvající skrytá válka, kterou Rusko vede na Ukrajině. Jejími důsledky jsou stále větší počet civilních obětí, zbořených měst a neustávající tok uprchlíků,“ napsal Le Monde.
Der Standard: Putin zatím vyhrál „na body“
Rakouský list Der Standard považuje „Minsk II“, který následuje po ztroskotání první dohody ze září 2014, za vítězství Vladimira Putina na body. Bude-li dodržen klid zbraní a dojde ke stažení těžkých zbraní, získají separatisté de facto uznání svých vojenských zisků. Situace se tak přibližuje ke stavu, jaký panuje v separatistických oblastech v Gruzii a v Moldavsku.
„Jsou ale Putinovy vyhlídky skutečně tak růžové?“ ptá se Der Standard. „Ruské hospodářství se nachází v recesi, která se podle předpovědí ještě prohloubí,“ dodal deník. Putin se také nebude moci stále vymlouvat na sankce, protože hlavním důvodem poklesu ruské ekonomiky je spíše pokles cen ropy a plynu.
Corriere della Sera: Nepřeceňovat
Italský deník Corriere della Sera vyzývá k opatrnosti. „V Minsku bylo dosaženo dohody, kterou by bylo špatné přeceňovat. Naděje na mír musí ještě překonat řadu pokrytectví a překážek, což povinně volá po opatrnosti,“ napsal list.
„Merkelová a Hollande jsou smělí představitelé EU, která zůstává rozštěpena, i když má válku před prahem,“ dodal komentář. Podle Corriere della Sera zabránili kancléřka a prezident krachu, který mnozí považovali za „možný či dokonce pravděpodobný“. Evropa prý díky nim vyšla z Minsku vlivnější a nezávislejší.
Spiegel: Největší porážka Merkelové
Německý týdeník Der Spiegel naopak považuje výsledek za největší porážku Angely Merkelové. Její úsilí o zachování míru v Evropě a vítězství rozumu prý bylo zbytečné. Místo „záblesku naděje“, o kterém hovořila kancléřka, podle týdeníku vystihuje současnou situaci na Ukrajině slovo „beznaděj“.
Ukrajinská politika Merkelové dneškem ztroskotala. Merkelová nedokázala donutit Američany ani Rusy, aby se vzdali své „kořisti“, a výsledkem je rozdělená země. Zodpovědnost ale mají i Ukrajinci, protože odmítli jít zlatou střední cestou, tedy vzdát se vyhlídky členství v EU a NATO.
Nebezpečným poučením z ukrajinské krize je, že ani v Evropě nejsou hranice věčné, píše týdeník. Za jednoznačného vítěze považuje Der Spiegel Putina. Strach o mír v Evropě dneškem zdaleka nekončí. Pokud Rusko či separatisté na východě Ukrajiny dohody poruší, zbývají Západu již jen dvě možnosti: podvolit se Putinovi nebo přitvrdit, uvádí německý týdeník.
FAZ: Stálo to za to
Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung se Merkelové a Hollandeovi podařilo dosáhnout všechno, co bylo možné. Skepse je však na místě. Za opatrný optimismus, který summit v Minsku přinesl, však nasazení Angely Merkelové stálo.
I když se dosáhlo dohody na úkor Kyjeva, zaslouží vše, co povede k uklidnění situace, uznání. Není to sice konečná mírová dohoda, co Merkelová a Hollande z Minska přináší, ale je to dobrý začátek, uzavírá komentář FAZ.
Die Welt: kancléřka jako policejní psycholožka
Podle listu Die Welt pomohla Merkelová Rusku krizi na Ukrajině „zamrazit“. Komentář vidí slabinu Merkelové v tom, že má tendenci „uložit konflikty k ledu“ a přeceňuje „léčivou schopnost času“. Podle listu fungovala v Minsku Merkelová jako policejní psycholožka při pokusu o záchranu rukojmí.
Rusko, které se zbraní v ruce pomyslná rukojmí drželo, nechtěla zahnat do kouta. Tím ale Moskvě umožnila získat alespoň část Ukrajiny zpět do své sféry vlivu a ostatní povzbudila, aby podobným způsobem vyvolávali konflikty a v pro sebe výhodném okamžiku je „zmrazili“.
Libération: Precedens z rusko-gruzínské války
Deník Libération konstatuje: „Zabránilo se nejhoršímu, tedy naprostému neúspěchu, který by znamenal okamžitou eskalaci války na Ukrajině.“ Libération připomíná precedens v podobě dohody o příměří mezi Ruskem a Gruzií po válce v roce 2008, která nebyla splněna celá, protože Tbilisi stále nemá kontrolu nad čtvrtinou gruzínského území.
Le Point: Je to pouze odklad
Podle francouzského týdeníku Le Point je dohoda pouze získáním oddechového času. „Příměří pro separatistický východ Ukrajiny nabízí pouze odklad pro válčící strany, aniž by skutečně vyřešil vražedný konflikt, využívaný Ruskem k vytváření nátlaku na prozápadní vládu v Kyjevu,“ uvedl týdeník.
„Rovnováha je velmi křehká a vývoj závisí na tom, co se stane jako první: ohromná ekonomická a politická krize na Ukrajině, nebo oslabení Ruska kvůli sankcím,“ cituje Le Point ruského politologa Nikolaje Petrova.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop