Euroskop, 9.1. 2015
Řecké levicové opozici, která kritizuje dosavadní politiku tvrdých úspor, dávají i nejnovější průzkumy veřejného mínění naději na vítězství v předčasných parlamentních volbách 25. ledna.
Ani podle nejpříznivějších odhadů se ale Koalice radikální levice (SYRIZA) zřejmě neobejde bez koaličního partnera. Nejlepší výsledek má u agentury Pulse RC, která zveřejnila odhad, že v 300členném parlamentu dosáhne na 141 poslaneckých křesel. Alexis Tsipras by tak potřeboval k zisku nadpoloviční většiny v parlamentu 10 dalších poslanců.
SYRIZA má v průzkumech před vládními konzervativci z Nové Demokracie (ND) premiéra Antonise Samarase náskok 2,5 až čtyř procentních bodů.
Před třemi dny ústav pro výzkum veřejného mínění Palmos Analysis uvedl, že SYRIZA vede nad ND o 7,5 procentního bodu. Při započítání přiměřeného počtu nerozhodnutých voličů by s 35,5 procenta hlasů a prémií 50 poslanců by levice podle tohoto odhadu obsadila 149 míst.
Co je SYRIZA? |
|
SYRIZA, což je aliance několik levicových subjektů v čele s Koalicí levicových a ekologických hnutí (SYN), vznikla před volbami v roce 2004, kdy získala v 300členném parlamentu šest křesel. Ve volbách v roce 2009 si už polepšila na 13 mandátů. Pak ale následoval obrovský vzestup úměrný tomu, jak se Řecko propadalo do stále hlubší ekonomické krize a nakolik strana tvrdá úsporná opatření provázená růstem nezaměstnanosti a pádem platů a důchodů ostře kritizovala. Prapor hlavní levicové strany převzala po socialistech, kteří kvůli podílu na restriktivní ekonomické politice ztratili přízeň většiny levicových voličů. V posledních volbách v červnu 2012 už byla SYRIZA druhá se 71 poslanci. Tehdy se SYRIZA zapsala jako oficiální politická strana, aby mohla soutěžit o bonusových padesát mandátů pro nejsilnější stranu. Byla tehdy pasována na skutečného vítěze voleb, protože například v lidnaté metropoli Aténách a také ve druhém největším městě Soluni dobyla drtivého vítězství. |
Boj o post jazýčku na vahách
O třetí místo se vede nelítostný boj mezi vládními socialisty na jedné straně a opozičními komunisty, neonacisty ze Zlatého úsvitu a protestním hnutím Potami (Řeka). Preference těchto stran, z nichž jedna převezme zřejmě pověstnou roli jazýčku na vahách, se pohybují kolem šesti procent hlasů, což by mělo představovat zhruba 18 poslaneckých mandátů.
Do parlamentu by se dostali ještě Nezávislí Řekové, kteří by měli těsně překonat tříprocentní hranici volitelnosti. Naopak pod ní může těsně skončit nová strana bývalého šéfa socialistů Jorgose Papandrea s názvem Hnutí demokratických socialistů.
Ať už volby dopadnou jakkoli, je zřejmé, že se řecká politická scéna změní. Deník Euobserver napsal, že za pět let se v Řecku zdiskreditovala celá generace centristických politiků. Když krize na jaře 2010 vypukla, vládlo v Řecku Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) pod vedením Papandrea, které mělo 40 procent hlasů, druhou hlavní stranou byla konzervativní Nová demokracie, která měla podporu třeniky voličů.
V současnosti bojují konzervativci o udržení ve vládě, zatímco socialisté ztratili vedoucí postavené na levici a bojují o udržení v parlamentu. Možnou koaliční spolupráci s oběma dosud vládními stranami Tsipras vylučuje.
Řekové nechtějí pryč z eurozóny
SYRIZA vyvolává neklid v mezinárodních finančních kruzích stále opakovaným záměrem vymoci si od věřitelů zrušení většiny dluhů. Její vůdce Alexis Tsipras argumentuje tvrzením, že ústupků se lze domoci, protože věřitelé nestojí o ztráty z případného řeckého bankrotu.
„Co se týče dluhu a smlouvy o půjčce, kterou chceme znovu projednat, nemáme v úmyslu dělat jednostranné kroky, pokud nás nikdo jednostranné kroky nedonutí udělat. I když si myslím, že jednostranné kroky nás nikdo nutit dělat nebude, protože by z takového vývoje neměl nikdo prospěch,“ prohlásil Tsipras v prosinci.
Tsipras v předvolební kampani tvrdí, že není jeho cílem vystoupit z eurozóny. Průzkum agentury GPO uvádí, že tři čtvrtiny Řeků chtějí zachovat společnou evropskou měnu euro. Zároveň se ale skoro 60 procent obyvatel obává, že hrozba ztráty eura není pro zemi zažehnána.
Autor: Euroskop