M. Bydžovská, L. Priknerová, Euroskop, 5.4. 2014
Otázky konkurenceschopnosti a podpory ekonomiky byly jedním z témat Podnikatelského fóra konaného při příležitosti oslav deseti let ČR v EU. Podle účastníků debaty by zemi prospěla stabilnější státní správa, zlepšení vzdělávacího systému, energetické politiky či úpravy imigrační politiky.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek poukázal na dvě největší výzvy, před kterými stojí české úsilí o posílení konkurenceschopnosti. Za největší překážku považuje špatně fungující státní správu. „Vláda má nyní před sebou nevyřešený a bolestný úkol, a to schválení zákona o státní službě.“ Ten byl sice přijat již v roce 2002, jeho účinnost však byla až dosud opakovaně odkládána.
Druhou českou slabinou je podpora inovací a jejich převádění do praxe, v čemž je ČR podle Mládka na „chvostu Evropy“. Jako určitý záblesk naděje na lepší časy se podle něj ukazuje třeba plán německého Fraunhoferova institutu otevřít pobočku v Praze. Prestižní vědecký ústav si může přičíst na své konto například vynález zvukového formátu mp3.
Podobně viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar upozornil, že špatně funguje spolupráce podniků a vysokých škol. Vyřešit by to měl podle něj nový vysokoškolský zákon.
1. náměstek Daniel Braun na Podnikatelském fóru (foto: vlada.cz)
Co si přeje průmysl
„Každý subjekt si musí svou konkurenceschopnost vybojovat sám, ale vláda vytváří prostředí, v kterém se firmám buď daří, nebo nedaří,“ nechal se slyšet Špicar. Dále představil očekávání Svazu průmyslu a dopravy od nové vlády v této oblasti.
Za nejdůležitější považuje změnu energetické politiky. „České podniky platí za elektřinu několikanásobně víc než německé, přitom naše ekonomika je na průmyslu postavená,“ uvedl. Za vinu to dává především nevhodné legislativě na podporu obnovitelných zdrojů. Zásadní je podle něj i výstavba infrastruktury. Letos přitom hrozí, že nebude postaven ani kilometr nové dálnice.
Česko by mělo nalákat mozky
Podnikatele trápí i nedostatek lidských zdrojů. Vyřešit by to mělo na jednu stranu lepší sladění struktury vzdělávání, aby se shodovala s poptávkou na pracovním trhu, a současně úprava imigrační a vízové politiky. Ta by měla cíleně přilákávat vysoce kvalifikované experty.
Stejnému tématu se věnoval i člen představenstva České spořitelny Daniel Heler. Jako příklad uvedl potíže jedné firmy při zařizování dokumentů pro inženýry z Ukrajiny, které trvalo šest měsíců. Česko by podle něj mělo aktivně vytvářet pozitivní obraz země v zahraničí, který by experty motivoval k rozhodnutí přesídlit do ČR.
Jak obchodovat s Čínou?
Diskuse se stočila i k otázce ekonomické spolupráce s Čínou. Ministr Mládek vyzdvihnul, že Čína je druhá největší ekonomika světa a její význam nadále poroste. Již nyní je po Německu druhým největším dovozcem do ČR, v opačném směru je však Čína až 17. exportní destinací ČR. Vláda by se tak chtěla zaměřit na podporu nalezení nových obchodních příležitostí v teritoriu.
Podle Helera je nutné klást ve vztazích s Čínou větší váhu na ochranu práv duševního vlastnictví. „Do Číny se dá vyvézt zboží pouze jednou, pak už to není třeba,“ poukázal jako ilustraci na vtip rozšířený mezi českými byznysmeny.
Nový předseda odborů Josef Středula poukázal na nutnost, jasně stanovit priority a směřování země. „V ČR bylo vytvořeno 130 strategií na všemožné oblasti, mnoho z nich vůbec nemělo vzniknout. S nadsázkou bychom mohli říci, že by z nich byl dobrý vývozní artikl,“ řekl.
Euro očima podnikatelů
Na konferenci rovněž vystoupili někteří podnikatelé, kteří se zamýšleli nad tím, jestli členství ČR v EU byla ekonomický „success story“ nebo promarněná příležitost.
„Vnímám naši závislost na eurozóně jako rostoucí“, řekl investiční bankéř Ondřej Jonáš. Podle něj by měl vstup do eurozóny stejné prorůstové dopady jako přístup ČR do Unie. Jonáš odhadl případný český růst HDP o 1,5 procenta, za deset let pak o 12 procent. Dodal ovšem, že v otázce konvergence jsme zatím příliš velkého úspěchu nedosáhli. Jako největší přínosy vstupu ČR do eurozóny uvedl rozvoj finančního trhu, zatraktivnění ČR pro domácí i zahraniční kapitál, větší transparentnost nebo širší příležitosti. Naopak varoval před rizikem fungování dvojí měny, a to například v oblasti účetnictví a transakcí. Jonáš také upozornil na naši současnost spjatost s jednotnou evropskou měnou tím, že očekávané budoucí výdaje jsou už dnes na jednotném trhu indexované v euru.
Generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek vidí hlavní přínos vstupu ČR do EU v možnosti podnikatelů uplatňovat svůj byznys na větším trhu. „Nejde pouze hovořit o pomazánkovém másle,“ řekl. Podle něj evropská standardizace a unifikace v mnoha oblastech podnikům pomohla. Existenci jednotných norem stejně jako možnost vstupu na jednotný evropský trh vidí pozitivně i Zbyněk Frolík ze společnosti Linet vyrábějící zdravotnická lůžka.
Na druhou stranu Palíšek kritizoval nízkou ochranu trhu EU, nebo neochotu České republiky zapojovat se do rozhodovacích procesů. Zmínil také evropské fondy, u nichž je podle něj třeba se dívat nejen na to, kolik z nich náš stát vyčerpá, ale také na jaké projekty. Frolík dodal, že komerční sektor se vyznačuje „krátkozrakým využíváním dotací“. EU pak zkritizoval za někdy zbytečnou regulaci v některých oblastech např. v agendě životního prostředí.
Kohezní fondy a ČR
Náměstek z Ministerstva pro místní rozvoj Daniel Braun ve vystoupení uvedl, že za roky 2007-2013 bylo podpořeno na padesát tisíc projektů v hodnotě 585 miliard korun. Vzniklo přímo 72 tisíc pracovních míst. Podle Brauna jde v případě evropských fondů ukázat měřitelný pákový efekt; krátkodobé efekty se pohybovaly mezi 0,8 až 1,1 % HDP, dlouhodobé kolem půl procenta HDP s trendem k jednomu procentu.
Prostředky z fondů EU šly z 35 % na dopravní infrastrukturu (železniční koridory, pražský okruh apod.), druhou největší položkou byl výzkum a inovace (18,6 %), dále vzdělávání (12,1 %) a životní prostředí (10, 7 %). V tomto případě Braun připomenul, že díky fondům má nyní v ČR každá obec nad dva tisíce obyvatel svoji čističku odpadních vod.
Na novou finanční perspektivu je ČR podle Brauna metodicky připravena. Česká vláda schválila 9. dubna 2014 dohodu o partnerství s Evropskou komisí. Již nyní je jasné, že nejvíce peněz půjde do třech operačních programů, které se zaměří na dopravu, regionální rozvoj a inovace.
Autor: Marie Bydžovská, Lucie Priknerová, Euroskop
