Lucie Priknerová, Euroskop, 4.3. 2014
V Turecku byl přijat zákon, který umožňuje blokovat některé internetové stránky i bez soudního příkazu. Ukládá také poskytovatelům internetových serverů na požádání zpřístupnit data příslušným státním orgánům. Jeho autorem je Strana spravedlnosti a rozvoje premiéra Recepa Erdogana. Prezident Abdullah Gul kontroverzní opatření podepsal s tím, že k němu dojednal dodatky, z nichž jeden limituje objem dat, který kontrole podléhá, a druhý žádá soudní povolení do 24 hodin po zásahu do webu. Ovšem ani to mu nepomohlo. Během několika hodin přišel o 80 tisíc fanoušků na Twitteru. Vzhledem k tomu, že má celkově čtyři miliony followerů, ho tato protestní forma ještě příliš nezasáhla.
Turecký premiér přišel s návrhem zákona v době, kdy musel řešit korupční skandál týkající se příbuzných členů vlády. Provládní noviny Yeni Safak, Star, Sabah sice podpořili oficiální stanovisko premiéra, že korupční skandál je justiční spiknutí proti jeho osobě, ovšem Erdogan potřeboval omezit ostatní média. „Nový internetový zákon je pro Turecko katastrofou… … Legalizuje v Turecku cenzuru a dohled, což je v rozporu s naší ústavou a všemi mezinárodními konvencemi, kterých je Turecko součástí“, říká pro The Guardian profesor ústavu komunikace istanbulské Bilgi University a člen Alternative Informatics Association Özgür Uçkan. Poté, co se veřejnost dozvěděla, že vláda zákon chystá, do ulic vyšly tisíce protestujících.
Novináři za mřížemi
Svobodě internetu se v Turecku nedaří mj. proto, že předseda vlády ho nemá příliš v oblibě. BBC píše, že Erdogan sociální sítě označil za „nejhorší hrozbu společnosti“ a Twitter nazval „metlou lidstva“. Turecko je v porovnání s ostatními státy k médiím více represivní. Agentura Reuters si všímá dvou měřítek stavu médií v zemi. Tím prvním je index svobody tisku, ve kterém je podle Reporters Without Borders Turecko na 154 místě ze 178 zemí. Druhým pak zpráva Komise na ochranu žurnalismu, která uvádí, že v zemi bylo v prosinci 2013 uvězněno 40, což je nejvíc na světě. Stát už před přijetím stávajícího nového zákona svobodu internetu značně omezoval. Podle The New York Times se Turecko stalo zemí, která Google požádala o vymazání nejvíce položek- za první polovinu roku 2013 jich bylo 12 tisíc.
Blokace se dotkla také politických nepřátel tureckého vedení, tedy serverů podporujících kurdské aktivisty. Oficiálně byla předchozí legislativa zaměřená na ochranu dětí před nevhodným obsahem webů, v novém zákoně jsou zásahy na internetu ospravedlňovány ochranou soukromí osob. Zároveň je zdokonalením předchozího nastavení, protože podle USA Today odstraňuje technické kličky, kterými bylo dosud možno omezování internetu obejít. Nově poskytovatel webu čelí také hrozbě pokuty do výše 44 500 dolarů. Turecké vedení ale postupuje i shora.“ Vláda zkouší kontrolovat média za pomocí šéfů a žurnalistů, kteří k nim mají blízko“, uvedl pro Euronews novinář Hilmi Hacaloğlu.
S cenzurou do Evropy?
Se sofistikovanějším omezením internetových svobod ale přišla i kritika od EU. Mluvčí Evropského komisaře pro rozšiřování Štefana Füleho Peter Stano pro EU Business uvedl, že turecký přístup vyvolal „vážné obavy“ a „musí být revidován v souladu s evropskými standardy.“ Proti tureckému omezení internetu se vyslovila i europoslankyně za ALDE Marietje Schaakeová:“V kontextu přístupových rozhovorů musí Komise vyjasnit, že tento druh legislativy je nepřípustný a porušuje kritéria, které bude Turecko muset nakonec dodržovat (Kodaňská kritéria).“ Digitální svoboda se stala jedním z kritérií přístupových dohod právě na návrh Schaakeové.
I přes to, že předseda Evropského parlamentu Martin Schulz turecký zákon odsoudil, po jednání s Erdoganem v Berlíně dala Angela Merkelová podle Deutsche Welle pokračování přístupových rozhovorů s Tureckem zelenou. Obě země mají úzké obchodní vazby, jen za rok 2012 proběhly vzájemné transakce v objemu 32,1 miliard eur.
Turecko je kandidátskou zemí EU od roku 1999, v roce 2013 znovu vstupní rozhovory obnovilo. Problémy ve vztazích EU- Turecko se podle Financial Times objevily ještě před uvedením nového internetového zákona- Evropská komise po Ankaře požadovala, aby zastavila legislativní plány na kontrolu nad soudci a státními zástupci, a navíc kritizovala to, že turecká vláda přemístila a propustila stovky policejních důstojníků, aby znesnadnila rozkrývání korupčních kauz.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop