Lucie Priknerová, Euroskop, 25.2. 2014
Sen skotských nacionalistů se střetává s tvrdou realitou. Cesta nezávislého Skotska do EU by zřejmě nebyla tak jednoduchá. Podle studie think-tanku New Direction by Skotsko mohlo přijít až o 1,097 miliard eur ročně kvůli tomu, že by už dál nevyužívalo výhod, které si v EU vyjednala Velká Británie, tedy opt-outu z eura, opt-outu z Schengenu a rabatu na rozpočtu.
V případě, že by se Skotsko muselo stát součástí Schengenského prostoru, hraniční kontroly by ho ročně stály 126 milionů eur. Ztrátou slevy na rozpočtu vyjednanou Margareth Thatcherovou v roce 1984 by Skotsko přišlo o 354 milionů eur. K těmto položkám by mohly přibýt ještě další ztráty spjaté s tím, že nově nezávislý stát by navíc musel dotovat britský rabat a s předpokládaným zánikem 17 tisíc pracovních míst souvisejícím se ztrátou zmíněných výhod, která Británie má. Přechod na euro by byl nejdražší – vyšel by na 562 milionů eur. Na tom, že nezávislé Skotsko by nemohlo používat libru, se dohodli ministr financí George Osbourne, představitel labouristů Ed Balls a liberálů Danny Alexander.
Jeden z vůdců pro skotskou nezávislost Blair Jenkins to pro The Scotsman odmítá: „Prostě není možné říct, že když Skotsko bude volit Ano, zbytek Spojeného království je nástupnický stát, nástupnický stát si uchová všechen majetek a potom nemáte nárok na Bank of England, nemáte nárok na měnu, potom nemáte nárok na nic z toho majetku, ovšem účastníte se podílu na povinnostech.“
S tím, jak se Westminster snaží Skotům představit nezávislost jako méně lákavou variantu za využití svého dominantního postavení, hlasy volající po skotské nezávislosti paradoxně mírně posilují. Britský týdeník The Week přišel s nejnovějšími výsledky průzkumu veřejného mínění pořádaného agenturou ICM. Podle nich bylo v lednu 2014 připraveno hlasovat pro skotskou nezávislost 37 procent lidí, zatímco v září 2013 to bylo jenom 32 procent. Proti bylo na konci letošního ledna 2014 44 procent, což je pět procent méně než v září 2013.
Nechají se Skoti „uplatit“ britskou vládou?
Zastánci skotské nezávislosti jako jeden z hlavních argumentů také používají ekonomiku, ovšem vidí celou záležitost z jiného úhlu. V případě, že by vzniklo Skotsko jako samostatný stát, tak by do jeho rozpočtu mohly putovat příjmy z ropy v Severním moři. Britský premiér David Cameron přijel do skotského Aberdeenu, aby tento argument oslabil. Slíbil zvýšit příjmy z těžby na 200 miliard liber, což podle The Independent a The Telegraph souvisí s doporučeními ropného magnáta Sira Iana Wooda, která by vedla k vytěžení o 4 miliard barelů více během příštích 20 let.
Britský premiér přesvědčoval Skoty, jak výhodné by bylo zůstat v Británii, protože Spojené království má větší kapacity na zajištění výhod plynoucích z těžby. „Británie podporovala ropný a plynařský průmysl v Severním moři po mnoho let, pracovali jsme spolu, abychom měli ekonomický úspěch, na který by byla hrdá celá země“, řekl Cameron pro Sky News. „Slibuji, že budeme pokračovat ve využívání široké britské záštity, abychom investovali do tohoto životně důležitého průmyslového odvětví, abychom přitáhli firmy, vytvořili pracovní místa, rozvinuli schopnosti našich mladých lidí a zajistili to, že budeme moci soupeřit v globální soutěži,“ dodal.
Faktu, že zkušená britská správa může být pro rozvoj ropného průmyslu výhodnější, nahrávají i prognózy, které hovoří o postupném vyčerpávání zásob nerostných surovin. Skoti na ně tudíž nemohou do budoucna příliš spoléhat. Dalším lákadlem, které Westminster pro Skoty připravil, bylo převedení větší zodpovědnosti v oblasti hospodaření. Obyvatelé Skotska si mají vyzkoušet, jaké to je pracovat s vlastním dluhem, a podle toho si řádně rozmyslet svoji volbu v referendu. Region totiž dostal povolení vlastní dluh si navýšit.
„Možnost vydávat vlastní dluhopisy dává Skotsku nové pravomoci a nové povinnosti, v rámci britských záruk“, uvedl pro agenturu Reuters britský ministr financí George Osbourne. „Spolu s významnou novou daní a výdajovými pravomocemi, které už jsme dali…“, řekl ministr. Podle něj je to další důkaz toho, proč být součástí Spojeného království dává Skotsku to nejlepší z obou světů.
EU Skotům nic zadarmo nedaruje
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso pro European Voice řekl, že v případě schvalování vstupu Skotska do EU by mohlo Španělsko použít veto, protože podobně je země od roku 2008 také proti nezávislosti Kosova a dodal, že přistoupení Skotska by bylo „extrémně obtížné, ne- li nemožné“.
Postoj EU tedy nahrává britské vládě, která ho neváhá využít. Britský ministr zahraničí William Hague pro EU Business řekl:“ Nad členstvím Skotska v EU se vznášejí otazníky“, a dodal:“nikdo neví, jak dlouho by trvalo, než by se Skotsko stalo členem EU.“
Mats Person z think-tanku Open Europe na stránkách The Telegraphu popsal proces, kterým by se Skotsko mohlo samostatným státem stát. Po přihlášce by následovalo posouzení Evropské komise o kompatibilitě práva, které by bylo v tomto případě spíše formalitou, protože Skotsko už součástí EU je, pak s přístupem nové země musí souhlasit vlády všech členských států, přičemž každá z nich má právo veta. Pak by následovalo projednávání 35 přístupových kapitol.
V rámci nich by se podle Persona skotský vůdce Alex Salmond pokusil dojednat britskou podobu výjimek jakou má Británie pro oblast rozpočtu, pasových kontrol, kriminality, imigrace a také opt-out z přijetí eura. Pak by byl vypracován návrh Přístupové dohody, který by musel být přijat jak Evropským parlamentem, tak parlamenty všech členských států EU.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop