Marie Bydžovská, Euroskop, 5.2. 2014
Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová plánuje během dnes končící návštěvy Kyjeva nabídnout zemi finanční pomoc. Ta ale nebude zadarmo a na oplátku bude EU od Ukrajiny vyžadovat reformy.
Vysoká představitelka pro zahraniční politiku EU se o pomoci vyjádřila pro Wall Street Journal, nechtěla však uvést, jak vysokou sumu by mohla EU nabídnout. Podle diplomatů z jejího úřadu se bude jednat o společný projekt mezinárodní skupiny dárců. Vedle EU a USA se jí zúčastní třeba Norsko, Japonsko nebo Ázerbájdžán.
Podmínkou finanční asistence mají být ústupky Janukovyčova režimu vůči požadavkům opozice, nevyžadovala by však podepsání asociační dohody s EU či splnění doporučení Mezinárodního měnového fondu pro dlouhodobé hospodářské reformy.
Dnešní Financial Times informoval, že podmínkou podpory ze Západu nebude odstoupení prezidenta Janukovyče. Bude však vyžadovat vytvoření technokratické vlády národní jednoty, jíž by kontrolovali zástupci opozice a byla by odhodlána k reformě ukrajinské ekonomiky a obnovení rozhovorů s EU o obchodní dohodě. Podle tohoto scénáře by současný prezident zůstal v čele země do řádných voleb v příštím roce.
V Evropské unii podle portálu Euobserver také roste podpora litevskému návrhu, aby EU uvalila na Ukrajinu sankce. Zatím tuto možnost prosazují podle serveru tři země. Německo sice prý mezi trojicí není, tamní ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se však pro televizi ARD v pondělí vyjádřil, že „v této situaci potřebujeme ukázat sankce jako vážnou hrozbu.“
Protestující na kyjevském náměstí Svobody (foto: čtk/Yaghobzadeh Rafael)
Ukrajina na hraně bankrotu
Evropská nabídka přichází v době, kdy Kyjev peníze nutně potřebuje. Rusko zmrazilo výplatu slibovaného záchranného balíčku ve výši 15 miliard dolarů do doby, než bude ustaven nový předseda vlády, a varovalo, že Ukrajina dluží svému východnímu sousedu 2,7 miliard dolarů za plyn. Hrozba ukrajinského bankrotu tím nabírá reálných obrysů. Navíc se propadá i kurz ukrajinské měny, který dnes klesl na nový rekord 9,4 hřivny za dolar.
Diplomaté proto podle Euobserveru upozorňují, že EU by neměla poskytnout pomoc za příliš snadných podmínek. „Nastal okamžik, kdy EU může přitlačit na pilu a ustavit podmínky, které povedou k hlubokým a nezvratitelným změnám politického režimu,“ řekl zdroj z EU portálu.
Avšak EU není v otázce vztahu k Ukrajině stále rozhodnutá. Předseda Komise José Manuel Barroso mírnil po vyjádření Ashtonové očekávání na rozsah evropské pomoci. „Nechceme se účastnit soupeření ve vyjádřeních, kdo zaplatí Ukrajině víc,“ řekl novinářům.
Agentura Reuters následně citovala diplomata EU, který se nechal slyšet, že EU žádný nový balíček nepřipravuje, kromě financí, jež slíbila v souvislosti s podpisem asociační dohody. EU tehdy navrhla Kyjevu finanční pomoc ve výši 610 milionů dolarů (asi 1,3 miliardy korun). Janukovyč v té době sumu označil za směšnou.
Slabiny pomoci ze Západu
K opatřením vůči Ukrajině se vyjádřila i americká administrativa. „Zatím jsme v prvotním stadiu… Konzultujeme s EU a dalšími partnery, jakou podporu bude Ukrajina potřebovat poté, co bude nová technická vláda ustavena,“ řekla tisková mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psakiová.
USA zdůrazňuje, že Ukrajina se bude muset řídit programem reforem doporučených Mezinárodním měnovým fondem. Vysoko postavený americký diplomat se pro list Wall Street Journal vyjádřil, že „důležité je nabídnou Ukrajině lákadlo, které ji přesvědčí zvolit si řešení, jež by ukončilo násilí a odvedlo Ukrajinu z cesty do ruského vlivu“.
Američtí diplomaté nicméně pro americký list připustili, že si od začátku uvědomovali, že nabídka EU a USA nemůže trumfnout ruský finanční balíček, jehož pomocí se Putin pokusil odlákat Janukovyče od směřování k evropské integraci. Ruská pomoc oproti té nabízené ze Západu není svázaná s ekonomickými podmínkami.
Nabídka z Ruska
Moskva láká Ukrajinu do svého projektu – Euroasijské unie, do níž by chtěla začlenit i další postsovětské země. Členství Ukrajiny v obou bezcelních zónách – tedy v evropské i euroasijské s Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem – není podle shodného mínění Bruselu i Moskvy možné.
Analytici se domnívají, že Ukrajina v listopadu ustoupila od podepsání asociační dohody s EU pod tlakem Ruska. Ruský prezident Vladimir Putin Ukrajinu v létě varoval, že v případě podpisu smlouvy s EU bude muset celní unie Ruska, Kazachstánu a Běloruska přemýšlet o „ochranných opatření“ bránících pronikání evropského zboží na jejich trhy. Ukrajina je také závislá na dovozu ruského plynu.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop