Mariana Pítrová, Euroskop, 10.9. 2013
Eurokomisařka Viviane Redingová se v osmadvacítce proslavila odvážnými projekty. Některé z nich, jako regulaci roamingu, dovedla do zdárného konce. Jiné, jako sporné kvóty pro ženy ve vedení velkých společností, prosazeny dosud nebyly, ale rozpoutaly nevídanou diskuzi. Neméně ambiciózní je i zatím poslední návrh energické Lucemburčanky, díky kterému by mohl Brusel intervenovat do právních krizí členských států a vmísit se tak do sporných témat jako deportace Romů ve Francii či některé kroky maďarské vlády.
Redingová minulý týden vystoupila na půdě bruselského think-tanku CEPS s návrhem na vytvoření nové pravomoci Komise v rámci justice členských států. Eurokomisařka uvedla, že Evropa se musela v posledních letech potýkat nejen s ekonomickými a finančními potížemi, ale rovněž s řadou skutečných krizí právního státu. Podle Redingové by do právních krizí měla nově zasahovat Evropská komise jako kvazisoudní orgán společně s výkonným evropským ministrem spravedlnosti.
Jako příklad, kdy by se nová pravomoc uplatnila, uvedla komisařka nedávné spory o nezávislost justice v Maďarsku, ústavní otřesy mezi rumunským premiérem a prezidentem, nebo pár dní starou aféru mezi britskými úřady a novinářem, který zveřejnil informace o americkém špionážním programu.
Postačí článek Lisabonské smlouvy?
Brusel by pomocí nového mechanismu mohl prosadit vlastní lidskoprávní legislativu a jak podotýká britský Telegraph, na pořad jednání by se tak dostala třeba otázka volebního práva vězňů, o kterou se dlouhodobě pře Londýn se Štrasburkem. Redingová chce využít stávající podobu Lisabonské smlouvy, konkrétně článek 258, a jeho výklad rozšířit extenzivně tak, aby se dotýkal většího okruhu záležitostí. Článek ve své stávající podobě umožňuje Komisi vydat odůvodněné stanovisko směrem k vládám členských států v případě, že porušily povinnost, která pro ně vyplývá ze zakládajících smluv.
„Komisi to umožní podniknout kroky v případě, že bude docházet k porušení základních lidských práv v členských státech. Uznávám, že by se jednalo o velký krok směrem k federalizaci,“ uvedla komisařka s odkazem na Spojené státy americké, kde aplikace dodatků ústavy Nejvyšším soudem na jednotlivé státy trvala dlouhých sto let.
Dalším krokem k fungování odvážného mechanismu jsou pak změny přímo v primárním právu, které by položily legislativní základ pro nové pravomoci Komise. Ta by pak nově měla právo sledovat a sankcionovat vlády členských států za situace, které dnes Redingová označuje za krize právního státu. K novému konceptu se má tento týden vyjádřit také šéf Komise José Manuel Barroso.
Britský humor dostihl i Redingovou
Návrh vyhlášené eurofederalistky se nesetkal zrovna s úspěchem, a to především na Britských ostrovech. Cameronova evropská politika se dlouhodobě vymezuje vůči hlubší integraci, ať už prostřednictvím slibu vyhlášení referenda či vyjednáváním o návratu některých pravomocí zpět do Londýna. Profederalistický směr Redingové je tak britským médiím i veřejnosti dlouhodobě trnem v oku. Za návrh na vytvoření bruselského dozoru nad justicí členských států si bruselská politička vysloužila například kritický článek z dílny think-tanku Open Europe s titulkem „Viviane Redingová: Eurokomisařka pro Mars“.
Spravedlnost je pro Brity navíc horkým tématem. Už na konci loňského roku britská ministryně vnitra vnesla do evropské debaty otázku odstoupení Londýna od společných politik v oblasti justice a policejní spolupráce. „Pro většinu Britů a Evropanů jsou ambice paní eurokomisařky něčím absolutně cizím a odpuzujícím,“ glosoval kontroverzní návrh britský europoslanec Timothy Kirkhope. Jeho názor pak trefně doplnil již zmiňovaný komentář Open Europe. „Kdosi nedávno v Bruselu prohlásil, že pokaždé, když paní Redingová otevře ústa, Nigel Farage získává tisíc dalších hlasů.“
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop