Hizballáh se dostal na černou listinu teroristů EU

Euroskop, 29.7.2013

Evropská unie minulý týden zařadila ozbrojené křídlo Hizballáhu na seznam teroristických organizací.

Na seznam teroristických organizací zařadili vojenskou odnož libanonské šíitské organizace podporované Íránem na začátku týdne při setkání v Bruselu ministři zahraničí EU. Českou republiku zde zastupoval nový ministr zahraničí Jan Kohout. Hnutí Hizballáh už předtím bylo na seznamech teroristických organizací vlád Spojených států, Velké Británie, Francie, Kanady, Austrálie, Nizozemska, Izraele a Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu. Na společný seznam EU se ozbrojené křídlo hnutí dostalo až po dlouhé debatě. Rozhodnutí ministrů nabylo účinnosti minulý pátek, kdy vyšlo v Úředním věstníku Evropské unie.

Hizballáh funguje i jako politická strana a kromě ozbrojenců tak disponuje i křesly v libanonském parlamentu a dvěma ministerskými posty v libanonské vládě. Méně známým faktem je, že Hizballáh provozuje čtyři nemocnice, dvanáct škol a dokonce se do určité míry zabývá i životním prostředím. I proto je zařazení organizace na seznam poněkud kontroverzní – zatímco podle některých je politické a vojenské křídlo neoddělitelné a Hizballáh by měl být odsouzen jako celek, jiní zdůrazňují nevojenské aktivity hnutí. Podle Íránu, který organizaci už tři dekády podporuje a je jeho největším spojencem, je zařazení na seznam zase nelegetimním krokem proti odporovému hnutí. Hizballáh byl totiž v 80. letech zformován kvůli izraelské okupaci Libanonu s účelem vést proti Izraeli guerillovou válku. Tel Aviv naopak zařazení hnutí na seznam pochopitelně vítá.

Rozhodnutí ministrů EU bylo přitom kompromisem. Česká republika, která se již delší dobu proti umístění celé organizace na seznam stavěla, společně s některými dalšími státy (např. s Itálií a Španělskem) prosadila, že EU i nadále zachová kontakt s politickým křídlem Hizballáhu, zatímco na seznamu bude pouze jeho vojenská odnož. K tomuto postoji vedly diplomaty obavy, že zařazení celého hnutí na seznam by mohlo destabilizovat situaci v regionu. Na druhé straně největším zastáncem „blacklistování“ organizace byl britský ministr zahraničí William Hague.

Vlády EU by nově například mohly zmrazit aktiva vojenského křídla tohoto hnutí a ochromit tak jeho financování. Nedojde však k žádným sankcím ani zákazům cestování do EU namířeným proti jednotlivým členům organizace. Ti tak budou moci po Evropě stále volně cestovat. Umístění vojenského křídla hnutí na seznam bude navíc každých šest měsíců znovu vyhodnocováno.

Vůdce hnutí Hasan Nasralláh, který se kvůli obavám o svůj život od roku 2006 skrývá, se ke kroku EU vyjádřil až dva dny po umístění Hizballáhu na seznam. Podle něj by tento krok mohl podnítit izraelskou agresi vůči Libanonu, která by mohla být vedena pod záminkou války s terorismem. Je však pravdou, že bezpečnostní situace v Libanonu je v souvislosti s konfliktem v Sýrii, ze které se do země přelévá násilí, velice neuspokojivá.

Ministry k rozhodnutí vedl jednak teroristický útok proti izraelským turistům loni v létě v bulharském Burgasu (tedy na území EU), připisovaný vojenskému křídlu Hizballáhu, a jednak aktivní zapojení jeho milic do občanské války v Sýrii, ve kterém se hnutí staví na stranu prezidenta Asáda (jež je rovněž napojený na Írán). Na zařazení vojenského křídla organizace na „blacklist“ je tak třeba nahlížet i ve světle změny západního postoje ke konfliktu v Sýrii, ve kterém se Spojené státy i některé státy EU stále více přiklánějí k aktivnější podpoře povstání. Prvním signálem této nové pozice bylo už květnové neprodloužení evropského zbrojního embarga, jež umožňuje zásobování povstalců vojenským materiálem.

Autor: Euroskop