Marie Bydžovská, Euroskop, 25.7. 2013
Dostavba jaderné elektrárny Temelín by mohla získat státní pomoc v rámci podpory nízkouhlíkových energií. Tedy pouze v případě, že bude schválen připravovaný dokument Komise o poskytování státní podpory pro oblast energetiky a životního prostředí, který předčasně unikl do médií a o kterém jako první informoval německý deník Süddeutsche Zeitung.
Za srovnání podmínek pro atomovou energetiku a obnovitelné zdroje, jako jsou solární či větrné elektrárny, dlouho bojovaly Velká Británie a Francie. V energetickém mixu těchto zemí, podobně jako v České republice, hraje jádro důležitou roli. Kvůli vysokým dotacím do „ekologických zdrojů energie“ ale klesla cena silové elektřiny na historická minima a investorům se v současnosti nevyplatí riskovat vysoké náklady, na které by je za současné cenové volatility přišla stavba nových jaderných zdrojů.
Zastánci jaderné energetiky argumentují tím, že tyto zdroje mají stejně jako další podporované čisté energetické zdroje nízké emise CO2, a přispívají tedy k dosažení cílů, které si EU stanovila v politice ochrany klimatu. Z této logiky vychází i návrh, o kterém nyní EU diskutuje, tedy umožnit státům, aby podporovaly jadernou energetiku, podobně jako již nyní mohou podporovat například solární elektrárny.
Ačkoliv vše probíhá zatím v neformální rovině, návrh Komise již vzbudil pozdvižení v Německu, Rakousku i mezi zástupci frakce Zelených v Evropském parlamentu. „Evropská komise se snaží postavit již překonanou Smlouvu o Euroatomu z roku 1957 nad současnou legislativu vztahující se k vnitřnímu trhu a životnímu prostředí. To je absurdní,“ nechala se slyšet místopředsedkyně Zelených Claude Turmesová.
„Díky pravidlům, která byla nyní navržena, se stavba nových jaderných elektráren znovu stane atraktivní. Upadající skupiny stojící za jadernou energetikou se dostanou zpět nad vodu díky vysokým dotacím udělovaným po mnoho let,“ doplnila ji spolupředsedkyně evropských Zelených Rebecca Harmsová.
Co stojí v dokumentu? |
|
Připravovaný dokument Komise, vodítka (tzv. guidelines) o poskytování státní podpory pro oblasti energetiky a životního prostředí, podle Süddeutsche Zeitung označuje rozvoj jaderné energetiky za jeden z cílů EU, k jehož dosažení bude moci být použita i státní podpora na „vybudování a provoz jaderné elektrárny“. Nová pravidla pro poskytování státní podpory mají podle listu dát investorům už od počátku právní jistotu možné pomoci ze strany státu. Úřady ale budou muset například prokázat, že chystaná elektrárna je nutná k zajištění dodávek energie na daném území a že nezbytné investice do ní jsou příliš vysoké na to, aby je bylo možné pokrýt výhradně ze soukromých zdrojů. Britský Financial Times dodává, že podle návrhu by členské země měly mít možnost využít státní podpory pro projekty zaměřené na řešení „selhání trhu“ po omezenou dobu a pouze do takové míry, aby mechanismus nenabízel víc než „přiměřenou míru návratnosti“. Návrh by měl stanovit, že jaderná energetika bude podléhat stejným podmínkám státní podpory jako obnovitelné zdroje, protože se také jedná o nízkoemisní zdroj. |
Podle mluvčího komisaře pro hospodářskou soutěž Antoine Colombaniho jde zatím jen o veřejné konzultace, které mají podle něj určit, zda by měl být stanoven zvláštní rámec pro posuzování státní pomoci v energetice.
Proces schvalování nových vodítek ze strany Komise je relativně zdlouhavý. V současné době medializované útržky návrhu jsou jen prozatímní verzí. Po schválení návrhu kolegiem komisařů by měl být dokument podroben veřejné konzultaci zúčastněných stran a teprve počátkem roku 2014 lze očekávat zveřejnění jeho konečné podoby. Některé ze zvažovaných návrhů budících kontroverze se tak ve finální verzi dokumentu nemusí vůbec objevit.
Češi a Britové jádro podporují
Colombani také připomněl, že státní pomoc jaderné energetice není ani v současnosti zakázána a že „některé členské státy zjevně chtějí jadernou energii dotovat“. Pokud má některý z členských států v současnosti zájem subvencovat jadernou elektrárnu, musí ale o povolení v každém jednotlivém případě žádat Brusel. Jedná se o složitou proceduru, která může po mnoha měsících skončit odmítnutím.
Britové například usilují o schválení státní pomoci na stavbu jaderné elektrárny Hinkley Point. Londýn se snaží v Bruselu vyjednat podmínky, za kterých by bylo možné pro danou elektrárnu garantovat výkupní ceny elektřiny, aniž by to bylo považováno za nedovolenou podporu podnikání.
O podobnou formu podpory usiluje i ČEZ pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín a v Česku se o této možnosti vede diskuze. V případě uzavření smlouvy zvané „contract for difference“ by po nezbytnou, předem jasně vymezenou dobu byla investorovi zaručena pevná výkupní cena elektřiny. Pokud by tržní cena byla pod tou stanovenou, energetické společnosti by byl rozdíl kompenzován. V opačném případě by přebytek tržní ceny nad cenou předem zaručenou odváděla daná společnost operátorovi trhu. Investoři by tak měli větší jistotu, že projekt pokryje své náklady. Za současných pravidel ale taková pomoc nemusí být Komisí povolena.
Německo a Rakousko návrh odmítají
Nový přístup spočívající v zahrnutí jaderné energetiky do stejné kategorie jako obnovitelné zdroje energií by tedy jednoznačně ulehčil rozvoj tohoto sektoru. To se ale nelíbí Rakousku a Německu, které se samy rozhodly s jadernou energetikou rozloučit. Rakouský ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovich podle agentury APA uvedl, že proti návrhu bude se svými spojenci bojovat „na všech úrovních“. Připojil se k němu i ministr průmyslu a energetiky Reinhold Mitterlehner, podle nějž se Rakousko postaví proti jakýmkoli snahám podpořit výstavbu jaderných elektráren.
Z Berlína přišel vzkaz až ze samých nejvyšších politických pater. „Německo hlasovalo proti tomu a toto stanovisko podporuji,“ uvedla v pátek na tiskové konferenci v Berlíně kancléřka Angela Merkelová.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop