Marie Bydžovská, Euroskop, 2.7. 2013
Spolu s prázdninami začalo i první předsednictví EU země, která bývala součástí Sovětského svazu. Pobaltskou Litvu čeká nezvykle velký objem legislativních návrhů, jejichž přijetí musí předsednická země zprostředkovat.
„Není překvapením, že naše hlavní priority budou reflektovat ekonomickou situaci v Evropě,“ vyjádřila se před zahájením předsednictví litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová, o které se spekuluje jako o možné nástupkyni současného stálého předsedy EU Hermanna van Rompuye.
Generální zkouška pro „železnou lady“
Žena, která si zaslouží titul železná lady přinejmenším stejně jako Margaret Thatcherová i Angela Merkelová, nejen proto, že vlastní černý pásek v karate, ale i za prosazení tvrdé úsporné cesty z hospodářské krize, bude mít v příštím pololetí nespočet příležitostí ukázat, že je pro prestižní funkci vhodnou kandidátkou.
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová (foto: Facebook)
„V pobaltských státech jsme po roce 2009 museli přijmout velmi radikální úsporná opatření. V Litvě jsme byli nuceni uspořit 12 procent HDP v průběhu dvou let. Snížili jsme platy ve veřejném sektoru o pětinu a důchody o desetinu. Naše úsporné politiky byly mnohem hlubší, než to, co vidíme nyní v jižní Evropě. A po dvou letech jsme se vrátili k růstu,“ vyzdvihla Grybauskaiteová litevské ekonomické úspěchy pro rozhovor s magazínem Spiegel.
Legislativní smršť
V příštích šesti měsících čeká třímilionovou zemi doslova legislativní smršť. Spolu s evropskými institucemi bude muset protlačit soukolím Evropské unie rekordní počet 563 návrhů. Žádné předsednictví konané od schválení Lisabonské smlouvy takové výzvě nečelilo.
Z velké části způsobil obrovský objem legislativních návrhů soubor dokumentů souvisejících se sedmiletým rozpočtovým rámcem EU. Členské státy a Evropský parlament dokázaly najít kompromis o příjmech a výdajích EU teprve před pár dny a celé břemeno schvalování souvisejících legislativních aktů tak padlo na litevské předsednictví, protože nový finanční rámec musí platit již 1. ledna.
Pokračování českého snu
I přesto, jak velký objem práce na Litvu připadnul z „běžné agendy“, kterou si předsedající země nemůže vybírat, snaží se malá země vtisknout příštím šesti měsícům i vlastní tvář. Velký důraz chce klást podobně jako české předsednictví v roce 2009 na projekt Východního partnerství.
Prostřednictvím Východního partnerství EU usiluje o navázání užších vztahů s Ukrajinou, Moldavskem, Gruzií, Arménií, Ázerbájdžánem a ve vzdálenější budoucnosti Běloruskem. V listopadu bude Vilnjus hostit summit Východního partnerství, který je důležitou událostí, jelikož se koná jen jednou za dva roky.
Zda se podaří do té doby dosáhnout hlavního cíle – uzavření asociační dohody s Ukrajinou, nezáleží pouze na Litvě. „Chceme dohody s Ukrajinou dosáhnout ještě před summitem a přejeme si úspěch v těchto jednáních. Hlavní břemeno ale leží na zemích, které musí dokončit své domácí úkoly. Nechceme dělat kompromisy,“ vyjádřil se o perspektivách uzavření smlouvy litevský velvyslanec v ČR Aurimas Taurantas na akci organizované v Evropském domě v Praze.
Problematické vztahy s Běloruskem
Ještě obtížnější bude jednání s Běloruskem, vůči němuž Evropská unie spolu s USA vyhlásila sankce počátkem roku 2011 v reakci na silnou vlnu represí, které režim prezidenta Alexandra Lukašenka rozpoutal proti opozici. „Chceme, aby se Bělorusko zúčastnilo summitu ve Vilniusu, a věříme, že i v Minsku nastanou určité změny vedoucí k lepší spolupráci,“ řekl o komplikovaném vztahu se sousední zemí Taurantas.
Bělorusko je pro Litvu důležitým obchodním partnerem. Dělí je 667 kilometrů dlouhá hranice, která je nejdelší vnější hranicí EU i schengenského prostoru. „Je jasné, že skrze tuto hranici dochází k obchodování a setkávání lidí, které není možné zastavit. Je ale nutné myslet na lidská práva. Chceme, aby Bělorusko sdílelo naše společné evropské hodnoty,“ vyjádřil se velvyslanec.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop