Mariana Pítrová, Euroskop, 3.5. 2013
Na dánské školáky čekalo na apríla příjemné překvapení v podobě nestandardních prázdnin. Prvního dubna bylo rozhodnuto, že se zavřou dánské základní školy a rozhodně nešlo o každoroční žert. Učitelé se totiž nedohodli se zástupci obcí na nové kolektivní smlouvě. Malým Dánům se volno protáhlo na čtyři týdny, než se do situace vložila vláda v čele s premiérkou Helle Thorning-Schmidtovou.
Počátkem dubna opustilo školní budovy v Dánsku 557 tisíc dětí (od šesti do šestnácti let) a 50 tisíc učitelů. Respektive se do lavic a za katedry nedostali, protože fakticky neexistovala dohoda, která by práci dánských učitelů upravovala. Kolektivní smlouva vypršela k 31. březnu a dánská politická reprezentace se s učitelskými sbory nedokázala shodnout.
Harmonogram dánského pedagoga doteď vypadal tak, že za týden musel povinně odučit 25 hodin, zbytek času věnoval přípravě na hodinu. Pro srovnání – český učitel na základní škole musí svým svěřencům týdně věnovat 22 hodin, na střední pak 21 hodin. Politická reprezentace však požadovala zvýšení povinných hodin a jako hlavní důvod uváděla upadající znalosti dánských školáků.
Do střetu se tak dostaly učitelské odbory a sdružení obcí, které kantory zaměstnávají. Ve skandinávské zemi totiž funguje specifický „dánský model“. Ten stanoví, že o pracovních otázkách se dohody uzavírají právě na úrovni svazu obcí, kterým se říká komuny. „Pokud se nedohodnou, nastává konflikt, jak se to stalo teď s učiteli. Bud se stávkuje anebo jde o lock-out, tedy zaměstnavatel blokuje příchod do práce. Učitelé tak nedostávali mzdu, ale dostanou jakési odškodnění od odborů, tedy v případě, že se pojistili,“ vysvětluje pro Euroskop specifika dánského modelu HR manažerka Alice Khensir Kaspersen.
Komuny na pedagogy tlačily, aby navýšili povinné hodiny a tím částečně realizovali zamýšlenou reformu školství, která si klade za cíl vylepšit úroveň studentů v zemi pohádkáře Andersena. „Podle údajů dánského ministerstva školství má 15 procent žáků při odchodu ze základní školy problémy se čtením a 17 procent pak s matematikou,“ uvádí Khensir Kaspersen.
Učitelé však odmítali, že by kvalitu znalostí dánských školáků zlepšily hodiny výuky týdně navíc, a začali proti návrhu komun protestovat. Vytvořili například pětatřicetikilometrový lidský řetěz mezi Kodaní a univerzitním městem Roskilde. V dalších dnech vyšlo do ulic na 30 tisíc vyučujících a dohoda odborů a obcí byla v nedohlednu.
„Sám jsem rodič několika dětí, takže vím, jak je těžké, aby každé ráno v rodině věci fungovaly. Ale dovolte, abych i tak řekl, že bychom se teď neměli bavit o zásazích do celé situace,“ citovala dánského ministra financí Bjarna Corydona zpravodajská agentura Ritzau. To se psal 11. duben a školy byly zavřené druhý týden. Nikdo ještě nemohl tušit, že patový stav potrvá dvakrát déle a situaci nakonec bude muset přece jen rozseknout vláda, což v dánském modelu není běžné.
Po dvou týdnech začala být situace vážná. Rodiče řešili problémy s hlídáním ratolestí a některé firmy dokonce povolily, aby si jejich zaměstnanci vodili děti do kanceláře. „Umožnili jsme našim zaměstnancům, aby si děti vzali do práce. Ale podmínkou je, že zároveň zvládnou svoji každodenní práci a vezmou v úvahu, že se na své úkoly musí i za takových podmínek soustředit i další jejich kolegové,“ vysvětluje webu EUobserver tiskový mluvčí Roar Rude Trangbæk ze společnosti Lego, zatímco kolem něj běhají čtyři školou povinní caparti s kostkami slavné stavebnice.
Celá situace byla ještě o to komplikovanější, že školáky v devátých a desátých třídách čekaly závěrečné zkoušky, na které se museli připravit místo ve škole doma. Za záchrannou brzdu tak nakonec zatáhla dánská vláda, která se do vleklého sporu učitelů a komun vložila koncem dubna a nové podmínky pro učitele vtělila do zákona. „Dosáhli jsme hranice, kdy je potřeba zasáhnout,“ uvedla minulý týden dánská premiérka.
Zákon postaví učitele naroveň státním zaměstnancům a v povinných hodinách, které musí pedagogové odučit, bude mít konečné slovo vedení jejich škol. Dánská předsedkyně vlády také posunula termín závěrečných zkoušek. „Považuju to za dobrou zprávu, že školní výluka končí, ale je groteskní, že vůbec bylo možné, aby to trvalo takhle dlouho,“ zhodnotil v dánském tisku situaci šéf učitelských odborů Anders Bondo Christensen.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop