Mariana Pítrová, Marie Bydžovská, EUROSKOP, 19.4.2013
V prostorách Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Jinonicích se ve čtvrtek 18. dubna uskutečnil veletrh Studuj, pracuj, cestuj v EU, po němž následovala debata s odborníky o evropském roku občanství. O splněných i nesplněných očekáváních evropského občanství diskutovali na akademické půdě Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií, Lenka Pítrová z Úřadu vlády ČR, ekonom Jan Bureš, Karel B. Müller z Vysoké školy ekonomické a novinář Adam Černý.
Očekávání, které pojem „evropské občanství“ vzbuzuje, se věnoval Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií University Karlovy. Podle právního experta v sobě tento termín slučuje na jedné straně socio-ekonomické výhody, především volný pohyb na území EU, a některá politická práva. Při schválení Maastrichtské smlouvy došlo k zastřešení těchto dvou oblastí jedním společným konceptem. Napětí mezi jednotlivými prvky a nejasnost chápání evropského občanství nicméně podle Šlosarčíka přetrvává i dvě dekády od ratifikace zmíněného dokumentu.
Lenka Pítrová připomněla, že garanci nad rokem evropského občanství má Úřad vlády, který v rámci této akce pořádá pravidelnou sérii přednášek a workshopů, jejichž součástí byl i veletrh Studuj, pracuj, cestuj. Úřad vlády si v té souvislosti nechal zpracovat průzkum, který vyhodnocuje, jak Češi EU přijímají. „Čechy nezajímá politická dimenze či evropský démos, klíčové je pro ně ekonomické hledisko,“ prezentovala závěry průzkumu Pítrová a poukázala, že Evropanům usnadňuje pohyb v rámci starého kontinentu také znalost unijního práva. „Češi se pak zajímají hlavně o cestování a podle našich výsledků jsou nadšeni z výhod, které jim přináší účast na schengenském prostoru,“ dodala.
Pomůže společná sociální politika?
Dvě roviny evropského občanství, jak je nastínil Ivo Šlosarčík, se podle Karla B. Müllera z Vysoké školy ekonomické v Praze vzájemně doplňují. Většímu přijetí evropského občanství obyvateli zemí EU by podle něj prospěla jeho „ritualizace“, tedy častější setkávání se s jeho aspekty na veřejnosti a spojení s praktickým životem.
Na ekonomické aspekty evropského občanství se zaměřil hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš. Vnímání evropské identity podle něj silně zasáhla krize. Především ve dvou oblastech – finančních službách a na pracovním trhu se rozevřela propast mezi severní a jižní částí EU. Podle ekonoma není velká naděje, že by v nejbližší době došlo k nějaké změně. V dlouhodobé perspektivě by větší identifikaci s evropským občanstvím napomohla společná sociální politika, domnívá se Bureš.
Podle redaktora Hospodářských novin Adama Černého je pro Čechy těžké se vůbec identifikovat s něčím jako je evropanství. „My celkově máme problém i v tom, zda se považujeme spíš za Čechy, nebo za občany České republiky. Nikdy u nás nebyla taková sounáležitost s republikou, jako je tomu například ve Francii, kde politik zapletený do korupčního skandálu zradí nejenom voliče a parlament, ale i republiku.“ Očekávání Čechů ve vztahu k evropské integraci Černý zhodnotil jako praktická a pragmatická a častou nízkou informovanost Čechů o evropanství přisoudil i vlastnímu cechu, respektive pohodlnosti českých médií v této oblasti.
Autor: Euroskop