Mariana Pítrová, EUROSKOP, 18.4.2013
Ačkoliv letošní rok patří evropskému občanství, na starém kontinentě to vypadá, že se roztrhl pytel s udělování těch národních. Čím dál víc zemí začíná uvažovat, že odliv zahraničních investorů zastaví nabídkami na udělení statutu občana či povolení k pobytu. Naposledy se takové plány ozvaly hluboko z jihu, když kyperský prezident oznámil, že pas ostrovní republiky by mohl sloužit jako kompenzace podnikatelům, kteří kvůli nedávné krizi přišli o nemalé částky v kyperských bankách.
Prezident Nicos Anastasiades vystoupil na konferenci ruských podnikatelů s příspěvkem, ve kterém uvedl, že se pokusí o vytvoření legislativy zakotvující udělení kyperského občanství pro ty cizince, kteří kvůli podmínkám záchranného plánu pro ostrovní stát přišli o více než 3 miliony eur. Podle internetové verze týdeníku Spiegel prezident ve svém projevu oznámil, že kabinet už zpracovává řadu opatření, jež by poškození ruské podnikatelské komunity odvrátila. Ratingová agentura Moody’s odhaduje, že Rusové do kyperských bank uložili až 31 miliard eur.
Projevy náklonnosti ruským oligarchům ze strany Kypru nejsou žádnou novinkou. Už v roce 2010 dostalo 25 ruských podnikatelů včetně průmyslového magnáta Alexandra Abramova tamní občanství za „služby Kyperské republice“.
Po krizi, která v kyperském bankovním sektoru vyvrcholila minulý měsíc, přichází prezident s různými nápady na oživení zdevastované ekonomiky. Kromě udělování občanství Anastasiades navrhoval zrušení daně ze zisku firem, či dokonce proměnu Kypru na ostrov hazardu v podobě výstavby kasin, proti kterým se zatím ostře stavila ortodoxní církev.
Bulharský prezident proti parlamentu
O podobném plánu jako Kypr loni uvažovala další jihoevropská země v nesnázích, a to Španělsko. Vláda premiéra Mariana Rajoye tehdy hledala, jak vyřešit realitní problémy v zemi, kde se nacházelo až milion prázdných nemovitostí. Tehdy se uvažovalo, že cizinec, který ve Španělsku koupí nemovitost v hodnotě přes čtyři miliony korun, získá povolení k pobytu.
Od slov k činům pak před pár týdny přešli bulharští zákonodárci, kteří přehlasovali prezidentské veto a schválili zákon, díky němuž se Bulharem či Bulharkou stanou štědří zahraniční investoři, kteří do majetku východoevropské republiky investují v přepočtu 7,8 milionu korun. Minimální cena za „bulharství“ pak podle nového předpisu činí 3,2 miliony korun v případě, že peníze míří do firmy, která poskytuje alespoň pět pracovních míst v zaostalých regionech země.
Bulharský prezident rozhodně nebyl fanouškem zpoplatněného občanství jako jeho kyperský protějšek. V prosinci loňského roku normu vetoval a uvedl, že „posouzení, zda udělit občanství, přece nemůže být založeno na finančních argumentech. Tento přístup nebere v úvahu podstatu občanství v podobě politické a právní příslušnosti ke státu, z nichž vyplývá řada práv a povinností,“ spílal v zimě Rosen Plevneliev bulharskému parlamentu.
Průkopníci v Lotyšsku
V otázce přijímání nových spoluobčanů jsou zatím nejdál v Lotyšsku, kde sice investorům nenabízejí přímo občanství, ale za určitých podmínek udělují státní úřady povolení k pobytu. Děje se tak na základě zákona, který v roce 2009 schválili tamní legislativci. Povolení k pobytu podle normy získají cizinci, kteří koupí nemovitost v Rize za alespoň 100 tisíc latů, v přepočtu asi za 3,5 milionu korun. V ostatních částech republiky pak stačí pořízení si nemovitosti minimálně za 50 tisíc latů. Povolení získají také ti, kteří se podílejí na kapitálu některé z lotyšských společností alespoň 25 tisíci laty.
Dva roky po novelizaci lotyšského zákona o přistěhovalectví hlásí Riga první výsledky. Po více než roce účinnosti předpisu bylo podáno 270 žádostí o povolení k pobytu na základě investic do lotyšského hospodářství. Údaje Úřadu pro občanství a migraci pak uvádějí, že objem takových zahraničních investic dosáhl téměř 57 milionů eur (zhruba 1,47 miliardy korun).
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop