Marie Bydžovská, Euroskop, 5.3.2013
Lotyšská vláda v pondělí rozhodla, že země oficiálně požádá o přijetí do eurozóny. Ke vstupu do měnové unie se ale staví negativně dvě třetiny obyvatel země.
Lotyšsko je třetí nejchudší zemí EU. Přesto v posledních letech jeho hospodářství vykazuje výsledky, které by mu mohla většina starého kontinentu závidět. V letech 2008 až 2010 se země potýkala s finanční krizí a jejími zdrcujícími dopady. Dnes se zdá, že tato éra je již minulostí a z pobaltské země je ekonomický premiant.
Záviděníhodné úspěchy
Recese skončila v roce 2010 a následující rok již hospodářství malé severské země vzrostlo o 5,5 a v roce 2012 o 5 procenta HDP. I ostatní ekonomické ukazatele představují zářný příklad v rozbouřených vodách současných celoevropských potíží. Premiér Valdis Dombrovskis tento týden oznámil, že jeho země splnila všechny podmínky pro přijetí do měnové unie. O podání oficiální přihlášky rozhodne vláda v pondělí.
Podpora přijetí eura v Lotyšsku není velká. Většina obyvatel je proti. (foto: čtk)
Rozpočtový deficit v loňském roce klesl na 1,5 procent HDP a celkové zadlužení se pohybuje okolo 42 procent HDP. Lotyšsko tak jako jedna z mála zemí EU pohodlně splňuje pravidla Paktu stability a růstu (deficit pod 3 procenta a dluh nižší než 60 procent HDP). Současně je od roku 2005 součástí mechanismu ERM2 a splňuje i inflační kritérium a stanovené hodnoty dlouhodobých úrokových sazeb, což jsou podmínky pro přijetí do měnové unie.
Lotyši euro nechtějí
Problémem zůstává pouze veřejné mínění. Podle nedávného výzkumu provedeného společností TNS Latvia pouze 35 procent Lotyšů si přeje zavedení eura, 37 procent se rozhodně národní měny nechce vzdát, negativní postoj k přijetí eura má 66 procent obyvatel.
Pokud by Lotyši měli o přijetí eura rozhodnout v referendu, jen stěží by baltická země do eurozóny vstoupila. Lidové hlasování ale není nutné. „Domnívám se, že se situace v příštích měsících zlepší, protože lidem budou k dispozici informace o euru,“ vyjádřil se v prosinci optimisticky ohledně nálady obyvatel ministr financí Andris Vilks. Poukázal přitom na vládní kampaň, která má lidem ukázat, že nemohou krizi spojovat s celou eurozónou, ale jen s jednotlivými zeměmi.
Přijetí eura jako logický krok
„Vidíme v tom (přijetí eura) jakýsi zajišťovací mechanismus,“ vyjádřil se premiér Dombrovskis. „Nechceme se vrátit zpět do krize. Držíme se přísných fiskálních politik a neočekáváme, že by se naše ekonomika mohla opět přehřát,“ dodal.
Narážel tím na finanční krizi, mezi jejíž první oběti patřily malé pobaltské ekonomiky. Země požádala o záchranný úvěr ve výši 7,5 miliardy eur (189 miliard Kč) EU a Mezinárodní měnový fond. Loni Lotyšsko program úspěšně dokončilo a v prosinci splatilo MMF zbytek úvěru.
„Přijetí eura je dalším logickým krokem při implementaci našeho makroekonomického rámce,“ vyjádřil se Dombrovskis. „Již nyní importujeme měnovou politiky eurozóny, přestože nejsme jejím členem a nemůžeme sedět u stolu, kde se rozhoduje, a navíc musíme platit za výměnu našich latů na eura,“ vysvětloval výhody přijetí společné měny v parlamentu. Euro podle premiéra také přiláká investice.
Rizikové ruské vklady
Mezinárodní měnový fond (MMF) začátkem týdne uvedl, že Lotyšsko postupuje před plánovaným zavedením eura bez problémů, pozor si ale musí dát na banky, které mají vysoký podíl vkladů ze zahraničí. Především pak z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu.
Lotyšsko získalo spolu se svými baltskými sousedy nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991. Přesto jej dosud s bývalými státy Sovětského svazu drží některá pouta. Na jedné straně panují mezi Lotyšskem a Ruskem rozpory především kvůli historickým otázkám a právům ruské menšiny v zemi. Na druhou stranu stále mezi sebou obě země udržují čilé obchodní vztahy.
V Lotyšských bankách tvoří zahraniční vklady téměř padesát procent veškerých depozit. Často pochází od ruských byznysmenů, které láká geografická blízkost i možnost dorozumět se mateřskou řečí. Ratingová agentura Moody’s ale varovala, že závislost malých bank na zahraničních vkladech, způsobuje zranitelnost celého bankovního sektoru.
Lotyšsko zatraktivnilo své banky pro zahraniční klienty v roce 2009, když schválilo zákon, podle kterého osoby investující více než 100 tisíc latů (asi 3,5 milionů Kč), získají povolení k pobytu. To nalákalo nejen ruské občany, ale i například čínské nebo indické investoři, kteří tak mohli získat možnost snadněji se pohybovat po zemích EU.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop