Marie Bydžovská, Euroskop, 13.2.2013
Tento týden bude v EU stejně jako ten minulý ve znamení koňského handlování. Ještě před pár dny to byla metafora pro tvrdá jednání o dlouhodobém rozpočtu, tento týden se jedná o původní význam těchto slov. EU zasáhl skandál týkající se výrobků s nedeklarovaným koňským masem.
„Prodávat výrobek jako hovězí maso, i když obsahuje velký podíl koňského, je podvod,“ vyjádřil se britský tajemník pro životní prostředí Owen Paterson a dodal, že skandál je výsledkem „mezinárodního kriminálního spiknutí“.
Paterson taktéž varoval, že „můžeme v průběhu vyšetřování dojít k závěru, že maso obsahuje látky nebezpečné pro lidské zdraví“. Britští poslanci již vyjádřili obavy, že dané potraviny by mohly obsahovat fenylbutazon. To je prostředek používaný jako lék proti bolestem například u koní účastnících se sportovních disciplín. Lék se však nesmí podávat zvířatům, jejichž maso je určeno k lidské spotřebě, protože může mít negativní zdravotní dopady.
Předsedkyně britského parlamentního výboru pro potraviny a životní prostředí Anne McIntoshová vyzvala k dočasnému zákazu dovozu masných polotovarů a mražených masných výrobků z ostatních států EU. Dokud ale nebude existovat důkaz, že produkty obsahující koňské maso, jsou zdraví nebezpečné, nemůže Británie jejich dovoz zakázat, upozornil Paterson.
Koňské maso. Uzené, s chlebem (zdroj: Wikipedia)
Podvod enormních rozměrů
Výrobci nahrazují některé druhy masa koňským kvůli jeho nižší ceně při srovnatelné kvalitě. Deník Irish Times cituje profesora University Dublin Patricka Walla, který tvrdí, že „se jedná o podvod enormních rozměrů“. Lidé, kteří jej mají na svědomí, podle něj vydělali obrovské sumy peněz. „Kilo hovězího se prodává za 4 eura, zatímco koňské maso za 90 centů,“ udává pro porovnání.
Británie a Irsko udělaly z přidávání koniny do jídel skandál, protože v těchto zemích je na rozdíl od většiny ostatních zemí Evropy a světa požívání koňského masa kulturním tabu. Koně jsou zde ctěni jako blízcí tvorové a požívají status „domácích miláčků“. Britský premiér David Cameron označil šířící se skandál za „nepřijatelný“.
|
Nejvíce případů se zatím objevilo v Británii a Irsku, kde bylo koňské maso nalezeno v jídlech ve velkých supermarketech jako Tesco, Aldi a Iceland a v provozovnách hamburgerového řetězce Burger King. Konina vydávaná za hovězí byla přítomná i v lasagních švédské společnosti Findus, které se prodávaly ve více evropských zemích, včetně Francie a Velké Británie. V Česku se zatím výrobky s nedeklarovaným koňským masem neobjevily. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na základě principu předběžné opatrnosti v současnosti kontroluje výrobky, které by koňské maso mohly obsahovat. |
Labyrint cest na jídelní stůl
Případ uvrhl světlo na neuvěřitelně spletitý labyrint obchodních cest, kterými se jídlo dostává na stůl evropských spotřebitelů. Podle francouzského státního tajemníka Benoita Hamona vyšetřování v jeho zemi ukazuje, že jedna z francouzských firem nakoupila mražené maso od obchodníka z Kypru. Ten maso převzal od jedné společnosti z Nizozemska, která výrobek získala od dodavatele z Rumunska.
Vyšetřovatelé v Irsku, kde na koňské maso v mražených hovězích hamburgerech přišli jako první, podle Reuters zase ukazují na Polsko jako zemi, odkud prý základní suroviny s velkým podílem koniny pocházely. Polsko obvinění, že podvod má kořeny na jeho území, stejně jako Rumunsko odmítlo.
Podle francouzského europoslance Jose Boveho je „zaplavení“ evropského trhu koňským masem výsledkem toho, že koně byli loni vykázáni z rumunských silnic. Nevylučuje dokonce ani zapojení mafie do organizování tohoto obchodu a požaduje zapojení evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF do vyšetřování případu.
Jakou roli pro Brusel?
Případ falešného hovězího nastínil i otazníky nad tím, zda jsou evropští regulátoři schopni kontrolovat spletitý systém produkce a distribuce potravin. EU vyvinula systém kontroly bezpečnosti potravin v 90. letech jako reakci na krizi vzniklou okolo nemoci šílených krav.
Mechanismus byl podroben zátěžové zkoušce v roce 2011, kdy se Evropou šířila bakterie escherichia coli pocházející z klíčků původem z Egypta. Německé úřady neprávem označili za „viníky“ španělské okurky, což vedlo k stamilionovým ztrátám pro španělské producenty. Infekci podlehlo 22 z více než dvou tisíc nakažených.
V takových případech může EU zakázat distribuci podezřelých výrobků. Je ale otázkou, jakou roli by bruselská administrativa měla hrát v případě falešného hovězího. Mluvčí Evropské komise již dříve deklaroval, že v této záležitosti se nejedná o ohrožení zdraví, ale o podvodné jednání, a celá záležitost je tak v kompetenci členských států.
Jenomže současně EU omezuje možnosti členských států v takových případech zasáhnout. Omezení distribuce podezřelých produktů by mohlo být v rozporu s pravidly vnitřního trhu. „V této situaci by byl zákaz nepřiměřenou reakcí,“ nechal se slyšet tiskový mluvčí komisaře pro zdraví Tonia Borga. „Nemluvíme o ohrožení zdraví. Jedná se o označování,“ vyjádřil se Borgův mluvčí.
Irské předsednictví EU tak na žádost Velké Británie a dalších zemí svolalo na dnešek do Bruselu ministerskou schůzku, která bude společný postup EU při řešení této aféry řešit.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop