V Bruselu ve čtvrtek večer začal s několikahodinovým zpožděním summit Evropské rady (ER), který má rozhodnout o příjmech a výdajích EU pro období 2014-2020. Očekávají se tvrdá jednání. Celková suma se patrně bude pohybovat kolem bilionu eur. Sporná je nicméně nejen výše rozpočtu, ale i rozdělení evropských financí do jednotlivých oblastí. Na EUROSKOPU si můžete přečíst nejnovější vývoj jednání od zvláštní zpravodajky přímo z budovy Evropské rady.
16:40 pátek 23. listopad – Naděje zmařeny
Přes některé nadějné okamžiky se ukazuje, že postoje jednotlivých států jsou příliš vzdálené. Dnes proto k dohodě nedojde. Podle agentury Reuters je hlavním důvodem nemožnost nalézt kompromis ohledně celkové výše sedmiletého rozpočtového rámce. Jednání budou pokračovat na summitu počátkem příštího roku, datum zatím politici nestanovili.
15:00 pátek 23. listopad – Světlo na konci tunelu?
Z uzavřených jednání hlav států a vlád začínají pronikat první nadějné zprávy. Role klíčového vyjednávače se podle diplomatických zdrojů s vervou ujala německá kancléřka Merkelová, která uskutečnila i bilaterální jednání se svými protějšky. Přesto údajně některé delegace již nyní počítají s tím, že dosažení dohody je nereálné a jednání bude odloženo na začátek roku 2013.
Češi stále usilují o nalezení dohody. Ačkoliv si uvědomují, že zdroje pro Česko budou nižší než v současném sedmiletém období, neměly by klesnout příliš. V návrhu Van Rompuye se pro Česko zrcadlí některá zlepšení oproti dokumentu, který předseda Evropské rady rozeslal před summitem. České straně se spolu s dalšími kohezními státy podařilo prosadit například uznávání DPH u některých projektů nebo zachování výše spoluúčasti v nejméně vyspělých regionech na úrovni 85 procent.
Premiér Petr Nečas se zdraví s H. van Rompuyem. zdroj: Audiovisual service of European Commission
Se současnými čísly navrženými H. Van Rompuyem jsou spokojeny některé kohezní státy, například Estonsko nebo Slovensko. Čistí plátci nadále volají po snížení celkové sumy. Vedle Británie na větší úspory tlačí Německo, Švédsko nebo Nizozemí. Požadují další škrty ve výši mezi 30 až 75 miliardami eur. Na druhé straně stojí Francie, která tvrdě odmítá škrty na úkor zemědělských dotací.
Obzváště obtížná je pozice Davida Camerona, protože na snížení rozpočtového rámce EU velmi silně tlačí britský parlament. Opoziční labourističtí a někteří konzervativní poslanci v něm prohlasovali nezávazné usnesení, v kterém nižší evropské výdaje vyžadují.
13:00 pátek 23. listopad – Sedmadvacítka hledá kompromis. Šance na dohodu klesají
Zatímco premiéři a prezidenti na pracovním obědě hledají průnikové body, které by pomohly najít společnou řeč, média jsou ohledně schválení rozpočtového rámce již na tomto summitu stále skeptičtější.
Pozornost komentátorů se i dnes soustředí na britského premiéra. Ten trvá na svých stanoviscích. Podle informací deníku Daily Mail řekl při soukromém jednání s H. van Rompuyem, že pokud bude rozpočtový rámec v reálných hodnotách oproti minulému sedmiletému období zvýšen nebo Británie neudrží svůj rabat, na dohodu nepřistoupí.
Podle mého mínění máte v kapse nabitou zbraň a pokaždé, když ji položíte na stůl, vytvoříte takové napětí v jednání, že ta poté nikam nevedou, reagoval na Cameronovy pohrůžky použitím práva veta nizozemský premiér Mark Rutte.
Šéf belgické vlády Elio Di Rupo se vyjádřil, že je hanba, že pro Brity znamená Evropa primárně vnitřní trh. Pro mě a pro Belgii představuje Evropa mnohem více solidaritu a prosperitu pro všechny Evropany, proto budu hájit před někým, jako je David Cameron, aby podpořil ambicióznější rozpočet, dodal.
12:00 pátek 23. listopad – Premiéři a prezidenti přijíždí debatovat o novém návrhu
Šance, že se lídři EU dnes na summitu dohodnou na dlouhodobém unijním rozpočtu na období 2014-2020, se zdá být vzhledem k reakcím členských zemí poměrně malá. Představitelé jednotlivých států dali najevo, že rozpory v jejich postojích přetrvávají i poté, co Herman Van Rompuy v noci na dnešek přišel s novým návrhem, jak by rozpočet mohl vypadat.
Hlavy států a vlád zemí EU s předsedou Evropské rady, Evropské komise a Evropského parlamentu. Zdroj: Audiovisual service of EC
Nespokojené je i Česko. Premiér Petr Nečas prohlásil, že nový návrh odmítá. Česko dokument kritizuje hlavně kvůli nízké částce, která je ČR přidělena na podporu chudších regionů. Já jsem přijížděl s tím, že nebudeme dopředu vyhrožovat vetem. Na druhou stranu jsem řekl otevřeně, že pokud by ten návrh byl něco, co je pro nás těžko skousnutelné, tak není důvod automaticky schválit všechno, co před nás předloží, vyjádřil se premiér. Podle původního návrhu předsedy Evropské rady mělo Česko získat asi 19,5 miliardy eur. Nyní by mohlo dostat o několik set milionů navíc, podle Nečase to však nestačí.
Návrh, který Van Rompuy připravil na základě čtvrtečních přibližně třináctihodinových bilaterálních konzultací, počítá více méně se stejnou sumou jako ten starý. Jde o něco málo přes 970 miliard eur. To odpovídá 1,01 procentu hrubého domácího důchodu EU a je to o desítky miliard méně, než s čím dříve přišla Evropská komise.
Předseda Evropské rady upravil strukturu výdajů. Na společnou zemědělskou politiku by mělo jít přibližně o osm miliard eur více než v předchozím návrhu, prostředky na kohezní politiku navýšil zhruba o 11 miliard eur.
1:00 pátek 23. listopad – Závěr čtvrtečního jednání. Státy dostaly čas na analýzu
Během jednání předseda Evropské rady Hermann Van Rompuy předal členským státům revidovaný návrh rozpočtového rámce 2014-2020. Státy dostaly čas k analýze do zítřejšího poledne, kdy bude jednání Evropské rady pokračovat.
Český premiér se k dokumentu při odchodu z budovy Evropské rady vyjádřil skepticky. Nepředpokládá, že po hlubší analýze dojde ČR k závěrům, že by nová verze rozpočtového rámce byla přijatelná.
19:00 čtvrtek 22.listopad – Příjezd delegací do budovy Evropské rady
Evropští lídři ještě před zahájením jednání Evropské rady se setkávali na bilaterálních schůzkách, na kterých hledali přijatelné ústupky od jednotlivých stran. Český premiér absolvoval během čtvrtka celou řadu bilaterálních jednání. Sešel se s předsedou Evropské rady Hermannem Van Rompuyem, předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem a komisařem pro regionální politiku Johannesem Hahnem. Uskutečnil i schůzky se svými protějšky z Dánska a států sdružených ve skupině přátel koheze.
Úspěchem summitu by podle Nečase bylo, kdyby EU nalezla shodu již tento týden. ČR také chce zůstat čistým příjemcem evropských peněz a odmítá snižování výdajů na politiku soudržnosti (kohezní politiku), v jejímž rámci plynou finance z evropských fondů do méně rozvinutých regionů EU.
Tři klíčové priority
Tři klíčové věci, které bude Česko chtít změnit, přiblížil premiér během dne na setkání s novináři. Česku podle premiéra vadí hlavně navrhované snížení prostředků na politiku soudržnosti směřující do ČR. My považujeme za těžko přijatelné, aby to bylo pouze 19,5 miliardy eur, vyjádřil se Nečas.
Kromě snížené celkové sumy se ČR nelíbí ani navrhovaná výše spoluúčasti u projektů. Zatímco v současném období spoluúčast představuje 15 procent, pro příští sedmiletý rámec by měla vzrůst na 25 procent.
Posledním hlavním českým požadavkem je, aby zůstala zachována současná možnost, že EU bude nadále proplácet příjemcům unijních fondů (tedy třeba obcím, podnikatelům či neziskovým organizacím) daň z přidané hodnoty u podporovaných projektů. V opačném případě by de facto vzrostla míra spolufinancování a tím zátěž pro národní rozpočet. Na těchto požadavcích se ČR shoduje s dalšími státy kohezní skupiny. Ta se sešla k projednání svých pozic krátce před zahájením společných diskuzí celé sedmadvacítky.
Škrtání ve všech oblastech
Český premiér na tiskové konferenci před odletem na summit vysvětlil postoj Česka, které je jednak členem skupiny přátel koheze, která sdružuje především nové a chudší státy unie, ale také skupiny čistých plátců do rozpočtu, kteří si přejí rozpočet úsporný. My si dovedeme představit kombinaci obou těchto prvků, řekl Nečas.
V rozpočtu se podle Nečase musí škrtat ve všech oblastech. I v rámci kohezní politiky podle něj existuje prostor pro úspory, neměly by ale být na úkor nejchudších zemí a regionů. Výdaje v zemědělské politice by se neměly krátit v oblasti rozvoje venkova, ale v přímých platbách. Pokud by EU pozoroval mimozemšťan, došel by k závěru, že se jedná o agrární civilizaci, když 40 procent rozpočtu směřuje na zemědělství, uvedl jako ilustraci Nečas.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a předseda Evropské rady Hermann van Rompuy během příprav Evropské rady. Zdroj: Audiovisual service of European Commission
Dopoledne čtvrtek 22. listopad – Jednání přes víkend?
Hermann van Rompuy během dne vyslechl lídry všech 27 zemí, aby od nich vyzvěděl „koncese ohledně ochoty k ústupkům. Od řady pozorovatelů nicméně zaznívají obavy, zda je vůbec vzhledem k velmi rozdílným pozicím států možné, aby se unie na této vrcholné schůzce mohla dohodnout. „Je lepší být příjemně překvapeným pesimistou, než zklamaným optimistou. Takže pro jistotu je nezbytné počítat i s dalším summitem, který by se konal v prvním čtvrtletí příštího roku, řekl Petr Nečas novinářům.
Schůzky o dlouhodobém rozpočtu jsou jen každých sedm let a jsou nechvalně známé tím, že se protahují a jsou to velice neústupná jednání. Bývalý britský premiér Tony Blair po summitu v roce 2005 řekl, že to bylo nejobtížnější jednání, jaké v úřadu zažil – těžší než usmiřování znepřátelených stran v Severním Irsku. Představitelé EU již nyní varují, že tentokrát mohou rozpočtová jednání trvat do soboty či do neděle.
V médiích probleskly i zprávy, že EU připravuje i variantu, že nalézt shodu mezi 27 státy nebude možné. Deník Financial Times napsal, že pokud britský premiér Cameron nepřistoupí na dohodu, zbylých 26 států by mohlo přijímat rozpočet na roční bázi. K tomu by stačilo usnesení dvoutřetinové většiny členských států. V takovém případě by ale mohlo být ohroženo čerpání kohezních fondů.
Předvečer summitu – Hlavní role pro Camerona?
Pro začátek pohled do historie. Na fotografii vidíte britskou premiérku Margaret Thatcherovou v roce 1984, kdy na setkání lídrů evropských zemí pro Británii vybojovala rabat z plateb do společné kasy. Na dnešním summitu je opět nejsledovanější osobou hlava britské vlády – konzervativní premiér David Cameron. Jeho cílem je uhájit rabat vyjednaný jeho předchůdkyní a navíc i o zmražení výše rozpočtu na úrovni minulého finančního rámce (2007-2013).
Jedním z britských požadavků jsou i úspory ve výdajích na administrativu EU. Na summit přivezl šéf britské vlády dokument, který navrhuje škrty v této oblasti ve výši 6 miliard eur. Informovala o tom britská agentura AP s odvoláním na diplomatické zdroje. Podle předběžných závěrů Evropské rady vypracovaných jejím předsedou by měly náklady na administrativu dosahovat 62,6 miliard eur. Britský dokument mimo jiné navrhuje zvýšení věku odchodu do důchodu pro evropské úředníky z 63 na 68 let a snížení jejích příjmů.
Britská premiérka Margaret Thatcherová přichází na jednání Evropské rady v březnu 1984. Zdroj: Audiovisual service of EC