Ekonomické faktory a sport. EU „získala“ nejvíce medailí

Martin Tušl, 23.8. 2012, psáno pro Euroskop

Neoficiální medailové pořadí národů na XXX. letních olympijských hrách v Londýně vyhrály podle očekávání Spojené státy americké, které vrátily porážku Číně z Pekingu. Rusko poprvé opustilo první trojku, což už se tolik nečekalo. Předhonila ho domácí Velká Británie. Někteří Rusové už jen s nostalgií vzpomínají na olympijskou dominanci za časů SSSR.

Pokud by se sečetly medaile všech států Evropské unie, stačila by i bývalá „patnáctka, aby předstihla Spojené státy, Čínu nebo Rusko. Čísla hovoří jasně, EU15 získala v Londýně dohromady 239 cenných kovů (72 zlatých) proti 104 americkým, 88 čínským a 82 ruským medailím. Sedmadvacítka by s celkem 305 cennými kovy dokonce předčila co do počtu všechny tři své rivaly dohromady.

Takové srovnání je samozřejmě nesmyslné bez sportovních kritérií. Roli zde hraje například fakt, že každý stát může postavit jen určitý počet sportovců do každé disciplíny, o kolektivních sportech nemluvě, díky čemuž získávají jednotlivé státy EU jasnou výhodu třeba nad USA.

Johnsonův model: úspěšnost 93 %

Mnoho agentur a médií se snaží před každou olympiádou předpovědět počty medailí, které jednotlivé státy získají. Jejich odhady nikdy přesně nevyjdou, protože sport je mimo jiné o štěstí, ale často se velmi blíží pravdě. Můžeme je obecně rozdělit na dva typy. První jsou odhady čistě na základě aktuálních sportovních výsledků a formy sportovců. Deník USA Today například předpověděl začátkem roku Česku 8 medailí, z toho 4 zlaté, a skutečně jsme měli čtyři olympijské vítěze. Dále existují předpovědi, které berou v potaz pouze ekonomická kritéria daných zemí. Za všechny jmenujme model profesora ekonomie Dana Johnsona z Colorado College. I když tyto předpovědi bývají mnohem méně přesné, je vědecky dokázáno a mnohokrát ověřeno, že počty medailí na OH přímo závisí na kombinaci hodnot jako HDP a počet obyvatel.

Johnsonův model (složitý vzorec) pracující s daty od OH 1952, který předpověděl Čechům sedm medailí, počítá právě s HDP, počtem obyvatel, dále s výhodou pořádající země, zčásti i minulého a příštího pořadatele, a nakonec také národní specifika (nation-specific cultural effect). Udává se úspěšnost 93 procent. Dříve se ještě zohledňovalo politické zřízení, protože země sovětského bloku byly na OH proporčně mnohem úspěšnější než Západ s jasným cílem ukázat se světu. Relativně malá NDR jako továrna na medaile hovoří za vše.

Česko: 1 medaile na 21,5 miliardy dolarů

Proč tolik teorie: medailový úspěch Evropské unie jako celku není nijak mimořádný. Pokud zkusíme vypočítat kolik „stála jedna medaile z celkového HDP (údaje MMF za 2011), bude nejefektivnější Rusko s necelými 23 miliardami dolarů na jeden cenný kov, naopak USA vyjde úplně nejhůř. Při zkoumání úspěšnosti kolik vychází obyvatel na jednu medaili, vede EU a Rusko s necelými dvěma miliony obyvatel, USA těsně za nimi, zato miliardová Čína zůstane logicky o řád pozadu.

Českých 10 medailí z Londýna 2012 je všude prezentováno jako úžasný úspěch, podíváme-li se na dotace ve sportu. Jsme jedinou zemí v EU spolu s Lotyšskem a Kyprem, kde z loterie po krachu Sazky nejde do sportu ani koruna. Skutečně i vzhledem k HDP a populaci jsme na tom velmi dobře. Jedna medaile na 21,5 miliardy dolarů HDP a zhruba milion obyvatel je výrazně pod průměrem EU (59,6 mld. USD a 2,1 mil. obyv.). Nejvíce efektivní a tedy úspěšné je Maďarsko, Slovinsko a Litva.

Tři země sedmadvacítky skončily v Londýně bez medailového zisku: u malého Lucemburska a Malty se není třeba divit, ale pro Rakousko je to nepříjemné překvapení. Maďarsko a Portugalsko jsou státy srovnatelné s ČR, přesto Maďaři získali 17 cenných kovů, z toho dokonce 8 zlatých, na druhé straně Portugalci jen jednu stříbrnou medaili. Oba se tak vymykají jinak vcelku vycházejícímu propočtu při zohlednění domácího prostředí Velké Británie (koeficient), že počet medailí závisí mimo jiné hlavně na HDP a počtu obyvatel, aspoň v rámci EU.

Olympijská tabulka, trochu jinak

zdroj: Martin Tušl
poznámka: ve sloupečku HDP jsou čísla uvedená v miliardách dolarů.

Autor: Martin Tušl, psáno pro Euroskop