Marie Bydžovská, Euroskop, 17.4. 2012
Osud eurozóny má podle think tanku Open Europe vzhledem ke své velikosti v rukou Španělsko. Na začátku dubna zveřejnil britský think tank analýzu, podle které se Madrid stále ještě může vyhnout nutnosti požádat o záchranný úvěr. Jak? Za předpokladu, že se mu podaří vyřešit problémy bankovního sektoru, rozhazovačných regionů a pracovního trhu.
80 miliard z celkových 396 miliard eur, které španělské banky investovaly do stavebního boomu je považováno za pochybné a potencionálně toxické, píše Open Europe. Bankovní domy přitom drží pouze 50 miliard rezerv na pokrytí ztrát. „Pokud budou dále klesat ceny nemovitostí, situace by mohla explodovat, okomentoval stav španělského bankovnictví analytik Open Europe Raoul Ruparel.
Zachránit banky
V této situaci by měl stát podle Open Europe zajistit, aby banky dodatečně navýšily kapitál, i pokud to bude znamenat záchranný balík na pomoc některým finančním ústavům. Současně by podobně jako v Irsku měla vláda provést zátěžové testy prověřující stav jednotlivých finančních domů. A pokud se Madridu nepodaří stav bankovnictví zlepšit, měl by preferovat preventivní půjčku od záchranného fondu eurozóny ESM na pomoc bankám před záchranným balíkem pro celou ekonomiku.
Domácí banky jsou totiž majoritními držiteli španělských státních dluhopisů. Stav španělských bank je proto pevně provázaný se zdravím státních financí. Pokud by došlo ke krachu významných španělských bank, Madrid by se jen stěží vyhnul nutnosti požádat eurozónu o záchranný úvěr.
Španělský premiér Manuel Rajoy má před sebou složitý úkol. Musí dát do pořádku španělské hospodářství. Jeho politika významně ovlivní i eurozónu (foto: čtk)
Polovina výdajů jde na vrub regionů
Kromě finančních institucí si bude muset vláda posvítit i na utrácivé autonomní regiony. Přibližně polovina státních výdajů projde jejich kasami. Dluhy regionálních samospráv přitom od začátku krize narostly o 10 miliard na 36 miliard eur.
Premiér Mariano Rajoy plánuje v tomto roce snížit deficit o 3,2 procenta (z 8,5 procent na 5,3 procent HDP), z toho regiony by měly snížit své výdaje o 1,4 procenta HDP (44 procent z celkových úspor pro letošní rok). Vzhledem k tomu, že v loňském roce regiony značně přesáhly plánované výdaje, jsou tyto plány podle Open Europe velmi ambiciózní.
Ve prospěch španělského premiéra mluví nicméně to, že od jeho nástupu do čela vlády je vedení země i velká část ze 17 autonomních regionů v rukách stejné politické strany, což podle think tanku snižuje pravděpodobnost konfliktů mezi centrální a regionálními vládami.
Reformy se projevují pomalu
Madrid pokračuje i v reformách hospodářství. Prozatím vláda zmrazila minimální platy a mzdy ve státní správě, zavedla programy na boj proti daňovým únikům a dočasně zvýšila daně z příjmu. Open Europe ocenil i schválení dluhové brzdy, reformy pracovního trhu a zlepšení vzdělávacích programů. Nicméně dopady reforem se v reálné ekonomice projevují pomalu a mezitím roste míra odporu, který se proti nim zdvihl.
Přesto podle britských expertů musí vláda v reformách pokračovat. Think tank navrhuje, že Madrid by měl vést zemi k modelu kolektivního vyjednávání na úrovni firem, zrušit indexaci mezd a důchodů navázanou na inflaci, zahájit privatizační program a pokračovat v reformě pracovního trhu. Co se týče evropské politiky, měla by vláda podpořit evropský patent, který dosud odmítala a usilovat o liberalizaci služeb.
Ve Španělsku je nejvyšší míra nezaměstnanosti z celé Evropy (22,85 procent na konci roku 2011). Jedna z oblastí, která by mohla zlepšit vyhlídky Španělů na nalezení zaměstnání, je podnikání. Podle zprávy Světové banky „Ease of Doing Business pro rok 2012 je přitom Španělsko až na 133. místě ze 183 co se týče zahájení podnikání. Vláda proto musí klást důraz i na odstranění překážek pro podnikání, píše Open Europe.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop