Marie Bydžovská, EUROSKOP, 14.2. 2012
Na posledním bruselském summitu Evropské rady vzbuzovali Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová tak trochu dojem, jako by byli snoubenci na svatbě, komentoval vztah dvou evropských lídrů týdeník Der Spiegel. Přikyvovali si, vyměnili si polibky a dokonce i ostatní vrcholní politici působili jako svatebčané ve špalíru, dodává týdeník.
Vztah Merkelové a Sarkozyho nicméně nelze označit jinak, než jako sňatek z rozumu. Zpočátku měla uvážlivá a váhavá Merkelová velké problémy najít společnou řeč s hyperaktivním Sarkozym. Dohromady je svedla až dluhová krize v eurozóně, která je donutila překonat rozpory v politickém stylu i v tradicích svých zemí.
Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová aneb Merkozy (foto: čtk)
Během již více než dva roky trvající krize se německo-francouzská dvojice stala hybatelem téměř veškerého dění v eurozóně a do značné míry i v EU a pojem „Merkozy se stal součástí slovníku politických a ekonomických komentátorů. Ať se to mnohým nelíbilo, rozhodující pro úspěch jakéhokoliv návrhu byl souhlas či nesouhlas „Merkozyho
Černé vyhlídky Nicolase Sarkozyho
Nyní má ale prezident Sarkozy na mále. Podle průzkumů veřejného mínění by v dvoukolových prezidentských volbách plánovaných na duben a květen s výrazným náskokem zvítězil socialistický kandidát François Hollande. Hollanda by v prvním kole volilo 29,5 procent voličů, Sarkozyho pouze 23 procent. A v druhém kole by získal 58 procent oproti Sarozyho 42 procentům.
Pro francouzské voliče je nyní zásadní otázkou vývoj hospodářství. Jejich hlasy proto půjdou tomu kandidátovi, který nabídne věrohodnější program ekonomické obnovy. Není divu. Francie nejenže na chmurný pátek 13. ledna ztratila nejlepší ratingové hodnocení, potýká se i s vysokou nezaměstnaností (9,9 procent), nízkým hospodářským růstem a její dluh brzy překoná hranici 90 procent HDP.
Stěhování na druhou stranu Rýna?
Zatímco Merkelová ordinuje své zemi rozpočtové úspory, francouzské výdaje se daří snižovat jen velmi těžce. Veřejné výdaje se ve Francii podílejí na ekonomice více než 55 procenty a jsou v Evropě druhé nejvyšší po Dánsku. Neúnosně vysoké vládní výdaje ale nejsou jediným, v čem Francie s Německem jasně kontrastuje.
Německá ekonomika byla v posledních dvou letech motorem růstu celé eurozóny a vzhůru ji vedl zejména vývoz. Německý obchodní přebytek v loňském roce vystoupal až na 158 miliard eur. Ve Francii se naopak v loňském roce zvýšil obchodní deficit o 35 procent na rekordních 69,6 miliardy eur.
Je vůbec možné německý model přenést na druhou stranu Rýna? Tuto otázku si klade mnoho komentátorů. Německo a Francie mají tradičně odlišný společenský model, mentalitu a nachází se v jiné situaci. A i když druhá světová válka je dávnou minulostí a Francouzi nepřipomínají nacistickou symboliku jako demonstrující Řekové, přesto se ne všem představa Německa jako vzoru líbí.
Sarkozymu se sázka na německou kartu nemusí vyplatit. Jeho vyzdvihování německého hospodářského modelu se podle mnohých Francouzů stává téměř obsesí. Jenomže francouzskému prezidentovi již asi jiná varianta nezbyla. Obhájit prezidentský post s 68procentní neoblíbeností je i na hyperaktivního Sarkozyho téměř nesplnitelný úkol. Jeho role v řešení krize eura je přitom jedna z mála věcí, kterou Francouzi na jeho politickém působení hodnotí pozitivně.
Merkelová socialisty do Elysejského paláce nepustí
Oproti Sarkozymu Hollande německému modelu rozpočtové disciplíny nakloněn není. Uznává sice, že je nutné rozpočtový deficit snížit, primárně mu k tomu ale má pomoci zvýšení daní, nejvíce těm bohatým. Zatímco celá Evropa pod tlakem finančních trhů přistupuje na reformy penzijních systémů a prodlužuje věk odchodu do penze, Hollande prosazuje, aby Francouzi mohli odejít do důchodu v 60 letech. V Německu je to v současnosti 65 let a postupně se hranice zvýší na 67.
Ještě výrazněji se Hollande proti německému přístupu vymezuje v otázkách budoucnosti eurozóny. Kandidát na prezidenta již avizoval, že bude usilovat o nové projednání smlouvy o rozpočtové zodpovědnosti. Tu Merkelová prezentuje jako zásadní úspěch a přelomový bod v boji s dluhovou krizí. Pokud socialistický kandidát v druhém kole voleb konaném 6. května zvítězí, bude to znamenat zásadní zvrat v evropské politice kancléřky Merkelové.
Toho se Merkelová děsí. „Pokud ztroskotá Sarkozy, ztroskotá i Merkelové evropská politika, myslí si podle týdeníku Der Spiegel německé kancléřství. Proto na Sarkozyho žádost o pomoc v kampani kancléřka kývla, i když tím překročila dosavadní tabu. Již dříve měli mnozí francouzští a němečtí politici nadstandardní vztahy, nikdy ale německý kancléř přímo nezasáhl do kampaně v boji o Elysejský palác.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop