Marie Bydžovská, EUROSKOP, 25.1. 2012
Negativní výsledek ankety nebyl velkým překvapením. Prosincový summit, na kterém britský premiér David Cameron zablokoval změnu primárního práva a jako jediný z hlav států evropské sedmadvacítky odmítl účastnit se vytváření tzv. fiskálního kompaktu, vyhrotil již tak konfliktní vztah Británie a zbytku EU. I podle průzkumu veřejného mínění provedeného společností ICM na konci roku 2011 podporuje 49 procent Britů vystoupení z EU a pouze 40 procent preferuje pokračování členství.
Peníze až v první řadě…
Obě strany debaty na serveru The Economist zdůrazňovaly ekonomické aspekty členství v Evropské unii ve srovnání s vystoupením z Unie. Zastánce vystoupení Británie z Evropské unie konzervativní europoslanec Daniel Hannan tvrdí, že pro Brity by bylo výhodnější udržovat s EU podobný vztah, jako mají Švýcaři. Ti mají s EU sjednány sektorové dohody, které umožňují jejich účast na vnitřním trhu. Nepodléhají ale např. společné zemědělské politice.
Evropská unie podle Hannana bude mít zájem s Británií udržet volný trh i po jejím případném vystoupení. „V posledních 40 letech měla Británie obchodní přebytky ve vztazích se všemi kontinenty kromě Evropy. Mezi roky 2005 a 2010 vytvářely 92 % obchodních deficitů vztahy s EU, argumentuje Hannan. EU má proto zájem udržet volný trh s Británií, i pokud by z Unie vystoupila.
Oproti němu ekonomický komentátor Roland Rudd tvrdí, že účast ve volnějším uskupení Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) nebo Evropského hospodářského prostoru (EEA) není pro Británii výhodná. Jejich členové musí platit členské příspěvky, které by v případě velké ekonomiky, jakou má Británie dosahovaly 2 miliard eur ročně. Navíc pokud Británie nebude členem EU, nebude moci spoluvytvářet pravidla vnitřního trhu, i když bude jeho součástí, píše poslanec za labouristy Douglas Alexander.
..ale hraje se i o vliv
V současnosti EU připravuje 40 legislativních dokumentů, které přímo ovlivní britské finanční centrum v Londýně známé pod názvem City. Podle Rudda je nutné, aby se Británie tomuto přílivu nové finanční regulace bránila, což by při neúčasti na hlasování v Radě EU nebylo možné.
Podle Alexandra by Británie mimo EU ztratila vliv na globální úrovni, kde se prosazují noví silní hráči jako například Čína. EU může dosáhnout většího vlivu při liberalizaci světového obchodu ve WTO nebo při bilaterálních jednání, doplňuje jeho argument Rudd. Jako příklad udává dohodu EU s Jižní Koreou, která odstranila 99,4 procent cel na dovozy z EU.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop