Marie Bydžovská, EUROSKOP, 8. listopadu 2011
Říjnový summit eurozóny byl podle magazínu zásadním mezníkem v rozdělování EU na „dvě třídy. Po skončení Evropské rady dostal „unijní prezident Hermann van Rompuy nezáviděníhodný úkol – poslat premiéry a prezidenty deseti států pryč ze společných jednání. Zbylých 17 představitelů zemí eurozóny poté během nočních jednání načrtlo obrysy „nové rozdělené Evropy.
Jádro Evropy v německém stylu
Jejím jádrem se stane útvar, který Der Spiegel pojmenoval „Merkel-Evropa. Německé kancléřce se daří formovat jej podle svých přání. Má již i svůj centrální úřad – záchranný fond EFSF. A tak by měl jednou vypadat: Německo jako hegemoniální moc, hlavní cíl stabilita eura a základní princip „kdo nezodpovědně nakládá s financemi, ztratí část suverenity.
Kancléřka Angela Merkelová určuje dění v Evropě čím dál tím víc. (foto: Rada Evropy)
„Merkelové Evropa je střízlivý, racionální útvar, čímž se podobá své tvůrkyni, píše Der Spiegel. Obejde se bez velkých vizí a mírového či kulturního patosu. Čísla jsou v ní důležitější než slova. Evropa v tomto pojetí není osudovým, ale účelovým společenstvím. Cenou za tuto novou „Merkel-Evropu je ale rozdělení dosavadní Unie.
Partneři Berlína zůstali mimo
Velkou část členů „jádra EU přitom představují středomořské státy, které oproti Německu inklinují k státem ovlivňované průmyslové politice a protekcionismu. Důležití partneři Berlína při prosazování volného obchodu a posilování vnitřního trhu jako Velká Británie, Dánsko nebo Švédsko jsou mezi státy, které neplatí eurem.
Britský premiér David Cameron při summitu protestoval, že závěry dojednané představiteli eurozóny mají „závažné dopady na ostatní země. „Krize eurozóny se dotýká všech států EU, zdůraznil Cameron. Britský premiér proto požadoval, aby se v závěrech summitu objevil paragraf, který sedmadvacítce umožní zablokovat rozhodnutí přijaté pouze na setkání eurozóny.
Návrh ale neprošel. Ablokovali ho francouzský prezident Sarkozy a předseda Evropské rady Hermann van Rompuy. Francouzský prezident se dokonce obořil na britského premiéra, že „promeškal příležitost zůstat zticha. „Máme už dost toho, že stále kritizujete a říkáte, co máme dělat, vyjádřil se Sarkozy.
Plátce rozhoduje
I mezi Berlínem a Paříží se objevují zásadní rozepře. Například zatímco Sarkozy se staví proti výraznějšímu „sestřihu dluhů, Merkelová trvá na tom, že svůj díl na krizi musí nést i soukromí investoři. Jak ale ukázal poslední summit, v nové „Merkel-Evropě platí, že „kdo dává peníze, ten rozhoduje.
Německá role nicméně není snadná. Zatímco dříve většina Evropanů obviňovala z chyb Brusel, nyní mnoho z nich nadává na Berlín a německou hegemonii. Během protestů v Řecku se objevily i připomínky nacistické éry.
Dřívější německé vlády se snažily halit vlastní zájmy a ambice do evropských a transatlantických idejí. Jedním z důvodů bylo i to, že evropští partneři se silného Německa bojí. Merkelová nyní ale více než na pocity jiných zemí dá na to, jak ochránit peněženku domácích daňových plátců.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop