Evropu děsí opakování „Lehman Brothers“


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 11. října 2011

Evropa již neřeší jen zadlužené státy. Během léta se objevila nová hrozba – kolaps bankovního sektoru obdobný stavu, který následoval po pádu americké banky Lehman Brothers v září 2008. Je obava z opakování bankovní krize oprávněná? A jak se jí snaží Evropa předejít?

V posledních třech měsících klesly ceny akcií evropských bank o 40 procent. Přitom klesá i objem jejich příjmů. Na obou stranách Atlantiku padly ceny akcií bank na úroveň roku 2008. A ceny pojištění úvěrového selhání (CDS) finančních institucí vystoupaly v posledních týdnech na historicky nejvyšší hodnoty.

Evropským bankám absolutně chybí důvěra, citoval The Economist slova bankéře z velké evropské banky. Problémy s financováním bank začaly na periferii eurozóny – v Řecku, Irsku a Španělsku a přesunuly se do centra západního finančního systému. Minulý týden se do centra pozornosti dostala belgicko-francouzská banka Dexia, kterou musela vláda zachraňovat již v roce 2008.

Banka DEXIA

Francouzsko-belgická banka se stala prvním peněžním ústavem v Evropě, který se kvůli řecké dluhové krizi dostal do těžkých potíží. Její akcie klesly o 42 procent. Specialistu na financování samospráv, zatěžují úvěry v Řecku, kterých má 4,8 miliardy eur, z toho 3,8 miliardy eur ve výrazně znehodnocených státních dluhopisech. Další kritickou slabinou je fakt, že banka je přehnaně závislá na krátkodobých zdrojích financí.

Již za finanční krize v roce 2008 skupina Dexia získala na záchranu od Francie, Belgie, Lucemburska a důležitých akcionářů 6,4 miliardy eur a byla donucena k úsporám a odprodejům aktivit.

O víkendu se premiéři Francie a Belgie François Fillon a Yves Leterme spolu s lucemburským ministrem financí Lucem Friedenem dohodli na způsobu řešení. Banku čeká odprodej životaschopných částí a zbytek bude de facto znárodněn.

Nejvážnějším problémem bank je podle bankéře citovaném týdeníkem The Economist zamrznutí finančních trhů, protože investoři se obávají potencionálního dopadu ztrát, které bankám mohou vzniknout z dluhopisů problémových zemí.

Americké finanční trhy v posledních měsících téměř kompletně stáhly poskytování dolarové hotovosti evropským bankám. Ještě větší strach bankám způsobuje zamrznutí eurového financování. Penzijní fondy a pojišťovny totiž odmítají nakupovat nezajištěné dluhy evropských bank.

Nebezpečné podobnosti s rokem 2008

Podle The Economist současná situace „nebezpečně připomíná rok 2008. První podobností je opakování morálního hazardu. V roce 2008 bylo hlavní otázkou – proč by měli daňoví poplatníci chránit věřitele Lehman Brothers před dopady jejich neschopnosti ohodnotit rizika, která na sebe investiční banka vzala. Nyní mají daňoví plátci ze severoevropských zemí finančně podporovat Řeky, kteří si zvolili nezodpovědné politiky. A případnou záchranu evropského bankovního systému by platili ti samí daňoví plátci.

Stejně jako americké autority v roce 2008 i Evropa reaguje nesystematicky a ke každému případu zaujme jiný postoj. Zdá se, že evropští politici se nedokážou shodnout na ničem. Měli by náklady nést i soukromí investoři? Jak velký bude záchranný fond eurozóny a co bude v jeho pravomocích? To jsou jen některé nezodpovězené otázky, které vytváří prostředí nejistoty. To vede investory k tomu, že se snaží rychle zbavovat aktiv.

Záchranný fond nestačí

Evropa se dostává pod tlak a začíná být zjevné, že současný rozsah záchranného fondu EFSF nebude stačit. Experti vypočítali, že potřebná kapacita fondu by byla 2 biliony eur namísto současných 440 miliard eur.

Stěžejní úlohu v zabránění nákazy dalších zemí jako Itálie nebo Španělsko by mohla hrát Evropská centrální banka (ECB). Ta je zřejmým věřitelem poslední instance pro vlády. Banka se ale zdráhá silněji navyšovat množství nakoupených státních dluhopisů či navýšit kapacitu EFSF prostřednictvím půjček. „Nepodporuji návrhy, aby záchranný fond byl refinancován Evropskou centrální bankou, řekl tento týden europoslancům šéf ECB Jean-Claude Trichet.

Evropské vlády proto zvažují další varianty navýšení kapacity EFSF. Jednou z variant je, že by fungoval pouze jako pojišťovna rizikových dluhopisů. Další možností by bylo, že by si EFSF mohl půjčovat od veřejných institucí s bankovní licencí jakou je například Evropská investiční banka nebo rozvojové banky jednotlivých států. V úvahu připadá i urychlený vznik trvalého záchranného mechanismu, který byl plánován až na rok 2013.

Do konce října vznikne plán stabilizace eurozóny

Realizace těchto plánů může trvat mnoho měsíců, či úplně ztroskotat. Evropa se prozatím shodla na nejnutnější akci – rekapitalizaci bank a novému provedení zátěžových testů bank.

MMF nedávno varoval, že kvůli riziku odpisu řeckých dluhopisů, budou evropské banky potřebovat navýšení kapitálu o 200 miliard eur. Evropští představitelé nejdříve hrozbu odmítli a obvinili MMF ze zaujatosti. Později však i evropští politici začali potřebu rekapitalizace přiznávat.

Francouzský prezident Sarkozy a německá kancléřka Merkelová na víkendové schůzce stanovili nejzazší termín, do kdy chtějí představit komplexní balíček opatření ke stabilizaci eurozóny. Ten by měl obsahovat i případnou rekapitalitalizaci bank. Otázkou zůstává stejně jako v případě ostatních opatření ke stabilizaci eurozóny – kdo to zaplatí?

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality