Marie Bydžovská, EUROSKOP, 14. září 2011
„Jsou tři věci, na kterých v těchto volbách záleží: ekonomika, ekonomika a ekonomika, napsal The Copenhagen Post Online. Podobný názor měl i současný premiér Lars Lokke Rasmussen při oznámení termínu voleb. „Uprostřed globální dluhové krize, Dánové stojí před jasnou volbou mezi nekontrolovaným zadlužováním a trvajícím blahobytem, vyjádřil se při oznámení termínu voleb premiér.
Šéfka nejsilnější opoziční strany Helle Thoring-Schmidtová při volební kampani (foto: Facebook)
Potíže s bankami a realitami
Pád cen nemovitostí a potíže finančního sektoru způsobily, že zatímco ostatní severské země se z krize rychle zotavily, Dánsko se vrátilo do recese. V prvním čtvrtletí letošního roku se jeho hospodářství podle Financial Times propadlo o 0,5 procent HDP. Tím se dostalo po bok středomořských zemí, které zůstávají jako jediné evropské země v recesi. Přesto je ale pozice Dánska, které si drží nejlepší rating AAA o poznání lepší než stav periferních států měnové unie.
V zemi však roste nezaměstnanost, na což nebyli Dánové zvyklí. Koncem roku 2008 činil počet registrovaných nezaměstnaných 59 tisíc, což odpovídá výši 2,1 procenta. Poté začal narůstat a v červenci 2011 dosáhl 163 tisíc (6,1 procent).
Rostoucí nezaměstnanost dusí domácí spotřebu a následně i ekonomický růst. „Pro ekonomiku, ve které se zastavila spotřeba, není růst nezaměstnanosti dobrou zprávou. Nárůst počtu nezaměstnaných je břemenem i pro veřejný rozpočet, vyjádřil se k červencovým údajům o dalším nárůstu nezaměstnaných hlavní ekonom Danske Bank Steen Bocian.
|
Lars Lökke Rasmussen se stal premiérem po rezignaci jeho jmenovce Anderse Fogha Rassmusena, který byl zvolen generálním tajemníkem NATO. Jeho menšinová vláda je u moci od roku 2009. Nejpozdější řádný termín parlamentních voleb byl v listopadu. Premiér však může vyhlásit volby i dříve. Ramussen se rozhodl riskovat, protože doufal, že tím posílí svojí pozici, a vyhlásil volby na 15. září. |
Opozice slibuje zemi zachránit utrácením
Zhoršující ekonomické indikátory nahrávají opozici, která slibuje, že zemi vyvede z problémů pomocí nových výdajů. „Krize zasáhla Dánsko tvrdě, řekla Thorning-Schmidtová. „Připravili jsme velmi ambiciózní balíček na podporu růstu. Nastartuje dánskou ekonomiku, ale také nabídne iniciativy na zajištění udržitelného růstu. Bez něj nebudeme moci splatit náš dluh a bez růstu nebudou ani peníze na stát blahobytu, dodala na tiskové konferenci 26. srpna.
Podobně i koalice ještě před oficiálním vyhlášením konání voleb představila vlastní plán nastartování ekonomického růstu, tvorby pracovních míst a uvolnění skomírajícího trhu s byty, který se jí však nepodařilo protlačit parlamentem. Zatímco opozice by chtěla dojít k prosperitě pomocí dalších půjček, vládní koalice věří ve fiskální zodpovědnost a rozpočtové úspory. Stimulační balíček předložený vládou je proto mnohem skromnější (10,8 miliard dánských korun) než plán opozice navržený krátce předtím (29,5 miliard dánských korun).
Podpoře ekonomiky ve volební kampani ustoupilo i ústřední téma voleb z let 2001, 2005 a 2007 – imigrace. V Dánsku má přitom krajní pravice silné postavení. Dánská strana lidová vedená Piou Kjaersgaardovou je třetí nejsilnější stranou v parlamentu a menšinová koalice se držela u moci jen díky její tiché podpoře. Za desetiletou vládu pravicové koalice se této straně podařilo prosadit nejméně dvacet zákonů na zpřísnění imigrantské a azylové politiky. S Dánska se za tu dobu stala země s nejpřísnější přistěhovaleckou legislativou v EU.
Souboj levice s pravicí
„Bude se jednat o klasický volební souboj levice proti pravici, komentoval volby profesor politologie Kodaňské university. Podle průzkumů veřejného mínění má rudý blok opozičních stran mírný náskok nad modrým blokem současné koalice. Podle výsledků v pondělí zveřejněného průzkumu pro deník Politiken a TV2News by opoziční strany získaly 92 křesel, zatímco strany současného vládního tábora 83 křesel v parlamentu.
Analytici hodnotí možnou změnu vlády střízlivě. „Posun k sociálnědemokratickému kabinetu není krokem do neznáma, ale návratem do situace před deseti lety, která panovala po téměř celé 20. století, napsala agentura Reuters. Na vítězství levice pravděpodobně trhy okamžitě reagovat nebudou. Podle ekonoma Jyske Bank’s Nielse Ronholta by se však mohl pohled trhů na Dánsko změnit, pokud nová vláda bude příliš zvyšovat rozpočtový deficit a kupit dluhy.
|
Imigrace není hlavním tématem, přesto z diskuze nezmizela Podle průzkumů veřejného mínění se zdá, že Dánská strana lidová má své tradiční voliče a podle průzkumů dosáhne podobného výsledku jako v roce 2007. Strana ztratila jen o něco více než procento voličů z 13,9 % na 12,3 % hlasů. Při volební kampani Kjaersgaardová navrhovala další zpřísnění hraničních kontrol a přemístění azylových center do Afriky a na Blízký východ, silnější odezvu ale téma nezískalo. Dokud do hry nezasáhla Evropská Unie. Evropská komise připravila návrh na zavedení nového systému kontroly hranic, o kterém 5. září informoval německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Navrhovaný režim by dával finální autoritu nad vnitroschengenskými hranicemi Evropské unii. To znamená, že by o uzavření hranic nemohly rozhodovat samy členské státy bez povolení Evropské unie, která by tím získala právo veta. Na bruselskou iniciativu zareagovali dánští politici napříč politickým spektrem negativně. „To už je příliš, vyjádřila se k návrhu Pia Kjaersgaard. Za „špatný nápad jej označila Thorning-Schmidtová. A liberální ministr pro daňové záležitosti zase poukázal, že „suverenita samozřejmě musí zůstat ve členských státech. |
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop